Obři z jezera Gigantica - Jake Langley-Hobbs

Téma Dobrodružství Jakea Langley-Hobbse, publikováno 5. 6. 2016, přečteno 2807x.

Právě sedím na Lac de Madine po soutěži World Carp Classic. Je pondělí ráno a jezero je konečně prázdné a bez člunů a tak se mohu konečně soustředit a napsat pár řádků o své skvělé výpravě na jezero Gigantica, aniž bych se obával, že mi jachta nebo katamaran přejede vlasce. Každý, kdo čte mé články, ví, že dávám přednost velkým divokým jezerům před menšími komerčními vodami. Shoda okolností mě ale zavedla zpět na Giganticu a pro mě to byly příjemné letní prázdniny.

Potřeboval jsem nějakou pauzu od mých náročných výprav a načasování opravdu nemohlo být lepší. Potřeboval jsem si také vyřešit několik osobních věcí a dát si v hlavě vše dohromady. Vědomí toho, že jsem na jezeře Dannyho Fairbrasse vždy vítaným hostem se v tu chvíli zdálo tím nejlogičtějším řešením. Původně jsem zamýšlel po své krátké výpravě na řeku Lot zamířit směrem na sever k Bordeaux, ale potom, co jsem si svoji náhlou změnu plánu potvrdil s p.Turtlem, který dělal na Gigantice správce, jsem řeku v 11h dopoledne opustil, abych po 700km jízdě dorazil okolo 19.00 na parkoviště u Giganticy, kde mě přivítaly vřelé úsměvy. Byla Gigantica dobrou volbou? Čtěte a uvidíte.

1-nahled

Jezero Gigantica

Rybařil jsem na Gigantice rok předtím v listopadu. Počasí nebylo nejlepší, bylo dosti chladno, ale byl to dobrý týden a ulovily se dokonce dvě pěkné ryby do 21kg, které se podařily Spencerovi a Mikeovi Brownovým. Jezero teď vypadalo úplně jinak. Byly zde nově vybudované velké a komfortní chytací místa, malý rybník pro násadu a stromy a zeleň byly v plném květu. Vydal jsem se s Danem na pohodovou procházku okolo tohoto 37 hektarového jezera a vyslechl si něco o jeho plánech a změnách do budoucna. Dan Turtle byl správcem jezera od minulého října a je nutné říci, že je skutečným mužem na svém místě a jeho práce jezeru velmi prospívá. Na mělčinách jsme dokonce mohli spatřit nějaké kapry, a jak jsem je tak sledoval, dostal jsem ihned chuť nějakého z nich ulovit a tak jsem si nastavil budík na pátou hodinu ranní následujícího dne.

Gigantica je domovem několika obrovských kaprů. Největší z nich, The Giant, byl ulovený na začátku týdne na váze 32,4kg Angličanem jménem Ray. Na jezeře byli tento týden jen 4 rybáři a letošní noc byla jejich poslední. Podařilo se jim dohromady ulovit okolo 30 kaprů, což byl dobrý výsledek pro každého z nich.

Gigantica není jezero, na kterém byste měli mnoho záběrů. O tom jsem se přesvědčil již na předchozí výpravě. Období roku a teploty naznačovaly, že se budeme muset opravdu hodně snažit, aby se nám podařilo docílit dobrého výsledku. Mnoho rybářů sem přijíždí s velkými nadějemi a odjíždějí zklamaní. Ve vodě plave mnoho krásných ryb, ale vše záleží na dobrém načasování, lokalizaci, správném krmení, dobrých návazcích a správném rybaření.

2-nahled

Z modré hlubiny se vynořil dlouhý řádkáč a sezobnul moji plastovou dobrůtku…

 

Ranní šoulačka

Ráno jsem byl netrpělivý vyrazit k vodě, abych si napravil reputaci z týdne bez ryby, který jsem tu prožil vloni v listopadu. Věděl jsem také, že minimálně týden nebudu moci rybařit kvůli Evropskému poháru, který se zde od neděle konal. Chtěl jsem se pokusit ulovit alespoň jednu rybu v sobotu ještě předtím, než dorazí účastníci soutěže. Ukázalo se, že jsem si vůbec nemusel nařizovat budík, protože mě zvuky skákajících ryb vytáhly z postele ještě dříve a já zamířil do své dodávky, připravit si šoulačkový prut. Měl bych teď říct, že rybaření mimo vaše místo není na Gigantice povolené, ale protože v tu chvíli byli na jezeře pouze čtyři rybáři lovící na druhém břehu, dostal jsem od Dana výjimku, abych se pokusil jednoho nebo dva kapry ulovit v mezerách ve stromech, které lemovaly břeh jezera v místech, kde bývala stará místa. Bylo 6 hodin ráno, když jsem vyrazil vyzbrojený malým kýblem pelet, plechovkou kukuřice, prutem s malým olovem a třemi zrnky plastické kukuřice na vlasu. Možná se vám zdá, že je to něco diametrálně odlišného od mého standartního způsobu rybolovu, ale malý prut a splávek byly oblíbenou součástí mojí výbavy, když jsem ještě před mnoha lety kaprařil v UK.

Brzy se mi podařilo nalézt několik kaprů a tak jsem jim hodil několik hrstí pelet, abych zjistil zda-li o ně mají zájem. Brzy připlavalo asi 6 kaprů, mávalo ocasy a začalo se vesele krmit na tomto bufetu. Já se mezitím nepozorovaně vplížil ke břehu, kde jsem stál jako volavka a čekal jsem na šanci nahodit moji nástrahu. Moje šance přišla a past byla nastražena. Věděl jsem, že to bude jako sebrat dítěti lízátko a během několika vteřin přišel záběr.  Ryba nejprve vůbec nevěděla, že je zaseklá a plavala pryč. Najednou se ohnul můj prut a já skočil do vody, abych kaprovi zabránil zajet do keřů nedaleko ode mě. Byl to adrenalinový zážitek a srdce mi silně tlouklo, když jsem se ho snažil navést na volnou vodu. Brzy jsem ho mohl podebrat a bylo to. Moje kletba z Giganticy byla prolomena. Nechtěl jsem promarnit svoji šanci a brzy jsem nalezl další ryby o něco dále. Tato skupina byla o něco více podezřívavá, ale najednou se z modré hlubiny vynořil dlouhý řádkáč a sezobnul moji plastovou dobrůtku. Za chvíli jsem již držel 12,6kg vážícího kapra pro foto se samospouští. Byl jsem spokojený. Vrátil jsem se zpátky na základnu, kde jsem si dal snídani. Kdybych neudělal fotografie, nikdy by mi býval nevěřil, co se všechno před chvílí událo. To se mi na stalkování líbí. Je to jen o vás a rybě před vámi a zbytek světa jako by v tu chvíli úplně zmizel, protože jste maximálně koncentrováni na svoji kořist.

3-nahled

Kapři z malého jezírka…

Stále jsem se snažil najít a vyselektovat onu velkou rybu

V neděli dorazili účastníci závodu. Tři trojčlenné týmy se měly utkat o titul Gigantica European Cup. Anglii zastupovali Danny Fairbrass, Ian Macmillan a Tom Dove. Proti nim stál německý tým  vedený Etiienem Gabelem a družstvo z Beneluxu, jehož kapitánem byl editor Spiegel magazinu, Arjen. Pravidla byla jednoduchá. Vítězem se stane tým, který uloví během týdne nejvíc kaprů a vypije nejvíce piv! Hlavním rozhodčím byl Danny Turtle, který se staral nejen o to, aby všichni dodržovali pravidla, ale také je velmi nadstandardně zásoboval. Tak tohle bude tedy týden!

Nechtěl jsem zmeškat žádný záběr a tak jsem se rozhodl, zaznamenat celou soutěž na mém denním blogu a také se věnovat malému jezírku, které se nachází na straně vjezdu do Giganticy. Věděl jsem, že se zde vyskytuje několik kaprů a byl jsem celý žhavý zjistit, jestli je zajímají mé psí suchary! Viděl jsem zde nějaké kapry v mělčinách již minulý listopad a ten největší mohl mít okolo 14kg. Kapři byli po tření a tak bylo zřejmé, že jejich hmotnost bude patrně nižší, ale největší kapr z malého jezírka byl můj cíl pro tento týden, zatímco bude hlavní jezero žít soutěží.

ilust3-nahled

Soutěž byla v plném proudu a najednou to začalo být velmi vážné. Benelux tým se chopil rychlého vedení během první noci, když se Arjenovi podařilo ulovit několik ryb z místa, zvaného Tree Line. Netrvalo dlouho a naši chlapci přišli jak na to a na konci druhého dne se dostali do vedení. Moje akce na malém rybníčku fungovala také dobře a kapři si postupně zvykali na psí suchary, to vše k velké nelibosti mých psích společníků. Kapři zde byli extrémně opatrní a musel jsem si dávat velký pozor, abych je nevyplašil. Několikrát se mi krmili doslova u nohou, když jsem seděl na pařezu s jednou nohou ve vodě. Stále jsem se snažil najít a vyselektovat onu velkou rybu. Bylo to frustrující. Nakonec jsem se rozhodl, že se každý den pokusím ulovit jednoho z kaprů, které jsem za tu dobu již dobře znal. Svoji cílovou rybu jsem spatřil v pondělí, ale pak se až do čtvrtka neobjevila, když jsem ji našel v odlehlém a klidném koutě jezírka. Krmil jsem jí několika sušenkami a viděl jsem, že je polyká. Když jsem odešel, věděl jsem, že pátek bude mojí největší šancí na její ulovení.

V pátek ráno byl již anglický tým suverénně na první pozici. Jedinou hrozbou byl ještě Benelux, ale již jen zázrak by mohl pomoci Němcům, kterým se za celý týden nepodařilo ulovit jedinou rybu. Já jsem strávil den psaním článku a také návštěvami jezírka, kde jsem hledal moji favoritku. Pokaždé, když jsem se opatrně přiblížil, nic jsem neviděl. Když jsem ale několik minut trpělivě vyčkával, čas od času se objevila. Vytrvalost však ten den zvítězila. Když jsem se k večeru na místo ještě jednou vrátil, zahlédl jsem ji, jak do sebe hladově souká několik sušenek, které jsem do vody hodil při své předchozí návštěvě. Můj prut byl již opřený o strom a podběrák schovaný v podrostu. Nahodil jsem montáž a čekal.  Neodvážil jsem se ani dýchat, když jsem pozoroval kapra, jak se blíží, co nejkratší cestou k novému občerstvení. Následovala obrovská erupce, když jsem přisekl ve chvíli, kdy se zavřela kapří ústa s mojí pastí. Boj byl poněkud jednostranný, protože jsem rybě nedal ani jediný metr. Málem se dostala do své podvodní svatyně, ale síla prutu ji brzy unavila a položila se na hladinu. Uchopil jsem podběrák, a když se mi ho podařilo konečně vydolovat z trní, ve kterém držel snad za každé oko své sítě, kapra jsem konečně podebral.  Konečně jsem vyhrál svůj pohár a běžel jsem pro Dana, aby mi pořídil nějaké fotografie. Potvrdil mi, že to je ryba, která mu několikrát unikla a ačkoliv její prázdné břicho hodně snížilo její hmotnost, byl to skvělý pocit ji držet ve svých rukou předtím, než jsem ji opatrně vypustil zpět.

4-nahled

Kapři z malého jezírka…

 

Los jako na závodech

Byla tady poslední noc soutěže a v sobotu v 9.00 ráno stáhli všichni soutěžící svoje pruty a vyrazili na vyhlášení. Celý týden pro Sky TV a také pro Thinking Tackle serie moderoval Ali Hamidi a odvedl skvělou a profesionální práci a všem přítomným připravil nezapomenutelný týden. Vítězem soutěže se stal tým Anglie a já měl pocit, že tento titul bude každým rokem vyhledávanější.

Ve 12h opustili všichni svoje místa a přišel čas pro nově příchozí, kteří tady měli strávit následující týden. Ve 13h tady již měli být a to stačilo Danovi na to, aby místa řádně připravil. Každý rybář zde dostane k dispozici vysoce podložku, vážičky, podběráky. Po přečtení dodržování pravidel lovu a předpisů, následuje losování lovných míst. Pokud se rybáři jsou schopní na místech dohodnout, není losování nutné, ale někdy je to jediný způsob, jak postupovat. Tento týden dorazilo devět rybářů včetně mě a muselo se losovat. Místo, které jsem opravdu chtěl, bylo po tom, co jsem minulý týden sledoval Arjena, Tree Line. Nicméně se ke mně měl připojit můj starý parťák, se kterým jsem rybařil naposledy před 16 lety, jménem Ian Abbot. Nakonec jsem si vylosoval číslo jedna (losoval jsem mimochodem jako poslední) a Ian si vylosoval číslo devět. Zdálo se férové, že si rozdělíme místo, které se jmenuje Alamo. Tree Line, bude muset počkat.

5-nahled

Podařilo se mi zahlédnout skutečně kapitální kusy

Týden uběhl jako voda a podmínky nehrály zrovna v náš prospěch.  Horko, bylo to správné slovo, jak to popsat. Kaprům se vůbec žrát nechtělo, i když byli velmi často slyšet i vidět. Ostatní rybáři ulovili dohromady 5 ryb do 14kg a jeden z nich si zaslouží být jmenován. Adam Redfern, bohužel první noc ztratil pěknou rybu. I přesto, že bylo během dne 40 stupňů, nelenil, přestěhoval se na jiné místo a ještě ten večer byl odměněný jiným kaprem. Dobrá práce, kamaráde!

Utekl tedy další týden a dá se říct, že byl velmi poučný z hlediska kaprařiny. Většinu dne jsem trávil psaním a pozorováním kaprů v mělčinách. Uvědomil jsem si, že pokud chci být na Gigantice úspěšný, musím se o jejich obyvatelích naučit, co nejvíce v co nejkratší době. Jedna věc byla jistá. Během horkých dní se většina kaprů ukrývala ve stínu a v potopených stromech u místa Tree Line. Zdálo se, že se sem sjíždějí i větší jedinci. Několikrát se mi zde podařilo zahlédnout skutečně kapitální kusy.  Kapři jsou v tomto prostředí velmi zrelaxovaní. Kolikrát můžete stát opravdu jen kousek od nich, pokud jste úplně v klidu. Opravdu moc jsem toužil dostat se na toto místo a doufal jsem, že tři rybáři, kteří měli dorazit na další týden, toto místo přehlédnou a vyberou si jiné. Naštěstí pro mě se tak opravdu stalo a Tree Line, zůstalo volné. Konečně jsem dostal šanci na pořádné rybaření ve vázkách. Rychle jsem naskládal vybavení do dodávky a vyrazil na místo. Okolo celého jezera jsou velká parkovací místa a všem rybářům je doporučeno je využít, aby se minimalizoval hluk v jeho blízkosti. Pozoroval jsem nově příchozí rybáře, jak se přepravují na svá vybraná místa a konečně se mi ulevilo. Někdo tam nahoře mi definitivně pomáhá!

Na Tree Line musí být pravidla přísně dodržována. Jedná se o lov ve vázkách, takže je zakázáno používat zpětná olova, musíte používat pevné silné vlasce, baitrunnery musí být vypnuté a musíte být stále u prutů. Čekat na divoký záběr! Já sám mám velmi rád, když mohu rybařit u nějakých viditelných překážek, ať už to jsou stromy, lekníny, trávy, rákosí. Na tomto místě se tedy cítím jako doma a mohu konečně lovit pod keři, které sahají, až nad hladinu. Rozhodl jsem se, že budu lovit na jiných místech, než se loví obvykle. Mezi keři je několik mezer a vím, že na těchto místech rybaří úplně všichni, týden, co týden. Chtěl jsem chytat jinak a tak jsem vybral tři místa, na které není vyvíjený takový tlak. Když lovím ve vázkách, snažím se své montáže dostat, co nejblíže k nim. Nejprve jsem si tedy celou oblast proházel za pomoci malého olova a nastavoval jsem si bezpečnou vzdálenost pomocí klipu. Když jsem se dostal do vzdálenosti poblíž keřů, se kterou jsem byl spokojený, označil jsem si šňůru černým fixem, abych měl jistotu i pro následující dny. Pokud jsem chtěl nahazovat ještě blíže ke keřům, udělal jsem při nahazování jen jeden malý krok dopředu. Připravil jsem si tedy montáže a nahodil. Už jsem se nemohl dočkat!

6-nahled

Danny Fairbrass

Přišel jsem právě o svého prvního velkého kapra z Giganticy?

Když jsem se ráno probudil, hladina jezera byla úplně klidná. Všiml jsem si, že se přímo přede mnou ukazují nějaké ryby a zdálo se, že míří směrem k Tree Line. Bylo 7 hodin a už bylo teplo. Bylo jasné, že je tady zase další velmi horký den. Po snídani jsem stáhl pruty a vydal se podívat se ke stromům. Nalezl jsem tam spoustu kaprů přímo pod hladinou a další se pohybovali jako duchové pomalu přímo mezi větvemi a kořeny. Vrátil jsem se zpátky do tábora a rozhodl se, že toto místo zakrmím směsí pelet. Učinil jsem tak pomocí spodového prutu a i když jsem tak natropil trochu hluku, po zpětném prozkoumání jsem se ujistil, že to ryby nijak nevyplašilo.

Nahodil jsem znovu pruty a židličku si dal hned vedle nich. Viděl jsem, jak se každou chvíli zachvějí špičky a tlukot mého srdce spojený s pitím velmi silné francouzské kávy, učinil z tohoto čekání poměrně vypjatou situaci. Z ničeho nic se ozvalo pípnutí a levý prut se totálně ohnul. Vyletěl jsem ze židle, až jsem rozlil kafe. Uchopil jsem prut a boj mohl začít. Díky šňůře jsem cítil každý výpad ryby. Viděl jsem, jak se vynořila na hladině přímo ve větvích. Podařilo se mi ji vyprostit a přímo pod hladinou udělala jakýsi půlkruh okolo mého místa. Brzy se mi pak povedlo navést do podběráku lysce kolem 10kg. Nebyla to ryba trhající rekordy, ale úlovek prvního kapra z Giganticy a přímo z vázek byl velmi uspokojující.

Udělal jsem několik fotografií, nahodil prut zpátky a připravil si cereální snídani. Ještě jsem si snad nestačil dát ani první lžíci, když se opět velmi silně ohnul ten stejný prut a vzápětí se vrátil do původní polohy. Vločky jsem vysypal na zem, protože jsem spadnul ze židle a šel jsem stáhnout prut. Přetrhl se návazec. Vůbec jsem neměl šanci se k prutu včas dostat. Přišel jsem právě o svého prvního velkého kapra z Giganticy? Nerad ztrácím ryby a většinou je to na vás, rybářích, abyste nalezli řešení této situace. Dospěl jsem k názoru, že problémem byla šňůra, která neměla naprosto žádnou průtažnost a tak jsem dal na navijáky cívky s vlascem. Na tomto místě jsem lovil poměrně blízko břehu. Nějakých 35m. Probral jsem se svými šokovými návazci a rozhodl jsem se použít velmi dlouhý silný šokový vlasec, který mi dodá ten kousek průtažnosti, který jsem potřeboval a snad zabrání další ztrátě ryby. Snažil jsem se na tomto náročném místě rybařit, co nejbezpečněji a šlo mi především o to, aby se mi podařilo zdolat každou rybu, která se zasekne.

7-nahled

Anglické vítězství…

Právě jsem chytil starého řádkáče na 18,9kg

Následující ráno jsem měl na ten stejný prut záběr v 5.30h. Vyletěl jsem z lehátka a v mžiku jsem již třímal prut v ruce. Ryba zamířila na hloubku a chvíli to byla bitva o každý centimetr. Netrvalo to však dlouho a získal jsem převahu, ryba vyjela z větví a zamířila si to podél mělčiny přímo ke mně. Sledoval jsem ji, jak kolem mě projíždí a rychle jsem podvlékl prut pod dvěma zbývajícími a vyrazil jsem dolů na břeh po mé pravici, kde se mi to zdálo naprosto ideální pro podebrání úlovku. Kapr se však za žádnou cenu nechtěl vzdát a nastalo další kolo těžké bitvy. Přímo přede mnou byla hrana, kde se dno svažovalo velmi rychle do hloubky a tak jsem mohl cítit, jak přes ni ryba rve můj šokáč. Za chvíli jsem před sebou konečně spatřil dlouhého a štíhlého kapra. Stál jsem na kameni připravený s podběrákem a čekal, až se položí na hladinu a navedl ho směrem ke mně. Měl jsem svého prvního kapra z Giganticy přes 18kg!

Na Gigantice je pravidlem, že každá ryba přes 40lb musí být vyfotografována panem Turtlem a pokud je to možné také natočena na video pro účely webových stránek jezera. Nechtěl jsem zmeškat možnost této mediální publicity a také jsem věděl, že nová HD videokamera čeká na svůj křest a tak jsem stáhl ostatní pruty a vyrazil za Danem. Ten seděl na místě zvaném Pole Position. Nakoukl jsem opatrně do jeho bivaku, protože jsem věděl, že spí. Jeho hlasité chrápání bývá často zaměňováno s lokálními pracemi na pískovně. Slyšel jsem ho i ze svého místa na druhé straně! „Chytil si něco,“ zeptal se okamžitě, jak otevřel oči. „Jasně, koukej vstávat a vezmi kameru, kámo. Právě jsem chytil starého řádkáče na 18,9kg. Vypadá skvěle!“ „Paráda. Za dvě minuty jsem u tebe.“

Dan je ideálním člověkem pro toto jezero. Dělá skvěle svoji práci a je také velmi přátelský. Pokud potřebujete s něčím pomoct, rád vám pomůže. Na druhou stranu pokud však toužíte být celý týden v klidu a o samotě, Dán vám vše dopřeje. Pokud ulovíte kapra a je jedno jestli je malý nebo velký, Dan má radost za každého lovce. Za několik minut jsem již slyšel jeho pick-up a nastalo fotografování. Kapr byl jedním z těch, které Dan nikdy neviděl a jsem si jistý, že Gigantica takových překvapení v budoucnosti ještě mnoho odhalí.

Po focení a puštění úlovku jsem se opět vrátil k rybaření. Asi po dvou hodinách se mi podařilo ulovit dalšího kapra, tentokrát šupináče o hmotnosti těsně pod 13kg. Právě v tu chvíli se začalo měnit počasí a přes jezero začal vát západní vítr. Teplota se velmi rychle změnila a mně bylo jasné, že výhoda Tree Line je pryč. Měl jsem ještě jeden rychlý silný záběr, po kterém se mi opět narovnal prut. Po detailnějším prozkoumání jsem zjistil, že si mi šokový návazec přeříznul o mušličky, kterými jsou obalené větve pod vodou. Znovu jsem začal přemýšlet o svém vybavení a rozhodl jsem se, že se na místo za pár dní znovu vrátím, ale tentokrát se vybavím jemnějšími pruty 13ft 2.75lb.

8-nahled

Právě jsem chytil starého řádkáče na 18,9kg…

Bájná ryba z malého jezírka

Tři rybáři, kteří v tu dobu lovili na jezeře, začali nyní těžit ze změny počasí a úlovky jim chodily docela pravidelně. Já jsem se rozhodl, že se v dalších dvou dnech pokusím ulovit nějakého kapra na jiném malém místním jezírku, které bude již brzy připojeno k velkému jezeru. Majiteli komplexu Blue Water Lakes jsou Jim a Janet Clavinovi. Velké jezero má více, než 14ha a vyskytují se v něm kapři větší, než 27kg a sumci dokonce přes 50kg! Panuje zde velmi přátelská atmosféra a mnoho lidí se sem rádo každoročně vrací. Dan se k nám ve čtvrtek připojil, aby nachystal grilovačku pro narozeninovou oslavu jedné dívky, která tu rybařila s partou. Jmenovala se Helen a na jezeře pro ní připravili maškarní party, kterou jsem nikdy u vody neviděl. Bylo to velmi příjemné a jídlo bylo vynikající. Nejsem již dávno milovník večírků a navíc tady mám práci. Připravil jsem si pruty a během následujících 10 hodin se mi ze zarostlého jezírka podařilo vydolovat tři menší kapry. Tradovala se však legenda, že zde byl spatřen kapr přes 25kg a Jim toužil po tom, aby byl ulovený. Podle pověsti (a Jima), zlomilo toto jezírko nejednoho kapraře a mnoho z nich dokonce s kaprařinou nadobro přestalo. Tu noc jsem se soustředil na to, jak tuto legendu ulovit!

obrazek
obrazek

Bájná ryba byla spatřena v hlubší části jezírka. Nahodil jsem tedy boilie nastražené na panáčka pouze se stringerem do malé mezery v travách. Cítil jsem, jak olovo dopadlo na tvrdý podklad a tak jsem byl spokojený. Pruty na mělčině byly také nastražené a přišel čas uložit se k spánku. Ráno v 5h se ozval prut.“ Měl jsem vypnutý baitrunner a cívka jen pomalu cvakala. Přesně jako multiplikátor v legendárním filmu „Čelisti.“ Zvedl jsem prut a boj začal. Ryby zajela do trav, ale pomalu se mi ji dařilo navádět na levou stranu. Všude okolo mě bylo vysoké rákosí a tak jsem se zde pohyboval velmi obtížně. Snažil jsem se pomalu couvat, abych rybu dostal z trav. Najednou se na hladině ozvala mohutná exploze, kterou následoval brutální úprk, který mě strhl dopředu. Nestihl jsem zareagovat! Vlasec se přetrhl a já si vyčítal své neumětelství a pomalou reakci. Pobalil jsem si věci a se staženým ocasem jsem se vracel zpátky na Giganticu.

Toužil jsem se zbavit svého traumatu a tak jsem znovu vyrazil, zkusit své štěstí na Tree Line. Zjistil jsem, že největší šance na záběr jsou brzy ráno v podvečer a někdy také okolo oběda. Téměř jako by kapři sdíleli naše jídelní zvyklosti. S tímto poznatkem a také s vědomím, že nedovedu nervózně sedět u svých prutů více, jak tři hodiny, jsem se rozhodl pro krátkodobé výpravy. Nebylo to jen proto, abych nechal místo odpočinout, ale také proto, abych pokaždé lovil maximálně koncentrovaný.

9-nahled

Jízda k veterinárnímu specialistovi byla směsicí emocí

Další změnou na Tree Line také bylo, že jsem se rozhodl lovit pouze na dva pruty. Rybaření na tomto místě mohu popsat jen stěží. Jedná se o směsici strachu, adrenalinu a rozkoše. S mojí novou strategií se mi během následujících čtyř dní podařilo na Tree Line ulovit 11 kaprů, z nichž byl největší šupináč o hmotnosti 19kg. Po celou tu dobu jsem ztratil pouze dva kapry a oba se vyhákli chvíli po zaseknutí a krátkém souboji. Moje nová technika fungovala a já jsem cítil, že jsem se zase o něco přiblížil svému cíli v podobě velkého kapra z Giganticy. V jezeře je mnoho nádherných ryb. Jejich fotografie jsem studoval od svého příjezdu v červenci. Nejkrásnější jsou lysci s malou hlavou a širokým hřbetem, kteří musí v podběráku každého rybáře vypadat naprosto skvostně. Problém byl, že jsem chtěl, aby ten podběrák byl můj! Jeden z mých psů, Flash, začal mít problémy s toaletou. Vzal jsem ho tedy na veterinu, kde byl diagnostikován s možnou rakovinou prostaty! Byl jsem naprosto zdrcený a 100km jízda k veterinárnímu specialistovi byla směsicí emocí. Pokud je to rakovina, bylo by lepší ho uspat, než ho nechat podstoupit bolestivou léčbu. Moje mysl byla rozebraná na kusy, když jsem vstupoval do ordinace s Flashem po svém boku. Vetrinář mluvil trochu anglicky a po provedení ultrazvuku mi oznámil dobrou zprávu. Nebyla to rakovina, ale tři velké cysty, které rostly do prostaty a musely být odstraněny. Objal jsem psa a dohodl se na jeho vyzvednutí následující týden. Byl v dobrých rukou a já jsem věděl, že bude v pořádku.

Přišla sobota a s ní i začátek nového rybářského týdne. Na jezeře se sešlo devět rybářů a nastalo tedy losování míst. Losoval jsem poslední a v klobouku byly poslední dva lístečky. Na poslední chvíli jsem si vybral ten na levé straně. Nebudete tomu věřit, ale byla to opět jednička!

10-nahled

Podaří se mi překonat kletbu z Alcatrazu?

Bylo by jednoduché jít zpět na Tree Line. Místo jsem již dobře znal a mám rád lov ve vázkách. Potřeboval jsem ale sobě i ostatním dokázat, že jsem schopný na Gigantice ulovit kapra i z volné vody.  Místo, které jsem vylosoval, bylo známé jako Alcatraz. Rybařil jsem na něm minulý listopad a zůstal jsem bez ryby.  Je to nějaké znamení? Věděl jsem, že asi 90m od břehu se nachází tvrdá plošina. Není moc velká, ale kapři se zde pravidelně pohybují. Rozhodl jsem se lovit na její přední hraně ve vzdálenosti asi 75m.

Místo jsem si důkladně zmarkeroval a začal krmit. Použil jsem směsici 16mm, 20mm a 24mm průměrů. Krmil jsem do trojúhelníku s tím, že umístěný marker byl jeho středem. Do tohoto trojúhelníku jsem pak nahodil všechny tři pruty. Vše bylo připravené a mohl jsem jen čekat. První dva dny se nic neudálo, ale já jsem pokračoval v drobném krmení a dával jsem si pozor, abych to nepřehnal. V Gigantice je velké množství ryb, které jsou schopné vyzobat vaše nástrahy velmi rychle. Tušil jsem, že se na mém místě nějaké vyskytují, ale nebude jich mnoho, protože mi v té době nebyl směr větru příliš nakloněný. V úterý jsem vyrazil vyzvednout Flashe z veteriny. Byl to velký den. Byl po operaci a podle lékaře na tom byl velmi dobře. Bohužel jsem ho nemohl vyzvednout dříve, než v 19h a tak se při našem návratu na jezero už stmívalo. O rybaření mi ani moc nešlo, byl jsem rád, že mám zpátky svého věrného parťáka. Vše jsem si ale před svým odjezdem nachystal a tak zbývalo jen nahodit pruty a nakobrovat kilogram boilie. Vše bylo hotové a my mohli klidně spát, konečně i s Flashem. Následující ráno se žádná akce nekonala. Dan ulovil tři kapry do 14kg z místa Oblivion a u snídaně se mnou vtipkoval, že umím ulovit kapry pouze ve vázkách! Byla to legrace, ale trochu mě to znejistělo. Podaří se mi překonat kletbu z Alcatrazu a ulovím kapra na Gigantice také z otevřené vody?

11-nahled

Dan mi při zdolávání udělal fotografii, přestože jsme skutečnou velikost ryby ani jeden netušili…

Najednou jsem zjistil, že tahám mnohem většího kapra

Vrátil jsem se zpátky na místo a rozhodl jsem se vyměnit cívky. Navinul jsem nový monofil a chystal jsem se stáhnout pruty, abych prohodil šňůry za vlasce. První jsem stáhnul levý prut, na naviják jsem dal cívku s vlascem a zkusil si párkrát nahodit. Znovu jsem se vrátil ke svým standartním prutům, které vyrábí Tony Parker pod názvem Mamba XT na krásném a tenkém blanku Harrison 12ft 3.5lb. Konečně jsem byl spokojený, jak mi to lítá a vyzkoušel jsem ještě jeden nához přímo do lovného místa. Chystal jsem se přehodit i dva zbylé pruty a tak jsem v tu chvíli nějaké rušení lovného místa neřešil. V tu chvíli na mé místo dorazil Dan.

„Přehodil sis vlasec na druhém prutu, ty joudo,“ povídá!

To jsem si určitě nepřehodil, ale špička jednoho z prutů se začala skutečně ohýbat a šňůra se pomalu odmotávala z navijáku. Kde mám příposlech? Ten je ještě v kapse mé bundy, kterou jsem zapomněl u snídaně. Není se čemu divit, že nic neslyším!

Ryba mezitím vymotala hodně šňůry, ale podařilo se mi jí zastavit a pomalu pumpovat směrem ke mně. Podle pohybu jsem to odhadoval na dlouhého a štíhlého lysce nebo šupináče, který nebude mít více, než 10kg! Dan mi při zdolávání udělal fotografii, přestože jsme skutečnou velikost ryby ani jeden netušili. Viděli jsme pouze její malý záblesk, když přijela ke břehu po mé pravé straně, ale stále jsme neměli představu o tom, co je na udici. Najednou vše ztěžklo a já jsem musel vyvinout značnou sílu, abych rybu trochu rozpohyboval. Nyní již byla na dohled a každou vteřinou nám doslova rostla před očima! Najednou jsem zjistil, že tahám mnohem většího kapra, než jsem si původně představoval. Dan stál na břehu s podběrákem a já věděl, že mi bude velkou oporou. Ryba se nyní jen pomalu převalovala na hladině. Tyhle momenty nemám moc rád a vždycky jen čekám, kdy okolo mě proletí volná montáž. Ještě se ale vzdát nechtěla a tak jsem jí znovu povolil a čekal na další šanci. Na chvíli se ponořila, ale za chvíli již byla znovu u hladiny. Teď se zdála ještě větší a položila se na bok. Kousek po kousku jsem ji opatrně naváděl do připraveného podběráku. Všechno probíhalo v naprosté tichosti a ve vzduchu bylo cítit obrovské napětí. Kapr byl již z poloviny v podběráku a teď přišla Danova chvíle. Ten si o něco popostoupil a bylo po boji. „Je tam!“ Moc se mi ulevilo, že je po všem.

12-nahled

Z následujících 30minut si toho mnoho nepamatuji, ale vím, že jsme rybu zvážili a já slyšel 29kg!

Myslím, že jsem měl malý šok

Byl jsem si jistý, že jsem právě ulovil rybu přes 50lb. Dan ji odhadoval na 25kg, což je 55lb. S tím bych byl naprosto spokojený. Dan začal rybu blíže zkoumat a naznačil, že by to mohl být kapr „Staples,“ který byl ulovený naposledy v září 2008 s váhou 29,25kg. Nachystali jsme si věci k vážení. I ve dvou lidech bylo poměrně náročné dostat již vytřenou rybu do vážící podložky. Byla obrovská a Dan stále tipoval váhu okolo 25kg. Z následujících 30minut si toho mnoho nepamatuji, ale vím, že jsme rybu zvážili a já slyšel 29kg! Také si pamatuji, že jsme rybu uložili na chvíli do vody a nachystali si kameru a vše potřebné k řádné péči o kapra. Vím, že jsme dělali nějaké fotky na břehu a ve vodě. Myslím, že jsem měl malý šok. Kapra jsem pouště zpět do vody a v tu chvíli mě Dan strčil do jezera. Oslavný skok do chladné vody byl tou nejlepší tečkou za tímto dnem!

Musím mnohokrát poděkovat Dannymu Fairbrassovi, majiteli společnosti Korda, že mi umožnil být hostem na Gigantice. Zvláštní poděkování pak patří Dannymu Turtlemu za to, že se o mě i mé psy tak skvěle postaral.

Tak zase příště!
Jake Langley Hobbse & the dogs

V diskuzi je 0 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (9 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč