Návrat na Cassien - díl druhý - Jake Langley-Hobbs Translate

Téma Dobrodružství Jakea Langley-Hobbse, publikováno 14. 10. 2013, přečteno 3352x.

Zpátky na Avironu a zrození Blogu!

V první části jsem vám přiblížil mé oslavy na American Beach. Byl to skvělý způsob, jak prožít vánoce. Při kapraření a s novými přáteli. Všichni jsme chytili kapra, ale to nejzábavnější na tom bylo to, že jsme byli ve skvělé společnosti. Uplynulo pár dní po vánocích a já začal mít tušení, že v této části jezera to již se záběry nebude to pravé ořechové. Volalo na mě další místo – Aviron. 28.prosince jsem se zajel podívat zda-li je tam volno a zdálo se, že tam nikdo nerybařil hodně dlouho. Tři rybáři seděli na Ellis pointu, dva na Mathildě, to jsem ostatně očekával. Rychle jsem se tedy vrátil zpátky rozbít můj stávající tábor. Do zítřka si budu držet palce, aby vše klaplo a já mohl vše vybalit a začít svou další výpravu na Avironu. Byl již docela pozdě. Většinu věcí jsem měl již sbalenou, zbytek jsem si nechal na ráno. Vše šlo podle plánu a i přesto, že se mi poslední noc na American Beach podařilo ulovit 34lb lysce, vyrazil jsem následujícího dne vstříc svému novému domovu, abych zde postavil nové ležení pro dlouhý pobyt. A to je místo, kde začíná druhá část mého cassienského dobrodružství! Možná se divíte, proč jsem se vrátil na Aviron? Ostatně, minulý rok jsem tady strávil 125 nocí. Měl jsem k tomu dva důvody. Jedním byl sentiment a ten druhý byl fakt, že jsem zde ulovil mnoho kaprů a několik opravdu velkých. Celou oblast jsem dobře znal a musel jsem se smát, když jsem na místě viděl pozůstatky mé dřívější ruční práce. Sprcha nebyla udržována a moje sedačka zmizela, nicméně to tady stále neslo mé stopy a i psi zajisté poznali, kde jsou. Postavil jsem bivaky a rozhodl se, že první noc chytat nebudu. Kola na zemi na místech, kde vloni stály mé bivaky, byla stále viditelná, ale pro můj spací bivak jsem tentokrát zvolil trochu jiné místo. To, jaká to však byla chyba, jsem se měl dozvědět, až později! 

jpeg-1-nahled

Následující ráno jsem vyměnil šokáče a návazce a vydal se na vodu, abych zjistil, zda-li jsem za pomoci echolotu schopný najít stejná místa, na kterých jsem lovil vloni. Skutečně to v první chvíli vypadalo jako déjá-vu, ale topografie jezera se tento rok zdálo mírně odlišná. V hloubkách okolo 15–17ft rostlo velké množství nové trávy. Domníval jsem se, že zde mohla naklíčit v letním období a na podzim, kdy byla hladina vody velmi nízko. Nové funkce echolotu pro mě byly velkým bonusem! Zanedlouho jsem měl pruty na svých místech a po chvíli se již začalo pomalu stmívat. Dny byly stále velmi krátké, noci dlouhé a temné a teploty velmi nízké. Ve Francii byla tento rok pořádná zima. Měla to dokonce být nejhorší zima ve Francii za posledních 20 let. Probudil jsem se ráno na silvestra po noci bez záběru. Moje topení v bivaku odvádělo skvělou v práci a uvnitř jsem měl jako v sauně. Psi tento nový luxus milovali! Později během dne jsem měl návštěvu od jednoho z německých rybářů z Ellis Pointu. Přišel požádat o pivo na večerní oslavu. Daniel mě informoval, že se jim v pěti lidech podařilo za poslední dva týdny ulovit pouze dva kapry. Nepříjemnosti jim ale způsobovali sumci. Tyto informace mi ale nijak na náladě neubraly. V noci mě probudily výkřiky z celého jezera. Právě byl Nový rok! Z Mathildy vyletěl ohňostroj a po celém jezeře se po několik minut ozývala přání v několika jazycích. Já jsem byl sám, ale i tak to byla výjimečná událost, trávit tuto noc na Cassienu a ne ve frontě na nějakém předraženém baru. Jak se to ale můj život změnil! Ráno jsem se probudil a měl jsem za sebou další noc bez záběru. Byl jsem zvědavý, co mi na rybách přinese rok 2009. Měl jsem úplně fantastický rok 2008 a již jsem těšil na příštích 365 dní rybaření. Nastražil jsem čerstvé boilies a na každé místo příhodil hrst Fish boilies. Levým prutem nastraženým na panáčka jsem lovil na mělčím platu v hloubce 10ft. Byl to právě tento prut, který později v noci ožil. Vylezl jsem ven z bivaku a když jsem se dostal k prutu, viděl jsem jak swinger skáče nahoru a dolů. Ryba si vůbec nebrala z cívky a já jsem to tipoval na cejna. To mě však přešlo velmi rychle potom, co jsem na druhém konci ucítil sílu, která se dala silně do pohybu. Rychle jsem odklopil baitrunner a jakmile jsem se dostal do člunu, tak jsem ho zase vypnul a navíjel směrem k rybě za pomoci elektromotoru.

jpeg-2-nahled

Během 15ti sekund jsem byl nad rybou, která vyplavala na hladinu jako mokrý pytel! Ve světle čelovky jsem uviděl široký hřbet, který ode mě pomalu odjížděl. Sáhnul jsem po podběráku a k mému překvapení se ryba položila na hladinu a čekala na mě. A bylo to. Během necelých dvou minut jsem měl obrovského kapra. Šťastný Nový rok!
Pomalu jsem se skrze mlhu dostal zpátky ke břehu, zabezpečil loď a připravil nezbytné vybavení. Ve tmě lysec vypadal naprosto kolosálně a dokonce jsem si myslel, že mám nový osobák. Zvedl jsem kapra ze země a ručička na váze ukázala 26.8kg, což je 59lb. Můj druhý nejtěžší kapr výpravy a vypadalo to, že rok 2009 bude dobrým rokem. Bylo velmi chladno a vůbec nepřipadalo v úvahu, že bych rybu takové velikosti vyfotografoval sám. Mám nový fotoaparát s infra světlem, ale tato ryba si zasloužila tu nejlepší možnou péči a tak jsem ji vložil velmi opatrně do saku, který jsem pro ještě větší bezpečnost opatřil plovákem a čekal jsem na první ranní světlo. Fotky jsem udělal ještě před východem slunce, a i když mi byla velká zima a ruce jsem měl úplně zmrzlé, bylo to něco, na co nikdy nezapomenu. Šířka této ryby byla dechberoucí a já jsem dokonce vlezl do vody, až po krk, abych si s ní udělal nezapomenutelné fotografie při jejím návratu vodě.

jpeg-3-nahled

Pokaždé, když ulovím velkou rybu, tak mě ještě následující den opájí slastný pocit z tohoto zážitku. Nejinak tomu bylo i tentokrát, jen jsem potřeboval dokončit a rozběhnout něco velmi důležitého, Blog. Blogy nejsou ničím novým, ale každodenní psaní blogu z mé rybářské výpravy za použití mobilní karty v mém laptopu je zcela originální. Jako všechny dobré nápady, i tento se rodil poměrně dlouho, dokonce několik měsíců. Musel jsem nalézt především řešení pro připojení k internetu ve Francii. Vzhledem k tomu, že jsem neměl ani francouzskou adresu ani bankovní účet, musel jsem dát dohromady několik různých zdrojů, aby se to nakonec celé podařilo. Jeden z problémů, který jsem překonal, byla samotná adresa blogu. Můj sponzor Imperial Fishing a jeho webmaster měli nálézt vhodnou platformu, ale výsledkem byl německý web. To pro mě nebylo dobré, ačkoliv by to byla určitě skvělá cesta, jak se přiučit trocha němčiny. Potřeboval jsem nutně komunikovat skrze stránku s obsahem v anglickém jazyce, aby pro mě bylo nahrávání postů, co nejsnazší. Když jsem zprovoznil internet, hledal jsem na netu nějaké jiné blogy. Moje připojení nebylo na začátku nic extra. Musel jsem také pracovat z bivaku a ne z kanceláře s elektřinou. Spoléhal jsem tedy na své náhradní autobaterie a na plavecký klub, kde si je budu moci každý den dobíjet. To vše vedlo k potřebě řádného solárního vybavení, protože mi bylo jasné, že ne všude, kde budu rybařit, budu mít za zády budovu veslařského klubu. Celé tři dny jsem vytvářel stránku svého blogu. Je to podobné jako vytvářet jednoduchý web a nakonec jsem byl připravený vše spustit. Pak se stalo něštěstí. Blog zmizel a nedal se znovu nalézt. Neměl jsem čas panikařit a místo toho jsem si raději našel jiného blogového providera. Jako nejlepší a nejpopulárnější se zdál Wordpress. Dalších 24 hodin (teď už jsem byl mistr ve vytváření blogů) jsem vytvářel „Jake´s Carp Fishing Blog“ a 7.ledna byl spuštěn na celosvětovém internetu.

jpeg-4-nahled

Týden na Avironu uběhl jako voda. Potřebuji teď chytit kapra pro svůj blog a mé opojení z úlovku velkého kapra pominulo. Počasí bylo teď dosti proměnlivé, noci byly extrémně studené, přes den bylo jen velmi málo slunce a velmi často silně pršelo. Pokaždé, když pršelo několik dní, proudy vody stékaly pod mým bivakem a zem pod ním i okolo něj připomínaly bažinu v North Yorkshire! Bohužel byl bivak, ve kterém jsem spával, postaven přímo v místě kudy se valila voda. Bude trvat celé dny, než země zase vyschne a do té doby dorazí ještě spousta dalšího deště, který tomu zabrání. Větší starosti mi ale dělal nedostatek kapří aktivity a každý den jsem dumal nad tím, co by ho mohlo způsobovat.
Uplynuly dva týdny bez záběru. Nesnažil jsem se nijak měnit taktiku, protože tak můžete skončit v začarovaném kruhu. Věděl jsem, že kapři tam někde jen tak trucují. Zprávy z celého jezera byly podobné. Na kolika vodách v UK si v zimě dobře zachytáte? Jasně, jsem v jižní Francii, ale tohle bylo opravdové zimní chytání toho nejtěžšího kalibru. Udělal jsem průzkum na svém blogu, zda-li bych měl změnit místo. Výsledky byly velmi zajímavé. Většinou říkaly, že bych měl zůstat nebo zkusit ještě týden a poté se přestěhovat do severního ramene. Neměl jsem v úmyslu se stěhovat, ale byla to zábava sledovat, jak se lidé pomalu dostávají do mého příběhu.

jpeg-5-nahled

Po třetím týdnu bez záběru se moje taktika uchýlila k tomuto modelu. Buď jsem nechal nástrahy ve vodě po několik dní, nebo jsem pruty umísťoval na nová místa po každých 24 hodinách, přičemž jsem zkoušel mělčí nebo hlubší partie. Snažil jsem se využít všechny možné triky, ale stejně jsem po nějakém čase hledání okolo, vracel pruty na jejich původní místa. Věděl jsem, že nejlepší varianta je, držet se mé původní taktiky a sám sebe jsem přesvěčil o tom, že kapři prostě nejsou v té správné náladě na to, aby se krmili. Dorazily mi nové solární panely ze Selectsolaru a odváděly vynikající práci. Nebylo pro mě těžké každý den nacházet slova pro můj blog a každý post mi trval asi 90 minut a kromě psaní jsem k němu přidal několik zajímavých fotografií. Začínal jsem si pomalu myslet, že za všechnu tu smůlu ohledně záběrů může blog a já nikdy žádného kapra nechytím, pokud budu psát. Ze všech koutů světa přicházela slova podpory od lidí, kteří se mnou soucítili a samozřejmě také do kaprařů, kteří měli na Cassienu závislost a kteří se těšili na úlovek zimního kapra. Jednou takovou osobou byl Glen Edwards z UK.

jpeg-6-nahled

Navrhl mi, abych jako extra atraktor zkusil kamennou sůl, takže jste mě po dalším výletu do supermarketu Lidl mohli vidět vyzbrojeného několika sáčky bílého minerálu. Jeden prut jsem také hned s jedním malým sáčkem PVA naplněným solí nahodil, abych zjistil, jestli to zabere. Nic se nestalo, ale určitě to stálo za zkoušku. Měl jsem za sebou čtvrtý týden bez záběru a stále se snažil pokračovat ve stejné taktice. Zažil jsem něco podobného i minulý rok a věděl jsem, že je to jen zkouška trpělivosti. Nejsem jedním z těch, kteří by honili ryby po jezeře jako je Cassien, neboť vzhledem k jeho velikosti by to mohlo skončit dost podobně, jako když si pes honí svůj ocas. Byl jsem přesvědčený o tom, že pokud se ryby začnou krmit, tak je ze svého místa nachytám. Rozhodl jsem se trpělivě sedět a čekat. Kapři nakonec dorazí. Steve Briggs napsal několik zajímavých věcí o rybářích, kteří se po celou dobu jejich výpravy upnou ke svému místu i o těch, kteří pravidelně svá místa mění. Napsal, že fungovat může obojí. Kaprař, který se přemisťuje, může nachytat ryby na různých místech, na druhou stranu ten, který setrvá na svém místě se může dočkat klidně celého týdne, kdy mu ryby berou pravidelně. Obojí funguje, jen někteří rybáři prostě nesnesou dlouhé období nečinnosti a mají potřebu se každý den stěhovat. Já považuji tato období za součást mojí výzvy. Během mého pátého týdne od doby, kdy jsem ulovil posledního kapra se rozpršelo natrvalo. Pršelo bez přestání celé tři dny a moje podlážka v bivaku se ukázala jako bezvýznamná. Voda se dostala skrz a všechno moje vybavení bylo stále vlhké. Potřeboval jsem nutně přestěhovat bivak, ale nebylo to možné, protože déšť neustával. Pokračoval jsem ve psaní blogu a moji čtenáři nemohli uvěřit, čím procházím. Moje solární panely pracovaly skvěle, i když jim nedostatek slunečního svitu značně komplikoval situaci a já jsem žongloval s bateriemi, abych byl schopný z nich dostat dost energie na svůj každodenní post. Každým dnem jsem očekával Noema ve své arše, jak se plaví přes Cassien a sbírá kance a ostatní divokou zvěř. Byl to úplný monzun! Osmý den deště se nebesa úplně otevřela. Během několika vteřin se voda valila kaskádovitě dolů z kopce za mnou a v jednu chvíli zde bylo tak 30 cm vody! Na jednom z prutů vyletěl z vody backlead. Snad to bude kapr…ne, byl to cejn. To jsou tedy věci!

jpeg-7-nahled

Následující den se déšť konečně uklidnil a já mohl přemístit svůj bivak včetně všech mokrých věcí na jiné místo. Snad mi přinese štěstí? Déšť, který spadl za poslední týden, udělal na jezeře zázraky. Hladina se zvedla a voda se zbarvila do čokoládové barvy. Tohle se na Cassienu často nestává a určitě to přiměje ryby k tomu, aby se začaly krmit. Jeden můj kamarád se přišel podívat na psy, zatímco jsem si odskočil, abych dokoupil potřebné potraviny a umyl a osušil jejich postele v místní čistírně. Museli se smířit s hrozným týdnem, kdy byli zavření v bivaku a voňavé a suché pelechy byly přesně to, co si zasloužili. Zpátky na svém místě s přemístěným bivakem jsem se konečně po pěti týdnech cítil revitalizován. Pruty byly na stejných místech již několik dní. Minulý týden jsem jeden prut přemístil blízko vodních trav. Musel jsem sledovat stínování na mém echolotu, abych byl podle různých symbolů schopný položit svou montáž jen těsně vedle nich. Jeden prut jsem měl stále umístěný na lavici, další dva byly na svahu v hloubce 17 až 19 ft. Následující den, poté, co jsem trochu přikrmil a bylo mi doručeno nové číslo časopisu Carpworld, který mi doručil Max, jsem jen tak posedával u oběda, když se mi brutálním způsobem rozjel prut nastražený na lavici. Asi 30 minut předtím jsem toto místo dokrmoval a cokoliv to bylo na druhém konci vlasce, směřovalo to přímo na hloubku. Naskočil jsem do lodi (jsem již úplně závislý na zdolávání ryb z lodě a má to určitě své výhody) a dohnal jsem viníka. Ten zůstával na hloubce. Prut jsem měl ponořený, až do vody. Vzhledem k zakalené vodě jsem neviděl, co je pod hladinou, ale velmi brzy se ukázalo, že mám na prutě sumce. Souboj je velmi odlišný od souboje s kaprem a velmi často plave směrem k vám a pohybuje se u dna jezera. Nakonec jsem spatřil velké bubliny a potom sumčí ocas. Nebyla to pravě ryba, po které jsem toužil, ale byl to teprve začátek.

V diskuzi je 3 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (9 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč