Pablovo putování (5) - WCC - Ondrej "Pablo" Jánoška

Téma Blogy našich dopisovatelů, publikováno 17. 10. 2015, přečteno 2446x.

Naprosto netradiční zastávka během putování za kapry. Pablo si odskočil na „brigádu“ na WCC, kde se z něj na týden stal traťový marshal. Další nečekaný mylník v životě tohoto kapraře a také netradiční pohled na světový závod.

Den první.
Přijíždím do bivvy city. Hned po příchodu potkávám Honzu Carpkillera. Přivítání přichází po česku, takže kořalka. Postavím bivvy a po debatě z Honzou a klukama z LKáček vyrážím na registraci zjistit co se děje. Nacházím v podstatě celé vedení WCC v „řídícím“ (dále jen HQ) středisku. Zde se řeší opravdu všechno.

12081444-10204516494387177-950833979-n-nahled

Vše se dozvídám na tomto místě. Vlastně jsem se nedozvěděl nic. Mám v podstatě volno až do zítra, kdy bude mítink maršálů a tak využívám všechny možné zásuvky, abych dobil šťávu. Vše mám totálně vybité. Ani nevím, jak se mi to podařilo, ale přežil jsem 18 dní se dvěma 15000 mAh baterkami na nabíjení telefonů, foťáku a reproduktoru (bez hudby by to nebylo přece to pravé ořechové). Ale zpět k WCC. Pátek večer v HQ při dokončování mého předchozího článku mě oslovuje Marrianne. Je to jakási vedoucí, která zde pořádá spoustu věcí. Ptá se kdo jsem, jestli jsem press nebo kdo. Odpovídám … s dlouhým nosem :). Jsem Maršál a to pro mě znamenalo JÍDLO. Paráda, večeře a pár piv padlo opravdu vhod. První večer se nesl v duchu párty. Potkal jsem pár lidí, mezi nimi i Franka Warwicka. Po skončení jsem se vydal do bivvy city. Věřil jsem, že se dobře vyspím, ale to jak někteří dokáží chrápat je neuvěřitelné. Během noci přijíždí pár týmů, takže můj spánek se ani spánkem nedá nazvat.

12064282-10204516493587157-482167111-n-nahled

Den druhý.
Ráno vstávám na své poměry opravdu brzy. Spát se zde opravdu nedá. V noci dorazili Mivarďáci, Niklovci a i Starbajťáci. Jelikož Honza založil hned z rána klub beznadějných kaprařů, ke snídani se podává kořalka. Super start, plný energie vyrážím na registraci abych věděl, co se bude dít. Hmm, velmi zajímavé. Všichni maršálové něco dělají. A já …
Nikdo mě nezapřáhl do práce 30 minut, co jsem se motal v okolí HQ a tak se vracím do bivvy city. Po obědě se dáváme do řeči s Karlem Niklem, při které se dozvídám že se mu líbí to co dělám (mé výpravy za kapry), nabízí mi členství v Nikl týmu. Po debatě s Karlem volám Dušanovi z Drbaits a oznamuji mu co se děje. Nic nenamítá a já se stávám novým členem Nikl týmu. Tímto bych chtěl Dušanovi poděkovat za spolupráci, která byla z jeho strany super.

12084158-10204516492787137-1643315593-n-nahled

Celý den se nese ve velmi uvolněné atmosféře, člověk by řekl že všichni jsou z jednoho týmu. Odpoledne organizují Niklovci hod na terč z karbonovou kobrou od Carp´R´Us. Daří se mi a házím 7 bodů. Podle slov Karla to mám v kapse protože do soutěže věnovali 10 kusů těchto vrhacích tyčí. Po skončení soutěže jsem společně z nizozemským účastníkem soutěže na prvním místě. To je paráda, už to nebude tenisový loket po dvou kilech boilies. Večer párty … To ani nejde dál rozebírat …

12087366-10204522102127367-480537987-n-nahled

Den třetí.
Probudím se s úsměvem na tváři. Restart jsem už opravdu potřeboval. Celé Česko-slovenské zastoupení rozebírá kde co a jak. Někteří se vydali obhlédnout trať. Po příjezdu zpět se dozvídám číslo 13. Toto číslo to se zde opakuje opravdu často. Je to prý místo, bez kterého by se všichni obešli. Hned při nejbližším setkání tuto info z bivvy city hlásím hlavě Marshallů Andymu Chambersovi. Ten jen rozhodil rukama a řekl, že nikdy se nezavděčíš všem.

12071442-10204516491307100-1428266503-n-nahled

Vlajkový doprovod.
Nesu hrdě slovenskou vlajku, předávám jí na pódiu a ztrácím se. Jde se losovat. Stojím při československé bandě. Všichni v napětí očekávají co to bude. Většinou se závody rozhodují již na tomto místě. Úplně první jdou kluci z LK baits. Táhnou číslo. Nejsou velmi nadšeni. Ale co se dá dělat. Další následují Ivan, Honza a Ľudo z Tropic Liberec. Táhnou číslo. Nepříliš nadšeni přicházejí zpět. Na Honzově tváři je vidět zklamání. Další jsou na řadě Niklovci a jejich woodoo panenka. Karel pevně svíral panenku i v osudí a vytáhl 63, toto místo je kraj sektoru, takže místo velmi slibné. Jen aby pochytali i nějaké ryby. Večer se nesl v o poznání v klidnějším tempu. Všichni už připraveni na 7,00 ráno, kdy mohou jít na flek.

wcc-15-doru-photography-016-nahled

Den čtvrtý.
Vstávám brzy. Vyrážím směr HQ. Zamčeno? Nikdo. Věřím, že všichni už nejsou kolem vody rozestavení, protože je jen 6:30. Zadní dveře jsou otevřené, nacházím Marianne, která říká že jsem první. A to jsem se bál že jsem poslední. Do 7:30 se nic neděje, až kolem 8,00 se objevuje Andy který mi dává tašku s jídlem a ukazuje přístav, kde se přeplavím na ostrov, kde budu Marshall.

wcc-15-doru-photography-017-1-nahled

Přijíždím na místo a jediné co nacházím jsou Poláci. Dáváme se do řeči, jsou to „moji závodníci“. Hned mi nabízejí pivo. Škoda že nemohu. I když je jen před devátou ráno. Nikdo nepřichází, proto foukáme svůj vlastní člun a přeplavujeme se na ostrov, na kterém jsem chytal před závodem. Rozkládám si bivvy a začínám odpočinek. Kolem 13,00 hod mne ze spánku vytrhává vysílačka, která oznamuje hodinu do startu. Hoops, asi bych mohl jít udělat boat check. Po prvním, který trval o něco déle jdu bez zádrhelů a poslední dělám jen o 14:05. Jen 5 minut po zahájení závodu. Mám ve svém sektoru 6 týmů. Tři týmy Holanďanů, jeden Poláci, jeden Francouzi a jeden z Ukrajiny. Všichni komunikují anglicky kromě pšoncov. Ale já polsky nemám problém. Přichází večer. Kromě pár dohadovaček s pár nadávkami v holandštině a ruštině se nic neděje. Ostatní týmy jsou spokojené.

wcc-15-doru-photography-022-nahled

Den pátý.
Jak jsem předpokládal, v noci všichni bez záběru od kapra. Pouze Holanďani měli 140 cm sumce. Jediné co se stalo, byl na 2–3 hodiny zákazu plavby člunem pro silný vítr.

wcc-15-doru-photography-228-nahled

Den šestý.
V noci opět nic. Ani sumec. Pánové na špici mého ostrova asi nemají GPS a odhad vzdálenosti není jejich silnou stránkou. Nemají žádné distanční bóje a tak to v noci potáhli hodně daleko. V navijáků mají odhadem 50–70m šňůry. Nevadí „asi silná šňůra“ odcházíš z úsměvem. Ve 13 hodin opět zákaz plavby pro silný vítr. Po hodině se to ruší, jelikož ve vysílačce ze sektoru, kde moc nefoukalo, přicházely slova o nadávajících rybářích. Andy to moc nedává, asi mu naložil někdo z teamu…

obrazek
obrazek
obrazek

Další dny.
Vůbec nic. Nebudu to dále protahovat, v mém sektoru se až do konce závodu nechytil ani jeden kapr. Zato karas a sumec. Karas odhadem 50cm a sumec něco kolem dvou metrů. V pátek ráno se stala jediná zajímavá věc. Do vysílačky se ozvalo: „peg. 62 czech team have a fish, seventeen kilo ". Těšil jsem se jako kdybych rybu ulovil já sám. Jan Dadák z týmu Carp´R´Us vytáhl rybu 17.2kg. Až do poslední minuty závodu jsem věřil, že se to ozve znovu ale zázrak se nekonal. V sobotu ráno po ukončení závodu, jsem sbalil svůj kemp a vydal se směr auto. Po příjezdu do auta mě čekalo nepříjemné překvapení. Z odhadem 45 kilo boilies, které mi zbývalo, byla větší polovina totálně obalená bílou plísní. Svědkem mého rozčarování byl Martin Hertogs. Matrin je Big Boss. Byl v mém sektoru a strávil jsem j jeho týmem pár chvil. Neváhá a dává mi jako dar od oka 10kg suchého tygřího ořechu. Skvělé, alespoň něco.

12084237-10204522099567303-16128428-n-nahled

Přicházím na vyhlášení ve 12:00 kdy měla ceremonie proběhnout. Vyhlášení se konalo z dvojhodinovým zpožděním, ale team Carp´R´Us v čele s Karlem Niklem to i tak nestihl a ceny za sektor, který byl touto firmou sponzorován, odevzdal organizátor. Vyhlašovala se i soutěž za hod kobrou na terč. Karel měl pravdu a mně se podařilo to, v co jsem věřil. První cenu, carbonovou kobru, jsem vyhrál. Tedy hned dvě :). Karel mě štědře nabalil před jeho odjezdem zhruba 30 kilogramy boilies, popkami, stick mixem a bižuterií a se slovy "chyť něco“ vyrazili zpět do reality. Po úplném skončení všeho mi nakonec pan organizátor dokonce dal peníze na benzín. Měl jsem totiž jako rukojmí váhu, vážící sak od Trakkeru a trojnožku od Cygnett. Nakonec vše pro mě dobře dopadlo a vyrazil jsem směrem k jezeru, které toužím pokořit.

obrazek
obrazek

Právě teď, jak dopsal tento článek, již sedím v restauraci u jezera a piji pivko. Prošel jsem se kolem jezera popovídal si z rybáři, kteří už chytají. Jedni bohužel od dneška na místě, na které jsem chtěl jít. Ale o tom až v dalším pokračování mé pouti.

Bonna nuit!

V diskuzi je 2 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (11 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč