Vymanit se z nadvlády zbytečností - Radek Holub

Téma Ostatní články, publikováno 13. 11. 2017, přečteno 1671x.

Dlouho mě na lovu velkých kaprů děsila jedna věc, a tou je bezesporu ona ohromná halda vybavení, kterou s sebou většina lovců k vodě bere. Odrazovala mě natolik, že jsem se několikrát radši nechal zlákat naprosto jiným plánem a rybařina musela z cesty. Uznávám, že na dlouhých výpravách se zkrátka bez nutného vybavení neobejdete, ovšem já si nemohl pomoct – stále mi připadalo, že vybavení je hodně i během krátkých výpadů k vodě, a to jsem si vždy sbalil pouze strohé minimum. Vyvstává však otázka, zdali to skutečně bylo minimum a o jeho strohosti dnes pochybuji 2× tolik.

1-nahled

Skrze probouzející se stromy na břehu zamlžené řeky na mě dopadli první sluneční paprsky nového dne. Hru par nad hladinou bych vydržel pozorovat celou věčnost. Úkaz, který se rybářovu oku nemůže nikdy okoukat. Přemýšlel jsem na uplynulými výjezdy k vodě, nad místy, kde jsem předtím nikdy nelovil a která mě od prvních okamžiků okouzlila. Na novou cestu v rybařině mě poslala především změna zaměstnání a s ní i změna trvalého pobytu. Rázem se mi otevřely nové obzory – pískovny, ramena a úseky řek, na kterých jsem do té doby nikdy nechytal. Už toto notně oživilo mou rybářskou duši, ovšem bylo tu ještě něco navíc – stal jsem se mimořádně mobilním a vymanil jsem se z nadvlády přebytečného vybavení.

Páni to byla rychlost!

Prvních několik výjezdů po okolních vodách, bylo spíše poznávacích. Ono se řekne voda jako voda, ale musím přiznat, že mě zdejší kraj zpočátku pořádně školil. Jestli se jednalo jen souhru náhod, nebo bylo skutečně nutné se na lov trochu více soustředit a nebát se vyzkoušet i nové věci, to se neodvažuji posuzovat. Jak říká Frank Pizon, francouzský rybář, ale především fantastický fotograf a pozorovatel nejen živočišné říše: Každé pozorování, nebo samotné rybaření, nám někdy může dávat dojem, že lépe chápeme, co se děje. Říkám „mít dojem“, neboť pokora ke světu zvířat nám říká, že naše dojmy jsou většinou jiné než realita. Nejkomičtější (neboť vše tu zůstává jen hrou a neměli bychom toto téma brát příliš vážně) je, že mylné interpretace, které se později staly jistotou, mohly vést k vašemu úspěchu, jak v rybolovu, tak při focení. Takže zůstaňme v klidu: chyba ve vnímání nemusí být vždy nevýhodou, a nejvíce znepokojující je, že se tak může dít bez našeho vědomí: byli jsme si jistí, že máme pravdu, že chápeme, co se děje, a přesto jsme se zkrátka a dobře mýlili… A po mylné interpretaci jsme se rozhodli pro vítězné řešení!“ A toho se snažím držet i já, každá jistota, byť vítězná může být ve skutečnosti jen vítězstvím onoho dne, a přitom se pod hladinou vše děje úplně jinak.

2-nahled

To že díky některý zbytečnostem zaostávám v rychlosti při balení, nebo při vybalování, mi naplno došlo během 4denní výpravy na dolní tok Labe s kamarádem Jirkou. Přitom jsem dlouho žil v tomu, že toho oproti ostatním vozím o poznání méně. Pozorovat ho při tvorbě nebo likvidaci dočasného tábora, to byla páni rychlost, doslova koncert a já si říkal, takhle efektivní, bych měl být u vody taktéž. Vždyť spoustu serepetiček nepotřebuji, žádné přebytečnosti, penály navíc, dokonce ani obal na pruty, pouze 1 prostorná taška, šikovně využitá podložka pod úlovek a kbelík na krmení. Do realizace jsem se pustil hned po příjezdu a svou výbavu na především popracovní lovy řádně osekal.

  3-nahled

Na samotný lov mám jen pár hodin

V práci se líně blížila půl pátá, a já očima posunoval ručičku po ciferníku. Je zajímavé, jak někdy dokáže lidská mysli pracovat s 30 minutami čistého času – jindy zcela nedostatečný půlhodinový úsek se nyní neuvěřitelně vlekl a plánovaný odjezd k řece snad nikdy neměl nastat. Hlavou se mi honili kapři majestátních tvarů, tmavohnědých hřbetů a masivních pysků, jimiž propátrávají hluboké tůně v říčním korytu. Blížící se podzim dává rybám jasný signál, že se musí pořádně připravit na dlouhé období zimy. Ani ta nejlépe ukrytá laskomina na říčním dně neujde jejich pozornosti. Navíc se právě blíží do míst, kde se mezi kameny a kořínky schovávají voňavé kuličky…

Tolik sny, nastartoval jsem připravené auto a vyrazil. Za zády mi ležela podložka, v ní 2 pruty, podběrák, stativ s fotoaparátem a kobra. Hned vedle kýbl plný krmením a jedna střední taška přes rameno se zbytkem vybavení. Na samotný lov budu mít jen pár hodin, noční pauzu prospím v autě. Chytat sice nebudu, ale mám v plánu, že i po desáté hodině budu do vody v pravidelných intervalech přisypávat kuličky. Hrst, možná dvě, aby se na lovišti bylo stále čím krmit a já si pro ráno vytvořil slušnou šanci na záběr.

8-nahled

Rozhodující byla lokalizace kaprů

Po hladině líně tekoucí řeky již cestovali první spadané listy a tu a tam se hladina rozevřela při dovádění tloušťů. Při delším pozorovaní signálů na hladině jsem ale spatřil i mnohem mocnější obraty na hladině a ty již všudypřítomným jelcům nepatřily! Právě sem jsem nakonec poslal své dvě montáže. Oba pruty jsem vybavil pouze jednou kuličkou na dno. Dlouho jsem zkoušel nástrahy všemožnými způsoby zatraktivňovat, neboť jsem vycházel z hypotézy, že se za každou cenu musím snažit rybu zaujmout – mám přece tak málo času!  Ale ani jednou jsem se nesetkal s pozitivní odezvou. Jak plovoucí boilies, tak například namáčení v esencích, případně obalování pomocí pasty vždy vedlo k nežádoucím rybám – cejnům, tloušťům, případně malým kapříkům. Rozhodující byla spíše lokalizace kaprů, se kterou mi z počátku mnohdy pomohl kamarád Láďa, který zde vyrůstal a jehož přehled je značně široký. U vody to potom již bylo vždy na mně.

  4-nahled

V tu chvíli jsem do tmy zíral jako opařený

Tma během několika okamžiků zahalila vše kolem černým, sametovým závojem. Všemi smysli jsem hltal přicházející noc, citelné ochlazení, pohyb ryb na hladině a nepřeslechnutelnou směsici zvuků, která ke mně doléhala z blízkého lesa. Doslova jsem cítil, že ryby tu někde musí být, představoval jsem si, jak nějaký velký lysec opatrně ochutnává kuličku po kuličce… fantazii mám věru činorodou. Dlouhou chvíli jsem si mimo jiné krátil tvorbou návazců ve světle čelovky, když v tom mne vyděsila neskutečná rána. V ten moment jsem do tmy zíral jako opařený a na okamžik vůbec netušil, co si mám myslet. Nebyla to ani tak rána, jako spíš pád do vody… ale koho, nebo čeho? Posvítil jsem do tmy a na hladině spatřil hlavu výstavního srnce, jenž naštěstí minul mé vlasce.

21950932-10159618102650268-5459288378739757796-o-nahled

Nečekaná aktivita ve vodě naštěstí nepolekala krmící se kapry a během půl hodiny ozářila pruty jedna z diod signalizátorů. Ryba se nechala z hlubiny poměrně v klidu přitáhnout, ale ve chvíli, kdy narazila na mělčinu si začala brát metry a metry vlasce. Souboj jsem si užíval, nikde ani noha, jen já a šupinaté „sluníčko“ v kuželu čelovky právě mířící do sítě podběráku. Šupináč mrskající se na podložce měl odhadem tak 10–11kg, ale byl nádherný, pěkně stavěný, mramorovaná kresba na hlavě – takové ryby je radost chytat. Do desáté večerní se povedl ještě jeden šupináč, ten však byl o poznání menší, takže jsem jej bez podebírání zbavil ve vodě háčku a nechal odplout. Byl jsem spokojený, i kdyby se ráno již nic nepovedlo, stálo to za to.

  5-nahled

V hloubi duše jsem tušil a doufal, že se mi to vyplatí

Celou noc jsem poctivě prohazoval loviště boilies. Musím přiznat, že k ránu se mi již z vyhřátého spacáku vůbec nechtělo, oddaloval jsem vždy tu chvíli „výstupu“ do studeného rána, co to šlo, ale v hloubi duše jsem tušil a doufal, že se mi to vyplatí. Šestá ranní nakonec konečně odbila a mé montáže zamířili na své pozice.

7-nahled

Ráno na řece? Co Vám budu povídat, to byl zase jednou kýč… pomalu vykukující slunce, které se zas a znovu halilo do mraků, pára nad hladinou. Svým způsobem, jsem se těšil i na balení, protože mi tentokrát zabere nějakých 5 minut a pokud budu chtít, po práci mohu opět vystartovat k vodě. Z mého spokojeného rozjímání mne vyrušila až plynulá jízda z mělčí partie řeky. Tenhle souboj byl úplně jiný, něž ty předchozí. Celou dobu jsem cítil jen tupou váhu, jako když vláčíte pytel cementu. Pytel začal pořádně jančit opět až při kontaktu s mělčinou. Jako by si teprve tady ryby uvědomily, že je něco špatně, a tak brzda mého Emblemu cvakala dál. Trvalo to docela dlouho, než jsem poprvé zahlédl krásného lysce pod hladinou. Byla to parádní tečka za rychlou, popracovní výpravou – zíral jsem na podložce na lysce ze svých kapřích snů, relativně krátký, ale s neskutečně nacpaným břichem, ten barevných přechod z tmavě zelené do krémově žluté a masivní hlava s pořádným „vysavačem“. Radost ze mne vyprchávala postupně během celého pracovního dne, kdy už se naopak o slovo hlásil zameškaný spánek. Ale znáte to, nevyrazil byste po takovém ránu znovu?

Radek Holub

V diskuzi je 1 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (28 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč