Nikdy se nepřestaneme učit - Frank Warwick

Téma Ostatní články, publikováno 11. 11. 2016, přečteno 3127x.

Ahoj všichni, jsem rád, že mohu prvně psát článek přímo do České republiky a doufám, že ke mně budete shovívaví, protože píši o věcech, které zajímají mě osobně. Už jsem totiž trochu znuděný z toho, jak se v některých britských časopisech objevují pořád ty samé staré věci.  Šílím, když vidím další článek o tom, jak uvázat chod rig – vždyť byl objeven někdy před dvaceti lety, takže to pro mě jsou hodně staré novinky. Tyto myšlenky mě tedy vedou k tomu, abych psal o věcech, které mohou být zajímavou potravou pro vaši kaprařskou mysl a které vám možná také pomohou chytit více kaprů.
 

Snažím se zjistit co nejvíce

Řekl bych, že mám poněkud zvláštní myšlenky, protože když přemýšlím o tom, jak mohu chytit kapra nebo jak otočit šance ve svůj prospěch, mám tendenci zabíhat do takového svého světa. Snažím se o kaprech a prostředí, ve kterém žijí, zjistit co nejvíc, abych mohl co nejlépe pochopit a porozumět, proč některé věci někdy fungují perfektně a jindy zase ne. Zajímá mě, co kapři vidí, cítí, vnímají a jak jim co chutná, nebo se alespoň trochu snažím pochopit složitou fyziologii těchto úžasných tvorů.

4-nahled

Kapři mají mnohem lepší barvené vidění než většina jiných druhů

Vědci spekulují o schopnostech kapřího vidění a mnohokrát jej testovali a momentálně se domnívají, že vědí, co kapři vidí, každopádně si jsou naprosto jistí, že vidí mnohem víc, než si lidé dovedou představit. Bylo zjištěno, že kapři mají mnohem lepší barvené vidění než většina jiných druhů, což může být dáno jinými zvyklostmi a mnohem větší škálou potravy, kterou spořádají, protože jsou to všežravci.

Předpokládá se, že kapři vidí ultrafialové spektrum, takže mohou efektivně rozpoznat barvy, které my lidé nerozpoznáme. Představte si, kdybychom mohli ultrafialové světlo vidět my, viděli bychom i sluneční paprsky, které nás opalují. Také spousta druhů hmyzu vidí ultrafialové světlo a to jak za tmy, tak za světla – proto tak dobře fungují lampy. Bílá barva je po ozáření ultrafialovým světlem ze všech barev nejvýraznější, proto jsou bílé nástrahy pro kapry těmi nejviditelnějšími, když vezmeme v úvahu, že ultrafialové spektrum i ve slabém světle, temných vodách či ve tmě. Z tohoto důvodu jsem byl vždy velkým zastáncem bílých nástrah a i během dlouhých hodiny tmy tuto zimu bude dobré na tuto maličkost pamatovat a dát bílým nástrahám šanci. Jakmile se dostanete do určité hloubky, všechno se zdá jakoby černé, jedinou výjimkou je přírodní světélkování, které jednotlivá stvoření vydávají z různých důvodů. To jsem měl na mysli, když jsem začal používat umělou kukuřici svítící ve tmě od Enterprise. Tato svítící kukuřice je skvělá i za denního světla. V současné době je hodně populární chytání na zig-rig, tak je dobré vědět, že černé objekty vytvářejí nejlepší siluety, když se na ně kapr dívá zespoda. Je tomu tak i za tmy, kdy černé objekty tvoří perfektní siluetu proti noční obloze. Zajímavé také je, že kaprovi trvá asi dvě hodiny, než se z denního světla přizpůsobí na své nejlepší noční vidění. Je to přechodové období, ve kterém jsou nejméně výkonní, a zajímalo by mě, jestli v této době je méně pravděpodobné, že naleznou nástrahu, či nikoliv. Je to podobné jako u nás, u lidí – my se z denního světla na noční přizpůsobujeme asi půl hodiny a každé náhlé rozsvícení světla naše noční vidění opět utne a oči se musí další půl hodinu přizpůsobovat tmě.

15-nahled

Viditelnost barev pod vodou

Rozeznání jednotlivých barev spektra záleží na propustnosti světla vodou v jednotlivých hloubkách. Záleží jen na tom, jak moc se barvy odráží. Na toto téma bylo provedeno mnoho výzkumů a tady jsou výstupy některých z nich, týkající se procentuální viditelnosti barev pod vodou:

BARVA

3m

6m

9m

Červená

6,5%

0,4%

0,25%

Oranžová

50%

25%

12%

Žlutá

73%

53%

40%

zelená

88%

78%

69%


Červené nástrahy jsou očividně nepopulární, protože jsou prakticky neviditelné i v poměrně mělké vodě, což potvrzují i analýzy prodeje společností s nástrahami. Skvělý pop-up v červené barvě neměl žádnou úspěšnost a když byl vyměněn za ten samý v žluté barvě, úspěch se dostavil okamžitě. Z těchto zjištění vyplývá, že nejúspěšnější nástrahou ve všech hloubkách je jednoznačně zelená, ale my se na to díváme našima lidskýma očima, takže nás bez pochyby lákají teplé barvy, jako je stará dobrá žlutá. Lidé si stále budou myslet, že kapři to vidí stejně jako my, takže zelené nástrahy nikdy nebudou oblíbenější.

5-nahled

Černé krmení? Nepřekonatelné!

Jen tak mimochodem, dobře si také pamatuji, že když jsem zkoušel chytat někdy v roce 1996 na těžkém jezeře Redesmere v severní Anglii na černé krmení, ukázalo se jako naprosto nepřekonatelné, stejně tak černá nástraha a to i přes to, že si často myslíme, že i naplaveniny jsou černé, ale to jsou jen velmi málo kdy, obvykle se jedná o různé odstíny šedé a ty jsou jen velmi málo kdy opravdu tmavé, což mi potvrdil i můj starý kamarád Rob Hughes, když jsme se bavili o jeho podvodních testech a objevech. Je jasné, že na tomto podloží pak černý objekt vyčnívá. Abyste svou nástrahu vylepšili, můžete ji přebarvit na černo, stejně tak mnoho společností černé nástrahy vyrábí. Skvělé výsledky jsem měl i se zelenými nástrahami, protože mezi mé ingredience patří také Spirulina či prášek z Japonské mořské trávy. Skvělému efektu také napomáhá Luquid Kelp od Nutrabaits. Jedním z důvodů, proč vyrábím dvou až tříbarevné nástrahy, je snaha abych díky větší škále barev upoutal pozornost kaprů v různých světlech a v různě průzračných vodách – proč to neudělat a nezkusit tak zvýšit svoje šance?

11-nahled

Chování kaprů

Kdesi jsem četl nějaký výzkum o chování kaprů, který souvisel s mými letitými zjištěními o rybích vztazích. Bylo prokázáno, že kapři rozpoznávají ostatní ryby, které bezprostředně znají a stejně jako lidé raději cestují se společníky, které dobře znají, tak se i kapři instinktivně přemísťují ve skupinách – z počátku, když jsou malí, je to především prevence před predátory; později, jak stárnou, mají tendenci vytvářet celoročně menší skupiny pravidelných společníků – zase jako my lidé a velké množství savců. Výzkumy také ukazují, že starší a většinou větší kapři se připojují k větším skupinám jen v případě, že nemají jinou možnost a pokud nemohou putovat se svou důvěrně známou menší skupinkou. Menší skupiny starších (a pravděpodobně větších) kaprů se také často pohybují až za většími skupinami malých ryb – prostě je nechají otestovat terén pro případ, že by se tam nacházelo něco nebezpečného.

13-nahled

1000× silnější čich než lidé

Podle jednoho pozoruhodného výzkumu se zase vědci domnívají, že kapři mají smysl čichu 1000× silnější než lidé – dovedete si to představit? Je pravdou, že třeba lososi dovedou při cestě oceánem pomocí svého čichu najít místo, kde se narodili. Stejně tak i úhoři se přemísťují pomocí svého extrémně vyvinutého čichu. Kapři nemají čichový smysl až na takové úrovni, ale nepochybně dokáží detekovat feromony produkované kaprem, který je vystresovaný dotěrností nějakého predátora nebo tím, že byl chycen nějakým rybářem. Už párkrát mi přišlo na mysl, zda různé tekuté doplňky, které používáme na nástrahy, dovedou tyto feromony přehlušit a zamaskovat lidské pachy na nástraze, kterou jsme drželi v ruce? Já se těchto pachů snažím zbavit tím, že nástrahu těsně před nahozením ponořím do vroucí vody a nechám jí tam pár vteřin sterilizovat – jde o pár vteřin, takže mi řekněte jeden rozumný důvod proč tomu ten čas neobětovat? Tady je jedno zajímavé srovnání: Psi mají mozek o velikosti jedné desetiny toho lidského, ale ta část, která má na starosti čichový smysl, je čtyřicetkrát větší, než u lidí. U jednotlivých psích plemen je jejich čich 1000× až 10 000 000× silnější než ten náš. Myslím, že kdybychom opravdu věděli, na jakou vzdálenost může být naše nástraha cítit, byli bychom pěkně šokováni. Mám silné podezření, že použití tekutých dipů pro upoutání kapří pozornosti, má obrovský vliv na dobu, za jakou kapr naši nástrahu najde.

4a-nahled

Kyselina citrónová

Lidé mě často prosí o recepty na nástrahy a já lidem většinou rád pomohu. Během let jsem udělal mnoho testů a experimentů a je těžké si představit, jak dlouhý je seznam věcí, které jsem vyzkoušel. Vždy jsem velice kladně hodnotil kyselinu citronovou jednak jako atraktivní prvek a jednak jako vhodný doplněk. Jen málo kdy vyrábím nějakou nástrahu bez této složky. Potěšilo mě, když jsem pak četl nějaký vědecký výzkum, který moje zjištění potvrzoval a tvrdil, že kyselina citronová je pro kapry mnohem atraktivnější než většina jiných ingrediencí. Půl čajové lžičky kyseliny citronové rozmíchaná s jedním vejcem funguje skvěle v kombinaci prakticky s čímkoliv, ale nejlepší jsou ovocné chutě jako ananas, černý rybíz, jahody, atd.

Sůl

Častokrát mi také udala radost sůl (chlorid sodný), ale řeknu vám tajemství – calcium chloride zaujme kapří pozornost ještě lépe, protože má mnohem slanější chuť než obyčejný chlorid sodný a je bezkonkurenční v chladných vodách. Jedná se o bezpečný doplněk stravy, který často obsahují různé isotonické sportovní nápoje a nachází se také v mnoha potravinách. Není jen dobře rozpustný ve vodě, ale snadno se rozpustí také v glycine (sugar alcohol), což je dobré, jak možná víte, pro přípravu vlastních dipů. V neposlední řadě také zpevňuje strukturu nástrahy, která jej obsahuje.

7-nahled

Zvuk se přenáší vodou mnohem lépe

Už jsem to možná říkal, ale zvuk se přenáší vodou mnohem lépe a mnohem rychleji než vzduchem. Myslím, že spousta rybářů si to neuvědomuje. Děsí mě, když je poslouchám, jak na břehu připravují rakety, buší do kolíků u bivaku, šourají se štěrkem tam a zpět. Tady je rychlé srovnání, abych vám ukázal, jaký je rozdíl v přenosu zvuku vzduchem ve srovnání s vodou:

  • Vzduch: 300 m/s
  • Voda: 1484 m/s

Zvuk se přenáší rychleji v teplé vodě než v studené. Stejné je to většinou i se šířením pachů a vůní, takže ryby zaznamenají nějakou vůni či pach mnohem rychleji v teplejší vodě. Když je tepleji, molekuly vody se lépe vážou a proto jsou zvuk i pachy přenášeny rychleji. Stejně tak to ale znamená, že některé zvuky, které jsou spojeny s jídlem, mohou zaujmout kapří pozornost. Podobně je to i s otravnými mořskými racky – nikde je nevidíte, a jakmile se ozve první svist kobry, okamžitě jich jsou kolem vás hejna. Nevidím tedy jediný důvod, proč by kapr nemohl reagovat na zvuk boilies dopadajících do vody, zejména tam, kde je ryb hodně, jsou pravidelně krmeny a musejí o potravu soupeřit. Můžete si to jednoduše vyzkoušet. Jeden nahozený prut budete pravidelně doplňovat čerstvým krmení pomocí rakety či kobry, na jiném místě nahoďte druhý prut na připravené krmení. Sami uvidíte, jestli zvuk kapry přiláká. Takovéto jednoduché testy dělám rád.

14-nahled

Nikdy se nepřestaneme učit

Myslím, že se nikdy nepřestaneme učit. Nedávno jsem byl v Rumunsku na nějakých kaprařských závodech, kde bylo 35 týmů složených vždy ze tří rybářů. Závody se konaly na jezeře Tancabesti, které je velice dobrou závodní lokalitou a nachází se v něm kapři až do hmotnosti asi 25kg. Finální váhu udává vždy pět nejlepších ryb, což je fajn způsob hodnocení, protože nejde o to, kolik ryb chytíte, ale jak jsou „kvalitní“ – díky tomu máte docela dobré šance i když si vylosujete horší místo lovu. My jsme si vylosovali právě takové ne zrovna ideální místo, ale pořád tu byla šance, že chytíme nějakou opravdu velkou rybu. Když jsme zhodnotili naše místo, rozhodl jsem se zkusit nahodit trochu krmení na větší vzdálenost s tím, že uvidíme, jestli se bude něco dít. V tu chvíli se nedělo vůbec nic na celém jezeře, když se najednou rozjel jeden mých prutů nahozených do větší vzdálenosti. Na konci vlasce jsem cítil statnou rybu a ta si to namířila plnou parou vpřed – to jsem zrovna během závodu nepotřeboval, v tu chvíli by mi stačilo, kdyby mi jako batole poslušně zaplula do podběráku. Kapr se vzpouzel a i přes můj odpor si našel pod vodou nějakou vázku. Vrátil jsem tedy prut do signalizátoru a asi po pěti minutách se špička zase ohnula, když ryba vyplula ze svého úkrytu a začala znovu bojovat. Než mě stihlo nějak více znepokojit, že takhle silná ryba pořád táhla směrem k našim sousedům po levici, bylo už pozdě. Ryba se zamotala do druhého vlasce, a i když jsem bojoval s rybou i dalším prutem, tohoto kapra jsem ztratil.

2-nahled

Hodiny pod každým prutem

Rozhodl jsem se, že půjdu naše sousedy navštívit, abych zjistil, kde chytají, protože už jsem nechtěl udělat stejnou chybu znovu. Kluci od vedle byli zajímavá skupina – jeden se jmenoval  Florin, bývalý rumunský olympijský šampion v judu a dva další se oba jmenovali Vitali – jeden byl z Ukrajiny, druhý z Moldavska. Všichni to byli milí a slušní chlápci, kteří milují kaprařské závody a věnují jim veškerý svůj čas. Byli maximálně připraveni na každou situaci. Moje oči pořád pokukovaly po jejich prutech a hrozně se mi líbilo, co vidím. Během zlomku vteřiny jsem si všiml brilantního nápadu a hned jsem věděl, že to musím zakomponovat do svého stylu chytání jak pro závody, tak pro běžné rekreační rybaření.  Pod každým prutem byly hodiny, které fungovaly jako časový spínač prutu. Při každém novém nahození změřili čas, jak dlouho byl prut ve vodě, a dělali se pečlivé poznámky, jak dlouho trvalo, než přišel záběr. Kluci mi řekli, že jakmile na rumunských vodách, na kterých chytají, prut nezabere do dvou hodin, nahazují ho pravidelně znovu bez ohledu na to, jestli je den nebo noc. Prý se tato zvýšená aktivita prostě vyplatí. Řekli mi, že hodiny pod pruty jim umožňují vést přesné záznamy a sledovat čas, které bez nich snadno propásnete. Opravdu mi to dávalo smysl, ale musel jsem zpochybňovat jejich taktiku nahazování každé dvě hodiny na vodách, které byly méně aktivní. Na závodní vodě, kde je aktivita ryb velká ano, ale na jiných vodách bych musel čas přizpůsobit a bylo by komplikovanější vybírat si místo, kam nahodím. Nicméně díky této návštěvě jsem začal stopovat čas i na našich čtyřech prutech a náš první kapr přišel po 29 hodinách. A tak mě začalo zajímat, proč kluci vedle opětovně nahazují každé dvě hodiny. Myslím, že každá voda má nějaký optimální čas, během které, když prut nezabere, tak je návazec buď zamotaný, špatně usazený nebo na špatném místě. Použít hodiny k odměření tohoto času je dobrý nápad, takže od té chvíle pečlivě měřím čas, dokud se neobjeví nějaká souvislost. Změření prvního záběru nám přineslo na mysl myšlenku, jak dlouho máme při čekání na velkou rybu nechat nástrahu ve vodě. Další rybu ze stejného místa jako tu první jsem měl na háčku zase po nějakých 29 či 30 hodinách. Byl to absolutně úžasně vypadající lysec o hmotnosti 16,2kg. O 30 hodin později můj kamarád Guy Aitkins vytáhl zase ze stejného místa 14kg šupináče. Chci tím říct, že pečlivým měřením času můžeme definovat určité vzorce. Kdybychom nic neměřili a jen tak náhodně nahazovali, chytili bychom tyto velké ryby? Nemyslím si…

6-nahled

Je třeba být flexibilní

Z této ne zrovna ideální oblasti jsme vytáhli ještě dalšího pěkného 10kg lysce, díky kterému nám k vedení chybělo chycení pouhých 8kg. Jak se závod blížil ke konci, štěstěna nám nepřála. Kluci, kteří nakonec vyhráli, potřebovali to samé, ale na rozdíl od nás to štěstí měli a hodinu před koncem chytili přesně 8kg rybu. Kluci vedle se drželi svého plánu nahazovaní každé dvě hodiny, ale prostě to nebylo to pravé na tuto vodu a tak chytili jen dva malé kapříky. Později připustili, že si z toho musejí vzít jedno ponaučení a to, že musejí být při časování flexibilní podle toho, co se ve vodě před nimi děje.

Doufám, že Vám některý z mých poznatků pomůže k tomu, být u vody opět o něco málo úspěšnější.

Frank Warwick

V diskuzi je 0 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (5 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč