Na francouzské Moselle 2/2 - Jake Langley-Hobbs Translate

Téma Dobrodružství Jakea Langley-Hobbse, publikováno 14. 8. 2013, přečteno 3036x.

Pokračování říčního dobrodružství Jakea Langley-Hobbse na francouzské Moselle. Rybolov mu bude znesnadňovat trvalý déšť, množství naplavenin i komplikace s novými broďáky. I přesto se mu podaří docílit dalších skvělých úlovků. Ponořte se do dalšího dílu tohoto úžasného rybářského příběhu.

Na francouzské Moselle 2/2

Během dne se hladina řeky o něco zvedla a spolu s tím pokryly její hladinu různé plovoucí předměty. Palety, stromy, co si jen vzpomenete. Všiml jsem si, že můj „přítel“ používá před špičkami svých prutů backleady, aby tak snížil úhel vlasce při jeho vstupu do vody a také aby tak omezil zachytávání nečistot. Ten večer jsem se rozhodl, že je použiji také. Chtěl jsem eliminovat zachytávání nečistot na úplné minimum a tak jsem ještě dva pruty položil pouze do jedné vidličky na samotný okraj vodní hladiny. Znamenalo to sice, že k nim budu mít o něco dále, ale vyhnu se tak neustálému propípávání hlásičů, což bylo lepší pro mé nervy. Další dva pruty jsem posunout nemohl, protože jsem na nich používal můj „moderní alarm systém“, takže jsem jen nasměřoval špičky prutů směrem k vodě. S přicházející nocí byly všechny pruty na svých místech a všechno bylo připravené. Ve 21h jsem měl první záběr. Musel jsem použít člun a po pěkném souboji jsem ve vodě zahlédl mého prvního lysce. Byl to také poloviční řádkáč! Opatrně jsem ho podebral a v tu chvíli jsem již by odplavený asi 45m po proudu. Dojel jsem zpět na své místo tak, že jsem se snažil ve tmě najít vytáhlé větve dvou uschlých stromů, které se tyčily nad ním. Zvážil jsem kapra, měl 12kg a rozhodl jsem se ho vyfotografovat pro případ, že bych již žádného lysce neulovil. Navíc to byl opravdu překrásný kapr.

jpeg-12-nahled

Můj druhý lysec z Moselly…

Do rána jsem chytil ještě dva malé šupináče a také jednoho cejna. To ráno trvalo velmi dlouho, než zmizela mlha a mně byla taková zima, že jsem raději zůstal v teple svého spacáku a ještě se trochu prospal. Všechny ryby, kromě jedné, přišly z levé strany. Předpokládal jsem, že ryby putovaly ve večerních hodinách na nějaké místo po proudu. Uvažoval jsem, jestli stojí za to nechávat dva pruty nahozené napravo nebo je mám přemístit o něco výše proti proudu k jejim dvěma kolegům. Nakonec jsem je nechal na jejich místech a následující ráno okolo 5. hodiny jsem právě ve chvíli, kdy jsem si připravoval čaj, uslyšel cinknutí mince a slyšel, jak se z pravého prutu odvíjí vlasec. Musel jsem znovu do člunu, aby se mi podařilo uvolnit šňůru a spatřil jsem tlustého šupináče, bojujícího o život. Byl to opravdu tuhý souboj a když jsem se na něj zadíval v podběráku, uviděl jsem, že má zdeformovanou zadní část těla. Ocas kapra se zdál jako by zarůstal zpět do jeho těla. Vypadalo to tak, jako by si během života zlomil ocasní ploutev. Najednou mi přišel hrozně roztomilý! Kdybych mohl mít kapra jako domácího mazlíčka, byl by to tenhle! Určitě jsem se s ním chtěl vyfotita a tak jsem ho uložil do saku. Pro umístění saku jsem měl hezké místo kousek proti proudu, kde bylo u břehu hodně vody a mohl jsem tak sak uvázat okolo silné větve, která se klenula nad hladinou. Jsem vždycky paranoidní ohledně sakování ryb na řece, kde jezdí velké lodě. Musíte se vždy ujistit, že se kapr nemůže poranit o kameny. Nefotografuji všechny své ryby, pouze ty výjimečný a tenhle kapr výjimečný byl.

jpeg-14-nahled

Držím svého 18.7kg šupináče. To jsem ještě netušil, že to bude ještě lepší!

Právě jsem dopil čaj, který jsem si předtím připravil, když se mi znovu rozjel stejný prut, který jsem právě nahodil. Znovu jsem musel do člunu a ve světle čelovky jsem najednou pod hladinou zahlédl siluetu radioaktivního kapra. Byl jsem ohromen, protože jsem měl ve skutečnosti na prutě koi kapra! Když mi bylo 18 let, měl jsem dva malé v jezírku. Tenhle měl na temeni hlavy znamínka ve tvaru legrační lebky. Vzhledem ke své velikosti mě i s lodí potáhl proti proudy. Naprosto fantastické!
Oba kapry jsem později ráno vyfotografoval poté, co se mlhavý opar změnil ve slunečný den. Vše nasvědčovalo tomu, že dnes večer bude chladno. Měl jsem pravdu a tu noc se také nic nepřihodilo, kromě několika tloušťů. Bylo zataženo, deštivo a mírný větřík. Většina mého vlhkého oblečení byla stále vlhká, protože nebylo pořádné slunce, aby mi stačilo uschnout. Ještě, že si s sebou vždy vozím hodně náhradního oblečení. Dalším menším problémem byla Charley. Trpí mírnou inkontinencí, protože byla před lety vykastrovaná. Každý den jsem jí dával sirup, který má úniku moči zabraňovat, ale stejně se stále počůrávala bez toho, aniž by o tom věděla. Nevím, zda-li to bylo na protest, protože je znovu na rybách, ale neustále jsem sušil psí postele. Věřte mi, že není nic horšího, než spát v bivaku se slabým zápachem psí moči.

jpeg-15-nahled

Ha! Mince na cívce a starý olejový sud. Nový alarm system. Již brzy v obchodech!

Stefan mě přišel navštívit, aby mě informoval, že se přesunuje na jiné místo v těsné blízkosti. Během posledních třech nocí nic nechytil a byl otrávaný z lodí a naplaveného nepořádku, který se zachytával do vlasců. Popřál jsem mu vše nejlepší. Vystřídali ho dva noví Němci a o něco dále proti proudu další chlapíci z Belgie. Stefan se přesunul asi 350 m dolů po proudu a belgičani tak seděli někde uprostřed mezi nimi. To, co se mi na rybaření na tomto úseku řeky líbilo nejvíce byla skutečnost, že jsem za celou dobu, co jsem tu byl, nikoho neviděl. Tedy kromě jednoho podivného jezdce na koni. Po tom, co jsem lovil na Cassienu a na Liez, kde bylo hodně lidí, jsem miloval ten klid v mém vlastním světě. Skutečně jsem nalezl malý kousek ráje.
Byla neděle 26.října a já jsem lovil již pátou noc. Dnes to bude šestá. Stále jsem přikrmoval 1kg boilie okolo oběda a večer tentokrát odstartoval o něco dříve, než obvykle 7kg šupináčem. Byl to zatím nejmenší kapr výpravy. Přehodil jsem prut a za hodinu se mi rozjel znovu. Tentokrát to byl 12kg šupináč. V 1.30h jsem ulovil tlouště a tak jsem prut přehodil s čerstvým stringerem. O 25 min později jsem na něj zdolal dalšího šupináče okolo 13kg. Ryby mě docela zaměstnávaly. Po každém úlovku jsem dokrmoval a já dokonce začal v noci přehazovat pruty, což se zdálo být dříve docela obtížné.

jpeg-16-nahled

Vracím vodě druhého kapra přes 40lb uloveného v jeden den…

Když jsem pustil třetího svého třetího kapra během noci, začalo pršet. Déšť byl docela mírný a tak jsem se posadil do vchodu bivaku a připravil si čaj. Právě jsem si říkal, že by bylo pěkné, kdyby přišel ještě nějaký lysec, když se mi znovu rozjel prut, který tu noc vyprodukoval všechny záběry. Trvalo mi to dobrých 20 sekund, než jsem se k němu dostal, protože jsem musel obléknout prsačky, zapnout čelovku, slézt ze strmého břehu (který již měl v té době udělané schůdky) a následně se brodit podél břehu k prutu a řvoucímu hlásiči a přitom se snažit zůstat celou dobu v klidu. Po několika záběrech jsem si na to zvykl a i když to bylo náročné, snažil jsem se neběžet. Šel jsem pomalu, abych zábránil nějaké nehodě. Když jsem zvedl prut bylo mi jasné, že to bude lepší ryba. Člun tentokrát nebyl potřeba, i když ryba vyrazil nahoru proti proudu. Snažil jsem se zachovat klid a pomalým tlakem jsem ji naváděl před sebe. Viděl jsem, že je to pěkná ryba, když jsem jí podebral. Ležel přede mnou nový osobák z řeky. Byla to krátká a tlustá ryba s červenými skvrnami na bocích. Vážila 17kg a já byl opravdu šťastný.
Nahodil jsem prut zpátky a zalezl si do postele. Usnul jsem, ale ne nadlouho, protože mě v 5:30h vzbudil další záběr na stejný prut. Musel jsem opět do člunu a již brzy jsem naháněl rybu při břehu, tentokrát dole po proudu. V tom se kapr otočil a vyrazil směrem na střed řeky. Na první pohled jsem si neuvědomil, že je to větší ryba, než ta, kterou jsem ulovil o pár hodin dříve. Ať to již byla únava nebo špatný odhad, teprve, až po tom, co se mi kapra ani na druhý pokud nepodařilo podebrat mi došlo, že mám možná na prutě svého prbvního říčního kapra přes 40lb. Rychle jsem se vzpamatoval a kapra konečně úspěšně podebral. Zpátky na místě, vážím rybu. Povedlo se mi to! 18.7kg, což je něco přes 41lb. Byl to překrásný kapr. Měl velmi malou hlavu a byl velmi široký ve hřbetě. Teď jsem byl ještě šťastnější! Nevím jestli je možné být „omámený“ z kapra, ale když jsem si potom, co jsem kapra pustil, opět lehl na lehátko, nemohl jsem se zbavit přiblblého úsměvu na mé tváři. Byla to pro mě velmi výjimečná chvíle.

jpeg-17-nahled

18.3kg z Moselly! Úžasné!

Kluci z Belgie mi udělali několik pěkných fotografií na můj fotoaparát a když jsem kapra držel na poslední fotografii při jeho pouštění, skutečně jsem si myslel, že toto byla největší chvíle mé výpravy. Věci se ale stále zlepšovaly! Přes den bez přestání pršelo, ale já si déšť v tuto chvíli užíval. Pomáhl kaprům v jejich aktivitě a já se již těšil na setmění a na to, až zase přijedou. Max mi poslal moje hlásiče do jednoho obchodu ve městě a protože jeden z německých chlapíků musel do obchodu, aby si zařídil razítko na svoji povolenku, požádal jsem ho, aby mi je dovezl. konečně jsem měl hlásiče na všech prutech a tak jsem se těšil, že se snad konečně trochu lépe vyspím. Nikdy nespím nějak hluboce a tak jsem nepochyboval o tom, že bych neslyšel spadnout jednu z mých mincí na barel nebo zvuk baitrunneru, ale byl jsem již hodně unavený!

jpeg-18-nahled

Na této výpravě jsem používal jednoduché montáže…

Jelikož na prut na pravé straně nepřišel od začátku výpravy žádný záběr, přemístil jsem ho doleva, více proti proudu. Byl to prut, na který jsem měl ten večer první záběr a výsledkem byl 12.4 kg šupináč. Za 30 minut se rozjel další prut z levé strany a tentokrát to byl šupináč 15kg. Pustil jsem ho zpátky a skočil zpátky do spacáku. Ve 23:30h prut, který jsem přemístil nejprve párkrát propípnul, načež se brutálně rozjel. Rybu jsem zdolával ze břehu a po 15 minutách jsem podebral velkého šupináče. 18.3kg a druhý kapr přes 40lb ten den. Zdá se mi to? Byl jsem již opravdu hodně unavený a chtělo se mi spát. Ve 4:50 jsem vytáhl tlouště, takže jsem byl zase vzhůru a přehodil jsem oba pruty na levé straně. Potom, chvíli po 7.hodině jsem byl zase ve vodě, abych podebral dalšího šupináče. Váha ukázala 15.2kg. Pustil jsem ho a vrátil se ke svému velkému šupináči. Potřeboval jsem vyfotit a této role se opět ujali kluci z Belgie. Stejně jako z první ryby, šlo i z této proudem Liver boilies, které bylo všude na podložce. Ukázalo se také, že jsem byl jediný, kdo tahá ryby. Ostatní čtyři rybáři neměli ani pípanec a já měl stále větší pocit, že ještě něco musí přijít.

jpeg-19-nahled

Velká tlama, která neodolala mému boilie…

Po dešti během posledních dní začala voda opět stoupat a klesat a přinášela stále více nečistot. Později odpoledne, když jsem spal mě probudilo několik pípanců. Velký strom mi málem strhnul všechny pruty. Tentokrát jsem již běžel a doběhl jsem právě ve chvíli, kdy mi vytrhnul první prut. Ještě, že se to nestalo v noci! Navečer teplota klesla a obloha se vyjasnila. Věděl jsem, že záběr nepřijde. Zalezl jsem si tedy do spacáku. Na začátku večera, když jsem přehazoval zatažené pruty jsem si všiml, že mám v jedné nohavici mých broďáků poněkud vlhko. Po jejich prohlídce jsem zjistil, že se povolilo šití na vnější straně, které stahuje gumu na pravé noze. Jen týden staré, neměl jsem radost!
Rána 29.října jsem se probudil a rozhodl se, že nadcházející noc bude poslední nocí mé výpravy. Problém s prsačkami se ještě zhoršil a měl jsem teď po každém jejich obléknutí mokré ponožky i přesto, že jsem použival plastový sáček. Když jsem zahájil svůj balící rituál, který úplně nenávidím, objevili se zničeho nic majitelé jezdeckého centra ve svém 4×4. Vysvětlili mi, že jsem na soukromém pozemku, kde je zakázáno parkování. Když jsem jim vysvětlil, že se právě balím a následující ráno odjedu, usmáli se a řekli, že je to v pořádku a to bylo naposledy, co jsem je viděl. Jediná věc, která mě teď zajímala bylo, zda-li se budu schopen kvůli děšti dostat se svým vozem ven. Poslední věcí, po které jsem toužil bylo jít žádat někoho do centra o pomoc a odtah traktorem. Zítra se uvidí. Na poslední noc jsem nechal rozložený bivak na spaní pro mě a pro psy a naposledy jsem nahodil pruty. Jedinou změnou, kterou jsem udělal bylo, že jsem přesunul prut z pravé strany do leva. Posunul jsem tím směrem také člun, jen pro jistotu. Byl jsem přesvědčený, že jestli budu mít záběr, tak to bude na tento prut a nechtěl jsem trpět nad tím, že jsem kvůli tomu, že jsem neměl člun, ztratil svého 20.kapra. Byla to skvělá výprava a budu odjíždět více, než spokojený. Měl jsem 19 záběrů a zdolal jsem 19 kaprů, tedy 100% úspěšnost.
Ve 21h přišel mohutný záběr na nově umístěný prut. Ryba vyrazila proti proudu a já jsem cítil silné vzrušení. Odvázal jsem člun a naskočil do něj. Vlasec byl úplně volný. Myslel jsem, že se kapr vyháčkoval a hodně se mi ulevilo, když se vlasec znovu natáhl a já ucítil tah velkého kapra. Ve chvíli, kdy jsem se konečně dostal s rybou do kontaktu uvázlo vše někde úplně na pevno. Zkoušel jsem rybu ze člunu uvolnit ze všech možných směrů, což bylo díky proudu velmi obtížné, protože jsem se musel snažit udržet na stejném místě. Nakonec jsem cítil, že se něco pohnulo a uvolnilo. Ryba vyrazila po proudu a trvalo mi dalších 5 minut, než jsem ji dostal do podběráku. Byl to nejbojovnější kapr ze všech, které jsem zde zdolal a nebyl to ten největší. 16.6kg, krásná, silná ryba. Moje pravá noha byla úplně promočená. Čím hlouběji do vody jsem musel zabrodit, tím větší byl tlak, díky kterému se voda dostávala dovnitř. Musím si nutně vyměnit kalhoty!

jpeg-20-nahled

Nemám, co bych dodal…

Osušil jsem, se a začalo znovu pršet. Vlezl jsem si znovu do spacáku a rozhodl se, že si obléknu jen šortky, abych zachránil mé náhradní suché kalhoty. V 1:00 jsem musel kvůli záběru zpět do mých mokrých broďáků a zdolal 13kg šupináče. Přehodil jsem a ve 2:10 jsem vytáhl dalšího kapra, tentokrát 10kg lysce. Byla mi zima a když jsem přehodil prut a broďáky sroloval ke vchodu do bivaku, shodil jsem i šortky a zůstal již jen v trenýrkách. Právě jsem usínal, když se mi znovu rozjel ten samý prut. Následovala rutinní práce s broďáky a cesta k prutu, který byl úplně ohnutý s backleadem, vznášejícím se na vlasci. Naskočil jsem do člunu, protože ryba již byla zajetá do strany po proudu. Otočila se a já náhle kousek od člunu pod hladinou zahlédl velké a dlouhé tělo ryby. Viděl jsem, že to byl šupináč a nechtěl jsem to nijak protahovat, protože jsem slušně mrznul. Podařilo se mi ho podebrat dříve, než na to byl skutečně připraven, za použití triku, kdy jsem ho navedl do ponořeného podběráku. Když si uvědomil svoji chybu, mlátil sebou tam a zpět, ale už bylo pozdě. Měl jsem ho!

jpeg-21-nahled

Pravděpodobně nejkrásnější šupináč, jakého jsem kdy ulovil…

Zpět na souši, ale úplně mokrý. Hned jsem kapra zvážil. 20.1kg, nemohl jsem tomu uvěřit! Ve tmě vypadal oranžový, byl velmi dlouhý a měl obrovskou tlamu. Byl by ještě mnohem těžší, ale jeho břicho se zdálo úplně prázdné. Zasakoval jsem svoji výhru a tentokrát jsem již prut znovu nenahazoval. Zalezl jsem do bivaku a zapnul si topení. Celý jsem se třásl, potřeboval jsem se zahřát. Říkal jsem si, že dokud jsem měl na sobě prsačky, měl jsem raději stáhnout i zbylé tři pruty. Tentokrát jsem již žádného dalšího kapra nechtěl. Jak bych ještě mohl překonat to, co jsem právě ulovil? Prosil jsem všechny svaté, ať mi tentokrát již žádné kapry neposílají a spal, až do rána. V 9h ráno mi zbývající dva němečtí rybáři pomohli vyfotit mé dva kapry. Ten dvacetikilový byl opravdu překrásný. Měl jsem tento rok velké štěstí a ulovil několik velkých šupináčů, ale tento ční nad nimi nade všemi tím, jak vypadá. Všichni jsme si ho pořádně prohlédli předtím, než jsme ho pustili zpět. Potom jsem dostal dárkem lahev Gluwein, malou čokoládu a trochu bizarně, také lahev šlehačky do kávy, kterou mi jeden z němců pogratuloval k mému prvnímu 20kg kaprovi z řeky. Jak milé!

O čtyři hodiny později jsem byl připraven k odjezdu z mého říčního dobrodružství. Naštěstí se mi podařilo vyjet ven podél hustých bahnitých kolejí bez toho, aniž bych zapadl. Byla to skutečně nezapomenutelná výprava, se třemi říčními kapry nad 40lb. Jedna z těch, které si budu navždy pamatovat. Celou cestu zpátky do Německa jsem strávil s úsměvem od ucha k uchu!
Uvidíme se později.

V diskuzi je 0 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (10 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč