Na březích Pusiana - část 2. - Jake Langley-Hobbs

Téma Dobrodružství Jakea Langley-Hobbse, publikováno 23. 7. 2012, přečteno 4389x.

Přinášíme další díl z edice Dobrodružství Jakea Langley – Hobbse. V tomto druhém dílu navážeme na Jakeovo dobrodružství z Itálie. 

V minulé kapitole jste se ke mně a mým psům připojili na Lago di Pusiano. V první části jsem na několik dní navštívil Lago di Varese. Podařilo se mi ulovit krásného šupináče, mého prvního italského kapra, ale poté mě zničilo příšerné horko a doslova komáří mor. Rozhodl jsem se použít  záložní plan, Lago di Pusiano, kde příroda opět sehrála zásadní roli, když se nám podařilo jen velmi těsně uniknout tornadem, které zasáhlo město Pusiano. Následující povodeň mě málem přinutila k předčasnému odjezdu do Německa. Nicméně, moje hloupost nebo můj úděl mě udržely u jezera v honbě za jedním z velkých obyvatel jeho hlubin. Naštěstí jsem nyní mohl konečně lovit na hlubší vodě, protože parta italských kaprařů po mé pravici rybolov ukončila.

jpeg-1-nahled

Byla by to sebevražda vyjet na člunu. Musel jsem sedět a čekat, až vítr ustane…

Bylo již pondělí ráno a začal nový týden. Probudil jsem se a na jezeře byla úplně klidná hladina a tak nastal čas využít této příležitosti a začít jednat. Pruty byly ve vodě již od sobotního večera a bylo docela složité je po tom všem vůbec dostat z vody. Především ten úplně nalevo a druhý přímo přede mnou. Chytal jsem na velkou vzdálenost a k pokládání montáží jsem musel použít člun. Vzhledem k extrémnímu množství vázek na Pusianu je velmi důležité, aby jste se po položení montáže vrátili ke stojanu, co nejpříměji a zamezili jste tak případnému oblouku na vlasci. Pokud jsou velké vlny a vítr, tak je to prakticky nemožné. Ještě předtím, než znovu zavezu, vydám se na vodu nalézt nějaké lepší hloubky. Vzhledem k tomu, že jsem používal těžké kamenné montáže, byl nejlepší způsob, jak dostat udice z vody, naskočit  nejprve do člunu a najet si, co nejblíže nad montáž, abych  nemusel tahat montáž s tunou trávy ze 350 m.

jpeg-2-nahled

Rozhodl jsem se si vyrobit velké nástrahy a pokusit se přelstít nějaké hovádko…

Stáhnul jsem třetí prut a vydal se na průzkum. Nalezl jsem zajímavé místo v hloubce 6m na postupném svahu. Dno zde bylo poměrně tvrdé, na rozdíl od měkkého bahna, které jsem nalezl v mělčích oblastech, kde jsem také ulovil několik menších šupináčů. Jako by mi ryby chtěly ukázat, že jsem konečně na správném místě, tak se mi při zavážení kousek od člunu vyhoupl šupináč, určitě přes 20kg. To jen “naboostrovalo” moji důvěru. Kapři v tomto jezeře nejsou moc plaší a jejich ranní akrobacie vám spolehlivě otevře oči. Označil jsem si tři lovná místa zhruba na vzdálenosti 100m a zakrmil jsem přibližně 5kg návnady. Používal jsem Monster a Fish boilies od Imperial Baits, obalené v těstě z Carptrack liquidu a powderu, které vytváří pěkně lepkavou a páchnoucí směs. Od Italů jsem také věděl, že nástrahy s rybí příchutí zde opravdu fungují.

jpeg-3-nahled

Můj první italský speci. Kapři se začali zvětšovat…

Bylo okolo 10. hodiny, když jsem dovesloval zpět do svého tábora s posledním staženým prutem a připravil si vše pro zavezení na nové pozice. Bohužel se tak asi nemělo stat, protože se náhle zvedl vítr, až epických rozměrů a vše, co jsem mohl udělat, bylo jen sedět a čekat. Vyrazit v tu chvíli na vodu se člunem by se rovnalo sebevraždě. Bylo  frustrující vědět, že se ryby  právě pohybují nad mojí návnadou a já nejsem schopný zavézt. Seděl jsem tam několik minut a připravil si kávu. Až dosud mi všechny ryby přišly na dvě 20mm nástrahy a já  chtěl použít něco většího. Na Cassienu byla jedna z mých taktik umístit prut s větší nástrahou několik metrů od volně nabízených menších návnad. Tímto způsobem jsem ulovil několik velkých ryb a tak jsem se rozhodl krátit si čas narolováním asi 150 ks 30–35mm boilies a pokusit se na ně nalákat některou z místních velkých krasavic. Vozím si s sebou pomůcky pro rolování stejně tak jako směsi, abych si vždy mohl vyrobit něco na míru, pokud to situace vyžaduje. Cítil jsem, že nyní ta chvíle přišla. Vybral jsem si 50% ze směsi Monster a druhou polovinu směsi Monster a nakombinoval ji s tekutými přísadami a olejem černý pepř. Vše jsem měl hotové okolo poledne a v šátku jsem je zavěsil na strom, takže je nárazový vítr mohl vysušovat. Nakonec byl alespoň k něčemu dobrý. Bylo již 22h a vichřice stále nepolevovala. Rozhodl jsem si nařídit budík na každou hodinu. Jakmile bude možné zavézt nástrahy, ať je to třeba ve dvě hodiny ráno, jdu do toho!

jpeg-4a-nahled

Na Pusianu svítá a já mám v saku 23kg šupináče. Paráda!

Ve 4 hodiny ráno mě budík na hodinkách znovu probudil. Vichřice přestala. Na jezeře byly již jen mírné vlnky, tak jsem se do toho pustil. Moje nové nástrahy byly nyní tvrdé jako kámen. Rychle jsem připravil  nové návazce a okolo páté hodiny odpoledne jsem měl pasti nalíčené. Několik metrů od každé montáže jsem nakrmil asi kilem půleného boilies. Potom jsem si udělal šálek čaje a vlezl si zpátky do postele. Ve 20h mě vzbudil alarm hlásící záběr. Naskočil jsem do člunu a navíjel jako šílený, než jsem se dostal nad rybu, která mezitím nalezla nějakou vázku. Stálým tlakem se mi ji podařilo vyprostit a dostat k hladině. Viděl jsem před sebou nejprve větev, kterou následoval hezký lysec. Zpátky na břehu jsem si zvážil prvního italského lysce o hmotnosti 12kg (alespoň ti byli stále větší) a udělal společnou fotografii, abych ho následně vypustil zpět do jezera. Zavezl jsem prut zpět na své místo a přihodil několik hrstí nástrahy. V 1 hodinu ráno se mi rozjel další prut. Tentokrát žádná vázka a já si mohl potěžkat další 12 kg rybu, tentokrát šupináče. Od doby, co jsem dorazil jsem během odpoledne žádnou rybu neviděl, tak mě ani nepřekvapilo, že záběry přes den ustaly. Věřil jsem svým místům a tak jsem pruty na noc nepřevážel. Večer jsem jen dovesloval k lovným místům a přikrmil asi 2kg nakrájeného boilies, kousek od mých montáží s jejich velkými nástrahami. Byl jsem hodně unavený a tak jsem brzy usnul.

jpeg-4b-nahled

Můj nový osobák 23kg “regine.” Co k tomu dodat!

Ve 2.30 h ráno mě probudilo jedno pípnutí, které se během mé cesty k prutu proměnilo v brutální jízdu. Naskočil jsem do člunu a navíjel rychle směrem k rybě, která plavala směrem ke mně. V polovině cesty jsem ji spatřil na hladině. “Další malý šupináč, “ myslel jsem si! Opřel jsem se do prutu a kapra během chvíle podebral. Když jsem se ale na toho malého kapra v podběráku podíval, tak jsem tam ve skutečnosti spatřil obrovského šupíka s velkým břichem. Během chvíle se mi v hlavě přehrály všechny ty události posledních týdnů na Varese a Pusianu a chtělo se mi brečet. To vše mi za to stálo ! Byl jsem si jistý, že mám nový osobák v šupináčích. Váha potvrdila mé předpoklady a ukázala 23kg, což bylo o jeden a půl kilogramu vice, než můj cassienský válečník. Měl jsem takovou radost, že jsem poplácal psy slavnostně po hlavách, a ti   následně zase usnuli. Svoji “big girl” jsem zasakoval pro ranní fotografování.

jpeg-4c-nahled

Krásná velká ryba a krásné pozadí. Díky, Pusiano!

V sedm hodin ráno jsem již znovu zdolával. Tato ryba si bohužel nalezla nějakou vázku a nakonec v ní zanechala pouze prázdný  háček. Dojel jsem  zpátky na břeh, abych si nafotil moji velkou “regine.” Zavolal jsem Stefanovi, jednomu ze členů KKT, ale nemohl dorazit dříve, než v 17h. Nakonec se mi podařilo sehnat dvojici chlapů, která rybařila na ostrově, aby mi pomohli nafotit moji trofej. Jakmile dorazili, vybavil jsem jednoho z nich  fotoaparátem a druhého kamerou. Všechno jsem si ve vodě připravil a právě ve chvíli, kdy jsem rozepínal sak v mém bazénku, ozval se jeden z hlásičů. Podíval jsem se na něj a prut se okamžitě rozjel. Podstrčil jsem bazének s kaprem chlápkovi s fotoaparátem a řekl mu, ať se o něj dobře postará. Zvedl jsem prut a naskočil do člunu. To vše bylo živě zachyceno na video! Když jsem se dostal nad rybu,  viděl jsem, že se jedná o dlouhého dvoubarevného šupináče. Po krátkém zápase jsem kapra podebral a triumfálně se vrátil na základnu, abych se dozvěděl, že ten chlapík zastavil nahrávání v polovině mé zdolávačky, aby mi šetřil baterii. Cože? Neměl jsem srdce na to mu oznámit, že mám náhradní baterii, nabíječky a že baterie v kameře má ještě 300 volných minut natáčení! Nevadí. “Two tone” šupináč byl nádherný a vážil 17kg. Vyfotografovali jsme tedy obě ryby (každou zvlášť) a pak jsem se s mými pomocníky rozloučil dobrou kávou. Když odešli, posadil jsem se do křesla a v hlavě si přehrával události posledních hodin. Vše to jen dokazovalo skutečnost, že když si myslíte, že vše  je proti vám, může se to náhle  otočit a události se mohou náhle a  šťastně změnit. To je prostě kaprařina!

jpeg-5a-nahled

Zatímco jsme se chystali vyfotit moji “big girl”, zabral mi tento “two tone.”

Následující den se na jezeře objevila jedna známá tvář. Potkali jsme se vlastně již minulý týden, kdy mi laskavě namotal na motor u svého člunu jeden z mých prutů. Dorazil k vodě již za tmy a projížděl mi asi tak 10 m před špičkami. Aby toho nebylo málo, tak mi samozřejmě nabral prut s navijákem, na který jsem ten den dával nový vlasec. Byl to rumunský rybář a anglicky hovořil asi stejně tak, jako já rumunsky. Vypadly z něj pouze tři slova : “Back lead dobrý”! Křičel jsem na něj zpátky, že back leady používám a že by neměl projíždět za tmy 10m od mist, kde chytají rybáři. Velmi silně mi přípomínal postavičku z první série seriálu Little Britain, Borise, chůvu od dětí, který stále říkal jen, “Baby good”! Samozřejmě, že se Boris rozhodl usadit se vpravo ode mne na místo, kde předtím lovili KKT a s nadšením se pustil do chytací hry stylem, “chytám, tak blízko bojkám ostatních, jak to jen jde.” Je nutné zmínit, že hned následující den ulovil 22kg šupináče a v průběhu několik dalších dní i nějaké menší ryby. Zdálo se, že kapři najíždějí zprava a on je tam odchytává. Teď mi došlo, že jsem se měl skutečně přestěhovat do lesíka, když KKT odjeli. S Borisem to nebylo vůbec jednoduché. Nejen proto, že chytal jen několik metrů od mých bójek, ale vůbec si také nelámal hlavu se zdoláváním ze člunu a dovolil rybě, aby mi projela skrze moje vlasce. Jedno ráno ve 2:45 h jsem měl klasický záběr od velké ryby. Velmi pomalý, jen jsem pozoroval jak se mi začíná ohýbat špička prutu. Ne, byl to opět Boris se svým člunem. Byla to sympatická postavička. Každý večer se zničehonic zjevil někde z temnoty, v ruce držel láhev Grappy a nabídl mi drink. V tichosti jsme společně popili a pak zase zmizel v lese. Jazyková bariéra může být někdy trochu problém, ale já jsem našel ten úplně nejlepší způsob, jak komunikovat s jinými jazyky a tím je vaření. S plnou pusou jídla není potřeba mluvit. Funguje to pokaždé a naprosto spolehlivě!

jpeg-5b-nahled

Montáž s klipem od ESP je připravena. Kámen odpadne při každém záběru…

Během několika příštích dní se výrazně oteplilo. Přes den bylo 32 stupňů a hladina vody začala výrazně klesat. Naštěstí se mi asi 50m od mého místa podařilo nalézt  pramen pitné vody, který mi a mým psům poskytoval ledově studenou vodu. Podařilo se mi ještě ulovit dva kapry do 16kg, ale horko a klesající hladina výrazně ovlivnily rybí aktivitu. Pusiano je velké jezero a uprostřed dosahuje hloubek, až 12 metrů. Cítil jsem, že ryby jsou mimo dosah mých udic v hlubší a studenější vodě. Párkrát se za mnou zastavil Mattia, aby zjistil, jak pokračuji. V neděli, když dorazil společně s Dannym jsem se zmínil o tom, že by možná nebylo špatné se přestěhovat doprava do lesa (na místo, kde chytali KKT a teď tam seděl Boris). Řekl mi, že v tomto ročním období se právě z této strany uloví hodně velkých ryb. Je legrační, jak vás naděje na ulovení velké ryby dokáže namotivovat. Byl jsem teď rozhodnutý udělat pro to cokoliv. Příští ráno se tedy přestěhuji a dám tomu tady ještě jeden týden v naději ještě většího úlovku. Danny mi došel do restaurace u jezera pro pizzu na rozloučenou a když se vrátil, informoval mě o příjezdu dvou kaprařů, kteří chtěli lovit na místě, kam jsem se chtěl ráno přestěhovat. Znalý mých záměrů, provedl malou záludnost a řekl jim, že už tam někdo rybaří. Děkuji, příteli!

jpeg-6-nahled

Pořádné kempování!

Následující den jsem přestěhoval svoji hromadu vybavení o 50m doprava. Byl to docela bolestivý a pomalý přesun, protože jsem se  musel brodit 30m bažinatou zemí. Místo bylo parádní. Nacházelo se v lesíku a tak tu bylo během dne pro mě i pro psy mnohem chladněji. Vytrval jsem a okolo čtvrté odpoledne jsem měl vše hotové. Vzal jsem pruty a nalezl jsem čtyři zajímavá místa. V Itálii je povolen lov na tři pruty, ale když jste schovaní v lese, můžete si dovolit i čtvrtý a každý večer si rozdělat i malý ohínek. Pohoda! Zrovna když jsem pracoval na čtvrtém prutu, tak se u mě na člunu objevila rybářská stráž, aby zkontrolovala mé dokumenty.  Ukázal jsem mu povolenku a když odjížděl, zastavil se u mé bojky z plastové lahve, kam jsem se právě chystal zavézt prut a vzal ji s s sebou. (V Itálii si zřejmě na své markery musíte napsat číslo povolenky, jinak vám je odvezou). Jsem stará škola a tak jsem si řekl, že tomu asi někdo nahoře chtěl nebo to byl prostě osud.

jpeg-7-nahled

Šupináč s neskutečně velkou tlamou, který mě povozil po jezeře…

Bylo již 20h a za hodinu se mělo začít stmívat. Vzal jsem prut a jiný marker a rozhodl jsem se, že naleznu nějaké jiné místo. Jedno jsem našel poměrně rychle. Byl to spodní okraj postupného svahu. Marker jsem umístil asi 10m za něj a chystal se položit montáž. Když jsem ji spouštěl ke dnu, omotal se mi šokový návazec okolo koncového očka. Vytáhl jsem montáž ven a položil prut do lodi koncovkou k zádi člunu, zatímco jsem ho držel za špičku, abych mohl rozmotat smyčku. V tom se prut sklouzl ze člunu. Pokoušel jsem se ho chytit, ale ten se k mému zděšení rozdělal a jeho zadní díl zmizel v hlubinách jezera. Ach, ne! Zatáhl jsem za vlasec, ale překlapěč zůstal otevřený a tak jsem ho jen odmotával z cívky! Byl to moment jako z Laurela a Hardyho a navíc se ještě začalo stmívat. Snažil jsem se nezpanikařit a zůstat v klidu. Přivázal jsem konec šňůry k markeru a vesloval zpátky na břeh pro druhý prut a velkou třpytku na štiky, kterou jsem naštěstí měl. Usoudil jsem, že to bude ta nejlepší možnost, protože se nerad potápím v takto pozdní dobu, navíc je to bez pomoci někoho dalšího dosti nebezpečné. Když jsem dorazil zpátky, bylo už hodně šero. Po třech pokusech se mi nějak podařilo prut zachytit a chvíli jsem ho táhl po  dně. Naštěstí tak, že se zaklapl překlapěč! Třpytka se uvolnila, takže jsem odvázal šňůru z markeru a ručkoval jsem metry a metry vlasce, až se můj prut a naviják konečně vynořily z hlubin. Jaká úleva! Teď už mi bylo vice, než jasné, že tenhle prut musím stáhnout. Dojel jsem na břeh a začal s rozmotáváním chuchvalce vlasce ve člunu. S použitím čelovky se mi to okolo 21:30 podařilo. Znovu jsem zavezl a vítězoslavně se vrátil na místo. Rozdělal jsem malý oheň a na grilu, který tu zůstal po někom přede mnou jsem upekl pár klobásek. To je správné kempování! Snědl jsem čtyři a psi každý po jedné jako odměnu.

jpeg-8-nahled

Místo v lese bylo oblíbeným místem I pro tohoto rybáře…

Teď je ta správná chvíle, abych vám trochu představil své psy. Charley je černá s pálením a je jí osm. Flash je kluk a je mu šest. Mám je od štěňat a jsou to skvělí společníci. Já jsem šéf téhle naší smečky. Charley je další v hierarchii a nakonec je Flash. Ten je trochu nejistý a vyžaduje vice pozornosti. Každý, kdo je potkal na WCC ví, o čem mluvím. V bivaku máme také svoje pravidla. Já mám své lehátko a oni také. Jedinou výjimku udělám, když je opravdu chladno. To dovolím Flashovi, aby si ke mně na pět minut lehnul a zahřál mě. Pak ho pošlu pryč. Charley ke mně nesmí, protože se ráda zavrtává, až na dno mého spácáku. Dobrman! Jsou velmi dobrá ochranka a pokud se někdo přiblíží k bivaku, okamžitě mě na to svým štěkotem upozorní. To je ale to jediné, co dovedou. Ve skutečnosti jsou to hrozní dobráci a někdy to s nimi je jako se dvěmi zlobivými dětmi. Příležitostně si odběhnou na malou procházku nebo se někde začmuchají, ale to je jejich jediný výchovný problem, takže mám velké štěstí. Dobrmani skvěle ukazují své emoce skrze jejich uši, veřte nebo ne. Například, když něco provedou, tak stáhnou uši – to je znamení provinění. Okay, vraťme se k rybaření…

jpeg-9-nahled

Dobře se najíst je vždy důležité…

Další ráno jsem měl v 7h jízdu a hádejte na který prut to bylo? Samozřejmě, že na ten katastrofický! Po velkém souboji ze člunu, kdy jsem musel uvolňovat vlasec z větve pod vodou a následně mě ryba tahala se člunem 100m, jsem podebral krásného 16kg šupináče s enormě velkými ústy. Moje odhodlání a vytrvalost byly odměněny! Následující ráno jsem na stejný prut přibližně ve stejnou dobu vytáhl hodně britsky vypadajícího lysce s hmotností 14kg. O dva dny později jsem měl ze stejného místa ještě dvě další ryby, ale na zbývající tři pruty jsem za celou dobu, co jsem na tomto novém místě lovil, neměl ani jediné pípnutí. Myslím, že mi rybářská stráž odstraněním mého původního markeru nakonec udělala dobrou službu.

jpeg-10-nahled

“Britsky” vypadající lysec…

Během mého rybaření mi zavolal můj přítel z Anglie a sdělil mi, že se můj nájemník chce nečekaně vystěhovat z mého domu. To nebylo přesně to, co jsem potřeboval, když jsem byl 2000 km od domova. Byli jsme dohodnutí, že bude mít dům pronajatý na další tři roky. Budu se teď muset vrátit do UK, najít nového nájemníka a předat  vše agentovi, aby se o to postaral. Tohle  se mi teď honilo hlavou. Voda stále klesala a já si uvědomil, že přišel čas ukončit moji italskou misi. O den později jsem vyrazil směrem Německo. Byl jsem velmi spokojený se svým výsledkem. Podařilo se mi vylepšit si osobní record v šupináčích a chytil jsem několik dalších pěkných ryb. Itálie byla jistě skvělé dobrodružství. Stefano a Mattia se přijeli rozloučit a já jim slíbil, že se vrátím. Kdo ví, možná by třeba Lago di Como bylo zajímavou výzvou pro příští rok?

jpeg-14-nahled

Charley si musela na moskytiéru nějaký čas zyvkat…

Teď pojedu na chvíli do Německa a pak se na pár dní vrátím do UK. Mám v plánu navštívit WCC a setkat se s týmem z Carpworldu i s dalšími týmy, které budou bojovat o prestižní titul světových šampiónů.

Otázkou je, kdo z nich vyhraje a kde budu rybařit příště?

To ukáže pouze čas.

Jake Langley-Hobbs

V diskuzi je 12 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (9 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč