Můj sen na Madine! - Jake Langley-Hobbs

Téma Dobrodružství Jakea Langley-Hobbse, publikováno 5. 9. 2016, přečteno 2136x.

Pokud si vzpomínáte, tak jsem se na konci kapitoly z minulého měsíce zmínil o tom, že jsem rybařil na Madine. Ta dnešní bude trochu jiná a já se vám pokusím přiblížit fantastický čas, který jsem prožil na Madine, kde jsem se mohl podílet na práci okolo organizace oficiální soutěže WCC a také rybaření, kterému jsem se mohl věnovat před a po skončení soutěže. Někteří z vás si možná pamatují, že Madine jsem navštívil již během WCC 2008. Tam jsem poprvé zakusil atmosféru hlavní soutěže a to, co jsem viděl, se mi moc líbilo. Pracoval jsem tvrdě, abych z akce přinesl nějaké zajímavé zprávy a měl jsem takový legrační pocit, že se sem vrátím v následujícím roce.

Bylo to na jaře, kdy jsem lovil na Cassienu, když se na internetu objevila nová stránka WCC. To souviselo i se založením mého blogu a mezi Rossem Honeym a mnou. Dohodli jsme se na tom, že budu na mém blogu každý den zveřejňovat krátký odstavec o WCC. Říká se tomu RSS feed a pokaždé, když jsem zveřejnil novou zprávu, objevila se automaticky také na domovské stránce WCC. Webové stránky jsou od toho, aby přitáhly, co nejvíce lidí. Pomůže to mému webu a já zase mohu své čtenáře nasměrovat na oficiální stránky WCC. Říká se tomu reciproční link. V tu samou dobu jsem se také rozhodl, že budu pracovat jako dobrovolník přímo na WCC. Někdy vám dá práce, kterou děláte zadarmo mnohem více, než byste čekali a to prostě proto, že si ji užíváte a nekonáte ji pouze pro nějaký zisk. Užil jsem si skvělý čas na WCC 2008 a chtěl jsem se více podílet na organizaci. Je to obrovská událost pro kapraře z celého světa a protože jich pár osobně znám, bude to super příležitost, jak se s některými z nich osobně setkat. Madine mě přitahuje i jako lokalita. Je to překrásné jezero, ve kterém žije mnoho nádherných kaprů. V roce 2008 byl největší rybou závodu 22,5kg šupináč a já si byl jistý, že tento rok bude ulovena ještě větší ryba.

1-nahled

Jak šel čas a já pokračoval v rybaření, udržoval jsem stálý kontakt s Rossem, organizátorem soutěže. Hlavním rozhodčím (maršálem) byl Andy Chambers a společně s Rossem se rozhodli, že hlavní ostrov potřebuje člověka, který se o něj postará. Hlavní ostrov na Madine je poměrně velké místo. Je delší více, než 1.5 míle. Nachází se na něm lesy i obnažené břehy, stáda ovcí, je to prostě divočina. Většinou jsou zde umístěné tři sektory a v každém z nich je třináct míst. To znamená, že zde bude celkem 39 míst a na každém z nich budou lovit dva rybáři. Některé týmy s sebou mají ještě třetí osobu, které se říká runner. Práce této osoby se může různit. Nemohou se jakkoliv zapojit do samotného rybaření, ale mohou uvařit, odvézt člun, postavit tábor a být velkou oporou týmu. S 39 páry a několika runnery jsem měl již více, než 90 osob, na které budu na ostrově dohlížet. Naštěstí však existují také maršálové.

Role maršálů na WCC je velmi zodpovědná činnost. Každá dvojive maršálů má na starost jeden sektor, na ketrém loví 13 týmů. Musí oficiálně zvážit a zaznamenat všechny kapry, kteří byli uloveni. Musí také zajistit, aby soutěžící dodržovali pravidla. V podstatě jsou to nejdůležitější lidé na WCC a soutěž by bez nich byla v podstatě nemožná. Někteří z nich jsou extrémně vytížení, pokud jejich sektor produkuje výrazné množství ryb, někteří méně. Ať tak či onak, všichni z nich pracují ve ve velmi náročných podmínkách, často vystavení extrémním podmínkám. Pokud je ulovena ryba v hustém dešti ve 3 hodiny ráno, musí být zvážena. Maršalové jsou tedy v pohotovosti 24 hodin denně. Děláte opravdu skvělou práci, takže jen tak dál! Chtěl jsem napsat blog, aby měli soutěžící ještě před svým příjezdem na jezero nějaké informace. Vše, co jsem teď pověděl, v praxi znamenalo, že na mém ostrově budu mít ještě tři páry maršálů. Loňský rok byl ostrov zaplavený problémy, a protože tu nebyl nikdo, kdo by ho měl na starost, musel se každý postarat sám o sebe. Těšil jsem se na svoji roli velkého šéfa na ostrově a byl jsem si jistý, že se mi zde budou velmi hodit moje předchozí pedagogické zkušenosti. Tahle práce potřebovala jen organizaci, disciplínu a malé nasměrování. 

2-nahled

Původně jsem plánoval dorazit na Madine týden před konáním soutěže. Chtěl jsem ze své výpravy napsat blog, aby měli soutěžící ještě před svým příjezdem na jezero nějaké informace o rybaření na jezeře. Jak ale jistě víte, Flash byl nemocný a já musel počkat, až se zotaví předtím, než jsem mohl vůbec přemýšlet o Madine. Poté, co byl natolik fit, aby mohl naskočit a vyskočit ze člunu, jsem věděl, že je připravený na další kaprařské dobrodružství. Je to silný chlap a tak jsme opustili Giganticu a vyrazili na východ na Madine. Byla to krátká cesta, pouhých 140km a už jsme byli na Madine One, kde se nachází přístav a rybářské chaty. Vydal jsem se hledat Alana, který má na Madine na starosti povolenky a já ho potřeboval nalézt, abych si obstaral povolení k rybolovu. Byla právě sobota a Ross, Andy a zybtek organizátorů měl dorazit následující čtvrtek. Znamenalo to, že mám před sebou pár dní, kdy si mohu užívat rybaření předtím, než mi začne tvrdá práce. Nechtělo se mi na tak krátkou dobu vybalovat veškeré vybavení a tak jsem si vybral snadno dostupné místo, kde jsem mohl rybařit prakticky přímo ze své dodávky. Minulý rok se registrace do závodu konala na místě zvaném Madine Three. Protože jsem věděl, že to bude místo, kam dorazí organizátoři i letos, vybarl jsem si spot nedaleko. Rychle jsem vybalil a zanedlouho našel ve vodě několik čistých míst mezi travami. Trávy na Madine jsou různé. U některých se vyplatí chytat, u dalších je položení vaší montáže naprosto zbytečné. Nalezl jsem několik dobrých míst mezi travami a tvrdé podloží, které vedlo podél tvrdého kanálu, a zanedlouho jsem již seděl u čtyř prutů, jejichž špičky směřovaly k nebi. Lovil jsem na hloubkách od dvou do tří metrů. Místo bylo v podstatě velká zátoka a zdálo se být perfektní oblastí pro výskyt kaprů.

2a-nahled

Tady není povolený noční rybolov!

Kromě několika pípanců se celou noc nic důležitého neudálo a následující odpoledne mě navštívila rybářská stráž. „Tady není povolený noční rybolov, " vysvětloval mi a pak mě doprovodil ke stromu, aby mi ukázal, že z něj byla odstraněná cedule! Moje přítomnost ho ale nijak zvlášť netrápila a řekl mi, že nějaký "další“ anglický rybář loví na jezeře a přijel také ještě před WCC. Rozhodl jsem se, že se zajedu podívat, kdo to je. Měl jsem s sebou můj 6HP benzinový motor, který jsem si přivezl na vyzkoušení právě pro účely této soutěže. Vyrazil jsem a zanedlouho jsem zahlédl rybáře nedaleko hráze. Vypnul jsem motor, dovesloval jsem ke břehu a vyrazil jsem se podívat, kdo to je. „Ahoj, lásko, já jsem Steve.“ „Jak se máš, miláčku?“ Nebyl to ale žádný party teplouš, ale opravdový charakter a padli jsme si do oka od samého začátku. Nedalo se říct, že by rybařil nebo odpočíval, ten správný název pro jeho aktivitu byl asi „povalování se“. Dali jsme si rychlé pivo, poklábosili a já mu sdělil své plány na dalších pár dní. Kvůli zákazu nočního rybolovu na mém původním místě jsem se rozhodl soustředit své další úsilí na malé jezero, které sousedí paralelně s velkým jezerem. Z tohoto důvodu bývá často označováno jako malé Madine. Z minulého roku jsem věděl, že se zde nachází slušná obsádka kaprů mezi 9–18kg a já jsem si tu společně s Aleksejem Bygravesem vloni během několika nočních výprav slušně zarybařil.

3-nahled

Stevovi se tento můj plán velmi zalíbil a tak jsme jen za malou chvíli seděli na pěkném místě, kam jsme se pohodlně věšli oba. Malé Madine je plné vodích trav, takže nalézt nějaké tvrdé a čisté místo nebylo úplně jedoduché. Jakmile se nám to ale podařilo, umístili jsme pruty pouze se stringery a oba se pohodlně usadili. Nové prostředí bylo velmi osvěžující a byl to ten pravý balzám na duši. Věděl jsem, že mám před sebou několik náročných dní plných tvrdé práce a tak jsem si před nájezdem závodní kavalerie potřeboval odpočinout. Napsal jsem blog, vypnul laptop a natáhl se na lehátko. Za chvíli jsem již tvrdě spal na krásném místě pod hvězdami. Ve dvě hodiny mě z mých snů probudil záběr a já byl u prutu rychlostí blesku. Olovo odpadlo a já jsem rybu protáhl skrze trávy, až ke břehu. Před námi ležel 8,5kg šupináč a já řekl Stevovi, že na soutěži by se mu takový kapr hodil, možná by jen mohl být o něco větší. „Nejdřív musím vůbec nějakého chytit, " smál se. "To je vše, na čem doopravdy záleží.“

Ke všemu je potřebná velká dávka štěstí

Stevova odpověď mi připomenula, proč mám vlastně WCC tak rád. Podstata celé soutěže je spíše o tom se zúčastnit, než doufat ve výhru. Samozřejmě, většina závodníků sní o vítězství, ale pokud se vám nepodaří dobře vylosovat, tak je jen opravdu malá šance na to, aby se vám to podařilo. Může se vám podařit vyhrát sektor, což je velice cenná trofej, nebo ulovit nejtěžší rybu, ale každý ví, že ke všemu je potřebná velká dávka štěstí a to je důvod, proč se sem rybáři každý rok stále vrací. Tento rok to mohou být právě oni. Ulovit rybu pro většinu z nich opravdu hodně znamená a tento rok jsem se dokonce setkal s jedním rybářem z Maďarska, který ulovil svého prvního kapra, až na svém pátem WCC! Nevyhrál žádnou cenu, ale ten kapr byl cena sám o sobě. Fotil jsem ho s 22kg lyscem a jeho velký úsměv hovořil za vše. Tato fotografie je výpovědí o tom, co WCC znamená. Následující dny jsem trávail psaním a relaxováním. Steve mi demonstroval, jak dobrý je to lovec cejnů a mně se podařilo ulovit nějaké kapry okolo 7kg a jednoho bizarně vypadajícího candáta na tygří ořech! Právě v tu chvíli se na jezero začali sjíždět první členové organizačního týmu – Ross, Andy C, Andy L, Lloyd a Mike. Tvrdá práce měla již brzy začít a rybaření na malém Madine bylo již jen noční záležitostí.

4-nahled

Práce začíná

Prvním úkolem, který nás čekal, bylo postavení stanu a rozhlasového stožáru na hlavním ostrově. Stan se měl mně a mým psům stát na několik nadcházejících dní našim domovem a tak se brzy stal známým jako „vrchní velení“. Jakmile jsme postavili stožár a provedli kontrolu připojení, přišel čas na další povinnosti. Tento rok bylo rozhodnuto, že budou na vodu umístěny distanční markery, aby se zabránilo drzým a bezohledným kaprařům zavážet jejich nástrahy do extrémních vzdáleností. Když máte 260 rybářů, rybařících na jednom jezeře a každý z nich loví na dva pruty, znamená to, že je ve vodě 520 vlasců. Minulý rok a v letech před ním rybáři porušovali pravidla ohledně maximální vzdálenosti zavážení a tak se ryby stáhly hodně daleko a to zruinovalo šance kaprařů lovících blíže. Tento rok byla maximální vzdálenost zavážení stanovena na 200m a mým úkolem bylo mezi každým třetím místem umístit modré markery do vzdálenosti 230m od břehu. To jsem učinil za pomoci mého GPS a sloužily jako navigace pro ostatní rybáře. Pokud při zavážení minou modré markery budou vědět, že loví příliš daleko. Měly také pomoci ostatním rybářů, aby si mohli prověřit, zda-li jejich sousedé toto pravidlo neporušují. Ani tento rok jsme se však těmto problémům nevyhnuli a jsem si jistý, že se budou opakovat i v příštím roce. Již teď mám v hlavě pár zlepšováků, které by nám měli pomoci a byly pro rybáře ještě více zřejmé.

5-nahled

Dávejte si pozor!

Následujících několik dní jsem strávil ve svém nafukovacím člunu s mým věrným pomocníkem Lloydem. Lloyd a Mark (pardon, Mike) byli ze Shuttleworth College a přijeli dříve, aby pomohli s administrativou. Další maršalové ze Shuttleworthu měli dorazit v Sobotu. Byl pátek večer a právě dorazili kluci ze Sparsholtu. Přivezl je Ralph Dennet, a zatímco se ubytovávali ve svých stanech, rozhodl jsem se je poctít svou krátkou návštěvou, abych se představil. „Tohle nejsou prázdniny, " řekl jsem! "Jste tady, abyste pracovali, a já od vás vyžaduji dobrou práci“. Někteří si mě změřili od shora dolů, bylo tam bohužel i pár takových, co bylo větších, než já, ale když jsem učil, bylo mi řečeno, nikdy nezačínej svoji práci s úsměvem, protože pak nebudeš mít ten správný respekt!

6-nahled

Následující den byla sobota a to byl čas regisrace a kontroly člunů. Jedná se o velmi důležitou práci a to nejen kvůli bezpečnosti závodníků, ale také kvůli pojištění jejich člunů. Den nám utekl poměrně rychle a věci začaly nabírat ten správný směr. Stále se ještě čekalo na některé závodníky, kteří měli dorazit v neděli. Někteří ze sektorových sponzorů vystavovali své produkty a konaly se také populární „Gladiator Games,“ otevřený byl Stella bar a jídelní stand a všichni si užívali pohodovou atmosféru. Když zašlo slunce, konala se VIP recepce se spoustou šampaňského pro několik vybraných osob (vetřeli se tam dokonce i mí psi) a WCC 2009 bylo oficiálně zahájené. Sobotní noc na WCC je vždycky jedna velká party a tento rok tomu nebylo jinak. Jakmile však vyšlo slunce, museli jsme všichni do pozoru. Práce musí být hotová! V sobotu ráno jsme připravovali hlavní halu pro zahajovací ceremoniál. Večer předtím dorazili chlapíci se Shuttleworthu a tak jsme se všichni vrhli do práce. Tento rok bylo několik změn týkajících se losování. Každá dvojice měla 20 sekund na to se rozhodnout, zda-li si ponechá vylosované místo nebo zkusí zariskovat znovu. Někteří soutěžící si dali tu práci a vybrali procentuelně úspěšnější místa. Pokud vylosovali špatné místo, mohli doufat v lepší na druhý pokus. Některým to vyšlo, některým ne. Každopádně to učinilo celé losování zase o něco napínavější.

7-nahled

Bylo tady po celou dobu tolik věcí k řešení

V pondělí ráno následoval přesun na místa. Začátek soutěže byl stanovený na 15:00, což znamenalo dostat všechny na ostrov a na jejich vylosovaná místa. Když vezmete v úvahu, že je tady 130 rybářských dvojic a 2500 akrů vodní plochy, není to právě jednoduchý úkol. Můj ostrov byl brzy plný rybářů a jeich vybavení. Jezdili jsme stále od jednoho přístavu ke druhému. Byl to pomalý proces, ale naštěstí zde bylo několik výborně připravených kaprařů, schopných si převézt své vybavení na vlastních člunech. Ve 14:30 už byla většiná týmů připravených a v očekávání. Vyhrabal jsem na břehu díru a umístil do ní raketu. Provedli jsme poslední kontroly radiového spojení a 10 vteřin před třetí hodinou jsem dostal zelenou. Zapálil jsem modrý papír, raketa vyletěla a vysoko nad zemí explodovala. WCC 2009 bylo zahájené!

Soutěž byla zahájena a jeden by řekl, že konečně přišel čas dát si nohy nahoru a nechat maršály dělat všechnu práci. To by bylo ale hodně daleko od pravdy. Když se podívám zpět, opravdu jsem si každou minutu užíval a tu práci jsem miloval, ale bylo tady po celou dobu tolik věcí k řešení, navíc jsem musel neustále dohlížet na maršaly, jestli pracují podle mých představ. Byla to dřina! V pondělí večer jsem si pozval všechny maršaly do svého stanu, abychom se trochu lépe poznali. Bylo to dobré pro morálku a určili jsme si také nějaká pravidla a sdělil jsem jim, co od nich po celou dobu soutěže očekávám. Protože jsem měl svůj velký stan, znamenalo to také, že jsem mohl skladovat všechno jejich jídlo, což znamenalo nejen to, že se mohli dobře najíst, ale také jsem je všechny každý den viděl. Každý den jsme měli malý briefing, kde jsme probírali všechny problémy, které během dne museli řešit. Učitel byl znovuzrozený!

8-nahled

Musím tady zmínit chlapíka jménem Josh. Josh je opravdový nadšenec! Jednou z mých dalších rolí bylo oficiální fotografování všech úlovků na ostrově. Musíte se u toho držet některých pravidel a na fotografii musí být zahrnuty některé předměty. Nebylo to nijak zvlášť těžké, ale potřeboval jsem trochu poradit. Když děláte fotky, je vše na vás. Rozhodujete o tom, kde se bude fotit a tohle a spousta dalších věcí musí být připravených ještě předtím, než se ryba vynese z vody. V rychlosti mohu říci, že Josh miloval focení. Pokaždé, když jsem fotil, byl tam někde Josh stojící na jedné noze a snažil se udělat si fotku pro sebe. Josh měl jako fotograf velký potenciál a ostrov byl opravdu velký. Rozhodl jsem se, že mu dám zodpovědnou práci a učiním ho Junior Official fotografem na mém ostrově. Pokud byl v noci ulovený kapr před půlnocí, chtěl jsem, aby byla ryba vyfocena, zvážena a puštěna do vody, co nejrychleji. Každou noc bylo uloveno velké množství ryb a tohle by znamenalo, že budeme fotit mnohem méně ryb ráno. (Všichni kapři ulovení po půlnoci byli podle pravidel sakováni). Rob Tough a Tom Duncan-Dunlop rybařili na místě 12 v sektoru Pescalis a výborně se jim dařilo. Jejich místo bylo, až na druhé straně ostrova asi míli daleko. Několik dalších míst v sektoru Pescalis produkovalo úlovky také poměrně pravidelně, takže jsem dal Joshovi tento sektor na starost a já měl na starostb zbylé dva. Pokaždé, když Josh něco fotil, se s hrdostí vrátil zpátky na základnu a ukázal mi svoji práci. Byl opravdu výborný! Dokonce tak dobrý, že když jsem o něm naposledy slyšel, dělal fotografie pro Angler´s Mail na finále soutěže BCAC. Můj hvězdný žák!

9-nahled

Radost sledovat malého rybáře na kolenou držícího neskutečnou obludu!

Ve čtvrtek již soutěž gradovala. Největší úlovek z minulého roku byl již překonaný, když Jason Cann ulovil překrásného lysce 26,10kg. Konečně nastal čas, kdy jsem se mohl trochu uvolnit a mohl se projít po ostrově a pozdravit se se závodníky. Do té doby jsem byl tak zaneprázdněný, že jsem se nemohl pomalu ani nadechnout! Vydal jsem se na návštěvu za Roddie Birdem a Markem Bartonem a dal jsem si s nimi doutník a kávu s Bailey´s. Začal jsem si to oparvdu užívat, díky chlapci! Roddie a Mark chytali pro Mika Products team a Ronniemu se zatím podařilo ulovit pouze jednoho malého šupináče. V dalším týmu na Pescalis jsem také poznal mého známého z Cassienu. Andreas Judd ulovil na začátku roku na tomto jezeře Bernadettu a tak jsem mu chtěl k tomuto úlovku poblahopřát. Chvíli jsem s ním poseděl a ukázalo se, že se mu docela daří. Měl už ulovených 5 kaprů. Když jsem odcházel, řekl jsem mu, že se ten večer uloví největší ryba soutěže a vydal jsem se zpátky na základnu.

10-nahled

Následující ráno jsem slyšel ve vysílačce vystresovaného maršala. „Máte někdo nějakou větší váhu?“ Máme tady kapra a naše váha nám na něj nestačí! Německý rybář lovící v sektoru Ultima chytil opravdové monstrum! Hmotnost úlovku byla 28,9kg a byl to nový rekor soutěže WCC. Byla to radost sledovat malého rybáře na kolenou držícího tuto neskutečnou obludu! Všichni se usmívali, cvakaly spouště fotoaparátů a myslím, že toto rozhodlo o destinaci konání dalšího ročníku WCC. Prostě to musí být znovu na Madine!
Zpátky na ostrově jsem se zastavil za mými novými přáteli Koosem a Bertem z týmu Ultima, kteří si již kousali nehty. Byli zatím na druhém místě průběžného pořadí. Jejich největším nebezpečím byl turecký tým a zdálo se, že poslední noc bude velmi napínavá pro všechny zúčastněné. Popřál jsem jim hodně štěstí a vyrazil na základu, kde se konal briefing s mými maršály. Měl jsem pro ně malé překvapení za jejich tvrdou práci, cheesburger a pivo pro každého.

11-nahled

Začal jsem nyní také přemýšlet o svém rybaření na Madine. Kam se asi posadím? Bohužel některé zóny budou po skončení soutěže opět uzavřeny a tak se musím rozhodovat velmi pečlivě. Každopádně bylo přede mnou ještě spousta práce a zatím jsem si mohl o něm nechat jen zdát. Ráno vylezlo slunce a jeho teplé paprsky mi prozradily, že jsou tady poslední hodiny soutěže. Ráno se ulovilo ještě několik ryb a po jejich vyfotografování a puštění zpět nadešel čas na závěrečné odpočítávání. Filmový tým Carp Love, který natáčel oficiální DVD ze soutěže, dorazil, aby natočil již jisté vítěze, Tougha a Duncana-Dunlopa, jak slaví své vítězství, když se hodiny zastavily na 8:00. Uběhly poslední sekundy a já se opět chystal odpálit raketu, ale nic se nestalo! V silném větru se mi ji prostě nepodařilo zapálit a tak mi musel vypomoci Koos se svojí cigaretou. Nakonec raketa vyletěla do madisnkých výšek a bylo to! WCC skončilo, ale ne tak úplně. Stále byl před námi závěrečný ceremoniál a my jsme museli všechny dostat z ostrova. Naštěstí se špatné počasí, díky kterému se na druhou stranu podařilo během soutěže ulovit mnoho ryb, na chvíli umoudřilo. To znamenalo, že jsme mohli převézt rybáře a jejich vybavení v suchu na druhý břeh.
Myslím, že jsem vám toho již pověděl dost o mé zkušenosti na WCC. Chtěl jsem vás nechat nahlédnout do projektu, jehož jsem byl součástí a doufám, že vám to přišlo alespoň trochu zajímavé. Tímto bych chtěl poděkovat všem mým maršalům na ostrově i všem ostatním maršalům. Všichni jste odvedli fantastickou a skvělou práci. Díky!

Nijak jsem nespěchal, abych dostal pruty do vody

Nyní bych vám měl říct také něco o mém vlastním rybaření na jezeře pos končení soutěže. Jak jsem již zmínil, laboroval jsem nad tím, kde budu rybařit. Přemýšlel jsem o Zoně B, která se nachází na malém ostrůvku. Věděl jsem, že se chytly pěkné ryby u hráze a tato oblast mě také přitahovala. Téměř dva týdny jsem byl mezi lidmi a mezi rybáři a tak jsem také toužil po klidu a soukromí, ale dva Poláci, Przemek a Artur rybařili v Zoně A a společně s jedním francouzským rybářem ulovili několik ryb. Usadili se tam ihned po skončení soutěže a to místo se zdálo dobré. Budu mít tedy nakonec dost prostoru a nějakou tu společnost. Co může být lepší! Przemek a Artur jsou známé postavy. Przemek jezdí na WCC již více, než 10 let a je to fajn chlap. S příslibem dobré snídaně a zajímavých historek každé ráno jsem se usadil na místě Emplacement 10, na kterém jsem dosti legračně, nalezl Steva Busse, při své nerybářské, odpočinkové výpravě před začátkem soutěže.

ilust1-nahled

Nijak jsem nespěchal, abych dostal pruty do vody. První den jsem si užíval tak, jak to mám rád. I to je důvod, proč bych se nikdy nemohl zúčastnit WCC. Trvá mi vždy tak 5 dní, než se do rybaření dostanu. Následující ráno jsem se věnoval své rutině na člunu a hledal jsem nějaká místa. Asi 400m od břehu se v této oblasti nachází velká lavice. Zvedá se, až na 3m a moc se mi líbila. Tráva byla všude, jak jsem si během hledání míst všiml a tak jsem musel mít špičky prutů hodně zvedlé, abych se dostal alepsoň přes ty nejhustší poblíž břehu. Na konci druhého dne jsem měl dva pruty zavezené daleko a dva jsem umístil na kratší vzdálenost. Ve středu ulovil Przemek 12kg kapra. Byl to jeho první kapr z Madine a měl z něj velkou radost. Vypadal velmi šťastný a Artur začal hned připravovat oslavu v podobě kávy v polském stylu! Artur byl velmi vtipný člověk a v následujících dnech jsme se společně hodně nasmáli. Po náročných dnech soutěže jsem si tyto chvíle opravdu užíval. Cítil jsem se odpočinutý a hlavně jsem konečně zase naplno rybařil.

ilust3-nahled

24kg!

Třetí den jsem znovu vyrazil na vodu. Pruty umístěné blízko břehu se mi jevily jako ztráta času a jako nejlepší plán mi přišlo vyvézt je daleko. V pátek jsem měl již vše převezené a pruty na nových místech. Nyní jsem byl se vším maximálně spokojený. Vybral jsem si dvě oblasti lavice a do každé z nich jsem umístil dva pruty, tak aby mezi nimi bylo alespoň 18m. Krmil jsem jen velmi střídmě. Na dvou prutech jsem měl nastraženého panáčka, na dalších prutech tygří ořech s korkem. Na lavici byl také slabý film trávy, který pokrýval její dno. Ačkoliv se toto místo zdálo po oťukání olovem tvrdé, museli jste být velmi opatrní, aby se vám při pokládání montáže nezasekl háček do tohoto podkladu. Montáž jsem několikrát vytahoval, a dokud jsem si nebyl opravdu na 100% jistý, že je vše v pořádku, tak jsem ji nepoložil. Když jsem měl vše zavezené, dorazili Przemek a Artur, které jsem pozval na curry, které jsem uvařil. „Wow, to fakt pálí,“stěžoval si Przemek, když si nabral první lžíci. Jojo, starej dobrej vindaloo, ten je vždycky dostane!

13-nahled

Následující ráno mě v 6h ráno probudilo pípnutí mého ATTs. Posadil jsem se a čekal. Nasadil jsem si prsačky a sledoval špičky prutů. Všechny byly ohnuté, ale jedna se pohybovala dopředu a dozadu. Už to nepíplo, ale věděl jsem, že na konci nějaká ryba bude. Nastoupil jsem do člunu a vyrazil do ranní mlhy. Brzy jsem dorazil ke svému distančnímu markeru. Stále jsem navíjel a poprvé jsem ucítil nějaký odpor. Najednou se z hlubiny vynořil velký oranžový kapr a bitva začala! Ryba vyrazila do travin. Pokaždé se mi ji podařilo kousek vydolovat, ale boj začal znovu. Jezero bylo v tu dobu relativně klidné a já se tak mohl na člunu postavit a vše si užívat. Ryba se již zdála unavená a pomalu si lehala na hladinu. Věděl jsem, že je poražená, ale nechtěl jsem riskovat vyřezání háčku a tak jsem člun mírně otočil, abych měl lepší úhel. Za chvíli jsem podebral svého prvního kapra z Madine a byla to velká úleva. Během soutěže bylo uloveno 156 kaprů a 12 z nich mělo přes 20kg. Díval jsem se na svoji odměnu v podběráku a byla velká, ale jak velká? Položil jsem znovu montáž a vracel se s kaprem zpátky na břeh. Nastalo vážení. Ručička se zastavila přesně na 24kg nebo také 52lb 14oz, pokud jste Brit. Wow! Nejenže to byl kapr přes 20kg, ale také to byla ryba přes 50lb! Po tak náročné práci během posledních dvou týdnů jsem cítil, že jsem si tohoto kapra opravdu zasloužil!

12-nahled

Je mnohem krásnější se podělit o své štěstí

Przemek a Artur toto ráno balili. Měl jsem pro příležitost 20kg kapra schovanou ještě lahev šampaňského a tak jsem je šel vzbudit. „Kde mám šampaňský“, zeptal jsem se, když jsem dorazil na jejich místo? Z Arturova bivaku se ozval hlas. "Zze ty masz kapra dvacetikilowego?“ „Ne, má 24kg,“ odvětil jsem! „Cože,“ zařvali oba unisono! Zipy jejich bivaků okamžitě vyletěly vzhůru a já musel odvyprávět svůj příběh a popsat souboj s kaprem. Dostal jsem šampaňské a Artur dal ohřát vodu. Nejprve káva, pak fotky a pak šampaňské. Tihle kluci udělali z mého úlovku opravdovou událost a je velká pravda, co říkají. „Je mnohem krásnější se podělit o své štěstí s ostaními, než ho sdílet sám!“ Nevím, jestli to tak je vždycky, ale něco na tom bude. Udělali jsme nějaké fotky a vrátili rybu tam, kam patří. Przemek mi udělal několik nádherných fotografií. Pak jsme si ještě povídali o Madine. Věděli jsme, že během několika příštích let se z tohoto jezera stane světová voda s obrovskými kapry. Všechny ryby vypadají velmi mladé a rostou velmi rychle a mají obrovský potenciál.

ilust2-nahledZůstal jsem na jezeře ještě několik dalších dní a jednu rybu jsem ztratil. Zajela mi do vázky, a když jsem na místo dorazil, vlasec se přetrhnul. Nevím ani, jestli tam ryba ještě byla. Stejně si pokaždé, kdy ztratím rybu říkám, že to byl sumec. Jestli byl nebo ne je v tuto chvíli úplně jedno. Měl jsem jeden sen a ten se mi splnil. Ulovil jsem velkého kapra na jezeře známém jako Lac de Madine.
Příští měsíc vyrazím na mocný Orient!

Mějte se.
Jake Langley Hobbs & the dogs

V diskuzi je 0 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (10 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč