Lov na Velkém jezeře - Jake Langley-Hobbs

Téma Dobrodružství Jakea Langley-Hobbse, publikováno 28. 3. 2016, přečteno 3203x.

Velké jezero se nachází v jižní Francii, nedaleko Cassienu. Nemusíte být genius na to, abyste zjistili, o které vodě mluvím, ale z úcty k mnoha rybářům, kteří vykonali dlouhou cestu, aby se zde pokusili ulovit některého z místních výjimečných kaprů, ho na těchto stránkách vynechám. O této obrovské lokalitě jsem slyšel před mnoha lety a příběhy o nikdy neulovených nebo naopak ulovených monstrech plavajících v jeho modrozelených hlubinách úplně stačily na to, aby uchvátily moji představivost.

Hovořil jsem s mnoha kapraři, kteří zde rybařili a většina z nich neúspěšně. Jeden faktor se ale jevil jako zcela zásadní. Vzhledem k obrovské rozloze jezera, ležel klíč k úspěchu ve správném načasování výpravy. Několik francouzských rybářů mi řeklo: „Přijeď, až kapři půjdou do tření a budeš mít nějvětší šanci nějakého ulovit!“

Velké jezero mělo být vždy jezerem první kategorie, kde měli mít dominantní roli pstruzi a dravci. Kapři sem byli vysazeni jen jednou. Naštěstí se jim zde během let dařilo velmi dobře a měli zajímavé přírustky. Na druhou stranu to ale neznamená, že se vám podaří ulovit jednu z původních ryb. Můžete hovořit o štěstí, pokud se vám podaří chytit vůbec nějakého kapra. Našim plánem bylo, abychom každý na této obtížné lokalitě ulovili alespoň jednoho kapra. Hovořím záměrně v množném čísle, protože se ke mně opět připojil Lee Croson.

1-nahled

Zhruba po 100km dlouhé jízdě jsme sjeli dolů do obrovské rokliny a naskytl se nám první pohled na jezero…

DJ Bigcarphunter
S naší výpravou na Velké jezero jsme záměrně vyčkali, až do konce května. Na Cassienu právě skončilo tření a protože se Velké jezero nachází ve větší nadmořské výšce, vodě zde trvá déle, než se prohřeje a tak jsme usoudili, že se ryby budou třít o něco později. V sobotu jsme si připravili veškerou výbavu a rozhodli jsme se, že vyrazíme následující ráno v 5 hodin. Byla stále ještě tma a my byli celí rozrušení, když jsme vyráželi vstříc dalšímu dobrodružství. Zhruba po 100km dlouhé jízdě jsme sjeli dolů do obrovské rokliny a naskytl se nám první pohled na jezero. První, co vás uděří do očí je nádherná barva vody a dechberoucí rozloha jezera. Představte si, že Cassien má rozlohu1500 akrůa Velké jezero okolo 5000! Nechali jsme naše vozidla na parkovišti pro karavany a vydali se na procházku se psy. První věc, kterou jsme pozorovali, byl velký ostrov s několika mohutnými zátokami, každou o velikosti velkého jezera! Další věcí, které si nešlo nevšimnout nebo jí neslyšet byla hlasitá hudba ozývající se z lesa v dálce. „Půjdeme se tam mrknout?“ Zeptal jsem se Leea. Nebylo třeba se ptát, protože Lee byl již na cestě směrem k místu, odkud se dunivé beaty ozývaly. Jak jsme procházeli mezi stromy a podél zátok, bylo velmi partné, že hladina vody výrazně klesla a ze všech stromů rostly malé hnědé kořeny do výšky 2,5–3m. Jakmile jsme se dostali do blízkosti pulzující basové linky, zahlédli jsme v lese několik požitkářů. Zdálo se, že party skončila. Anebo ne? Z lesa se najednou vynořila skupina usmívajících se technařů s lahví vodky a zamířila k nám. S Leeam jsme se na sebe podívali. Máme před sebou velkou misi a ani jeden z nás nepřišel na lepší způsob, jak ji začít, než pořádnou old schoolovou lesní rave party! Navíc by to ani nebylo slušné se k nim na pár hodin nepřipojit! Pak jsem se hloupě zmínil, že jsem kdysi býval DJem! Během minuty jsem byl odvlečený ke gramofonům, na hlavě jsem měl sluchátka a DJ Bigcarphunter hrál lesnímu davu. Když řeknu davu, tak 10% z něj tvořili mí dva psi. Bylo to více, než intimní setkání. Nejlepší moment se dostavil ve chvíli, když jsem mixoval skladbu Born Slippy od Underworld se zvukem Velkého jezera na pozadí a pozoroval jsem Leea, jak se baví s přátelskou skupinou raverů. To jen dokazuje, že v životě nikdy nemůžete vědět, co vás čeká za prvním rohem!

2-nahled

Během minuty jsem byl odvlečený ke gramofonům a na hlavě jsem měl sluchátka…

Najít ryby za každou cenu!
Na jezeře se vyskytuje několik oblastí, kde se kapři mohou třít. Jedná se o mělké zátoky se spoustou keřů a stromů, o které se kapři mohou třít. To budou oblasti, na které se budeme během naší výpravy soustředit. Když jsme konečně vytáhli paty z party a na pár hodin si zdřímli, vyrazili jsme na obhlídku těchto potenciálních lovných míst. Jízda z jednoho konce jezera na druhý zabere asi 20 minut. Teprve když vyjedete tak si uvědomíte, jak je vlastně obrovské. Musím se přiznat, že bylo pár chvil, kdy jsem se sám sebe ptal, „Jak tady proboha máme chytit nějakého kapra?“ Nicméně jsem díky radám rybářů, se kterými jsem hovořil, věděl, že abychom měli šanci na úlovek, musí se nám nejprve podařit nějaké ryby nalézt. Do večera jsme vybrali dvě oblasti, na které jsme se chtěli zaměřit. Jednou z nich byla zátoka u velkého ostrova a druhým místem byla dlouhá zátoka v horním rohu jezera. Obě byly velmi mělké a zdály se ideální pro tření. Během večeře jsme vymýšleli naši strategii a rozhodli jsme se lovit na každém místě průběžně dva dny do té doby, než jeden z nás uloví kapra nebo budeme vědět, že se kapři na našem místě vyskytují. Na jezeře takové rozlohy, dělá zázraky s vaší důvěrou i pouhá skutečnost, že víte, že ve vodě před vámi jsou nějaké ryby. Jinak máte pocit, že jste tu úplně zbyteční.

3-nahled

Kozí farma…

Risk = zisk?
O Velkém jezeře je známo, že zde platí zákaz nočního rybolovu. Je velmi silně hlídané a zabavení kompletní výbavy je při porušení tohoto nařízení naprostou samozřejmostí. Všiml jsem si, že na mnoha vodách ve Francii nenaleznete žádné známky o tom, že je na nich noční rybolov zakázán, ale neznalost zákona vás v tomto případě neomlouvá a nevědomost není tolerována. Je nutné, abyste si všechna pravidla zjistili před samotným začátkem lovu. Rozhodli jsme se, že první noc chytat nebudeme. Zaparkovali jsme naše dodávky na kraji jezera a přespali na lehátkách. Během noci jsme slyšeli vyskočit několik kaprů v zátoce a na mělčinách okolo ostrova. Občas jeden z nás prohlásil vzrušeně, „Slyšel jsi to?“

Když přišlo ráno, oba jsme věděli, že máme kapry v zátoce a nemohli jsme se dočkat, až budeme mít pruty ve vodě. Zaměříme se na tuto oblast následující dva dny. Nejprve ale musíme připravit a předkrmit také naše záložní místo! Vrátili jsme se tedy zpět do dlouhé zátoky, kterou jsme našli na vrcholu jezera a za pomoci nafukovacího člunu jsme zakrmili mělčinu asi 15kg boilies. Museli jsme také zajet na západní stranu jezera, abychom se podívali na impozantní hráz a pokusili se nalézt další zátoku, kam by se kapři mohli vydat za třením. Tato strana jezera se však zdála příliš hluboká. Dobrou věcí, které jsme si oba všimli při cestě k hrázi, byla farma, kde vyráběli kozí sýr. Po cestě zpátky jsme se zde zastavili, abychom si k večeři nakoupili některé z místních výrobků, a pak jsme již spěchali rybařit.

Když jsme dorazili zpět do zátoky u ostrova, den pomalu končil. Již předtím jsme se rozhodli, že budeme riskovat chytání v noci. Oba jsme věděli, že to zvýší naše šance na úspěch a čím dříve zde oba ulovíme kapra a budeme naši misi moci považovat za úspěšnou, vyrazíme na novou vodu. Proto jsme rozložili jen lehátka a základní rybářské náčiní. Pokud by nás náhodou chytli, nezabaví nám úplně všechno! Pokud lovíte v noci na místech, kde je to zakázáno, musíte být opravdu obezřetní. Pokud však vlastníte dva velké psy, je to opravdu velmi složité. Když se setmělo, měl Lee jednoho psa schovaného ve svém spacáku a já měl u sebe druhého. Psi si samozřejmě na toto pohodlí vůbec nestěžovali!

4-nahled

Velké jezero mělo být vždy jezerem první kategorie, kde měli mít dominantní roli pstruzi a dravci…

O kapraře zde nikdo nestojí
Lovná místa jsme pro naši první noc vybrali rychle za pomoci echolotu a našich očí. Voda na velkém jezeře je čistá jako Gin a protože jsme všechny naše udice zaváželi, oba jsme komentovali, jak to na dně vypadá. Přestože bylo jasné, že zde byl mnohem menší rybářský tlak, než na Cassienu, byli jsme oba přesvědčeni o tom, že se budou mít místní kapři velmi na pozoru před cizími předměty ležícími na dně. Naštěstí jsem měl ve svém Tackle Boxu několik zbraní a věděl jsem, že komponenty Safe Zone od společnosti Korda mi dají to, co hledám. Následující den jsem moji koncovou montáž připravil tak, aby odpovídala barvě dna jezera a doufal jsem, že to zvýší moje šance na úspěch. Během noci jsme slyšeli několik dalších kaprů a i přesto, že se nám nepodařilo žádného ulovit, oba jsme věděli, že máme velkou šanci, pokud zde zůstaneme. Ani jeden z nás se dobře nevyspal. Každý zvuk a každé světýlko v dáli nás budilo a nutilo být v pozoru před rybářskou stráží nebo místními strážci zákona. Rád bych řekl, že jsme si to užívali, ale pokud mám být opravdu upřímný, bylo to naprosto nervy drásající a už vůbec ne zábavné! Tento nepříjemný pocit se nám nakonec přelil i do denního chytání a pořád jsme cítili ten pocit, jako že bychom tu neměli vůbec být. Od chlápka jménem Dan, který je majitelem společnosti Atropa Technologies a žije kousek od jezera, jsme se dozvěděli, že místní rybářská federace tady ve skutečnosti vůbec o kapraře nestojí, protože se obává, že by krmení, které používají, mohlo ohrozit kvalitu pitné vody. Pak jsou tady také hordy rybářů, kteří zde loví štiky. Na ty si musíte dávat také velký pozor. Většina z nich jsou místní a znají se s rybářskou stráží. Pokud s nimi máte nějaký problém a oni se večer v místním baru zmíní, že jsou na jezeře nějací kapraři, můžete zcela jistě očekávat ranní razii. Dávejte si na to pozor! Uvedu jeden příklad. Chytal jsem na dva pruty na velkou vzdálenost v mělčinách u ostrova.  Nemohl jsem tam vůbec rybařit přes den, protože by mi štikaři svým trollingem posbírali vlasce. Znamenalo to čekat, až poslední vláčkař opustí jezero, protože poslední věcí, kterou si přejete je, abyste vesloval 4× 320m, položit dva pruty a ještě před setměním vám je někdo vytáhl. Kvůli nočnímu zákazu nebylo absolutně možné používat čelovky a psaní blogu na jasném displayi notebooku jsem se po setmění nemohl vůbec věnovat. Jednou jsem to zkusil! Ukryl jsem se s notebookem pod velkou bundu, ale nejprve mi bylo příšerné horko a následně na mě zaměřili komáři jako můry na plamen! Výsledkem toho všeho bylo, že jsem se musel věnovat blogu přes den z mé dodávky a každý, kdo si na něj z té doby pamatuje, si vzpomene, že byl psaný v kódech, aby ukryl skutečnost, že jsme chytali přes noc. Tak moc jsme se báli, že by nás mohli chytit!

5-nahled

Proč proboha tohle všechno podstupujeme?!
Po druhé noci nočního rybaření v zátoce u ostrova nám bylo jasné, že přišel čas se přestěhovat. Objevilo se tu několik místních kaprařů, aby zjistili, zdali se kapři v této oblasti již shromažďují ke tření. Jeden z nich byl před dvěmi lety lapený rybářskou stráží, která mu zabavila veškeré vybavení. Už ho nikdy neviděl! To je přesně to, co chcete slyšet! Doporučil nám, abychom se raději každé dvě noci stěhovali pro případ, že by nás někdo pozoroval dalekohledem. Problém byl, že jsme naprosto zoufale chtěli zůstat na tomto místě a i když jsme měli předkrmený záložní spot, mysleli jsme si, že to nejlepší nás čeká právě tady.  Přestěhovali jsme se tedy pouze za roh, kde jsme nalezli úkryt mezi stromy, kam jsme se oba vešli. Lee se rozhodl lovit vpravo a zaměřil se na zátoku, kde jsme lovili předtím a já jsem pokračova v lovu na velkou vzdálenost na mělčinách u ostrova. Během třetí noci jsme slyšeli ještě více kaprů. Byli všude. Okolo ostrova i v zátoce. Skoro se zdálo, že čekají okolo na tu správnou teplotu ke tření. Čtvrtý den okolo oběda začalo silně pršet a naše vybavení bylo úplně mokré. Neměli jsme jinou šanci, než postavit malý přístřešek, abychom zůstali v suchu. Umístil jsem svůj hluboko do podemletého bažinatého břehu, kam normálně sahá hladina vody. Nebylo to pro pohodlí, byla to nutnost! Vypadalo to, že déšť přivábil ještě více vláčkařů a oblast okolo ostrova byla pořád pod jeich permanentním tlakem. Protože jsem nemohl zavézt pruty před setměním, vydal jsem se přes den na člunu k ostrovu a rozházel zde nějaké boilies. Dnes jsem měl v plánu lovit na dva pruty na mělčině a dva přesně v místě, kde se mělčina svažuje do hlubší vody. Rozhodl jsem se na všechny pruty nastražit velké 28mm boilies na dno, protože jsme byli obtěžování velkou líní populací.

Když jsem byl zakrmovat u ostrova, všimnul jsem si, že barva dna byla směs hlíny a štěrku. Použitím Safe Zone vodiče a dalších komponentů se mi podařilo sestavit koncovou montáž, která dokonale splývala. Potom jsem si navázal několik Blow Back návazců. Jediným problémem byly moje olova. Neměl jsem žádné, který by dokonale sedělo a tak jsem po položení montáže zatlačil olovo do dna za použití dlouhé vydličky.  Lovil jsem v hloubce 120cm, takže nalézt ze člunu ve vodě olovo bylo velmi jednoduché. Olovo jsem jednoduše zatlačil do dna a tak jediné, co bylo vidět, byl návazec s jednou kuličkou boilie, vedle kterého ležel  stringer. Vypadalo to perefektně!

ilust2-nahled

Okolo 21hod byly všechny pruty na svých místech. Déšť nepřestával a tak jsme se nemohli bavit a odešli jsme do svých přístřešků a uložili se k spánku. Psi byli na zemi, ve svých pelíšcích na nepromokavých matracích a vypadali opravdu mizerně. Myslím, že si říkali. „Jakto, že dnes nemůžeme do postele?“

Pamatuji si jen, že jsem usnul s ATT příposlechem v pouzdře, který jsem měl připnutý k zipu mé bundy. Odpočíval na mé hrudi, zatímco já jsem ležel na lehátku v mokrých prsačkách a mokré bundě! Měl jsem na sobě prsačky, protože jsem věděl, že pokud budu mít záběr, musím být u prutu rychle. Pruty byly ve stojanu ve vodě asi 13m od břehu. Někdy si říkám, proč proboha tohle všechno podstupujeme?! Prostě chceme chytit rybu!

Běžel jsem skrze větve, přímo k prutům na mělčině
Muselo být okolo 1:30h, když jsem se probudil a řekl si, že záběr asi nebude. Chtěl jsem si sundat prsačky a vlézt si do spacáku, na kterém jsem ležel, ale nejspíš jsem zase na chvíli usnul. Najednou mě ve 2.00 h probudilo 5 pípanců. Běžel jsem skrze větve, přímo k prutům na mělčině. Když jsem tam doběhl, všimnul jsem si, že vlasec byl vytržený z klipu a swinger se pomalu zvedal. Přizvedl jsem prut a věci se daly do pohybu. Ryba byla neuvěřitelně silná. Musel jsem udělat dva kroky dopředu a pak jsem opět couval. Tenhle prut jsem měl zavezený 320m v hloubce 150cm, kousek od ostrova. Ryba se mnou opět zacloumala, ale tentokrát to již nebylo tak silné. Udělal jsem znovu pár kroků dozadu a ucítil jsem, že se otočila směrem ke mně a já ji pomalu přitahoval.

6-nahled

Psi si samozřejmě na toto pohodlí vůbec nestěžovali!

Došlo mi, že jsem ulovil kapra z původní populace…
„Lee,“ zašptal jsem! „Mám ho tam. Lee! Vstávej, LEE!“ Nemohl jsem zvýšit hlas a ani jsem se nemohl dostat ke člunu. Velmi silně jsem navinul, abych se ujistil, že jsem mimo dosah mých ostatních vlasců a začal jsem se brodit směrem ke člunu.  Podařilo se. Tiše jsem spustil motor a vydal se za rybou.  Kapr byl pořád velmi daleko a já jen doufal, že se mi při záběru odpadlo olovo. Vždycky jsem trochu nervózní, když chytám na velkou vzdálenost. Nemáte ponětí, zda-li tam ryba stále je, dokud nezastavíte kousek od ní a neopřete se do prutu. Zastavil jsem člun asi 2 minuty potom, co jsem navíjel vlasec a pokusil jsem se zahlédnout rybu. Samozřejmě jsem nemohl použít čelovku. Náhle jsem na hladině uviděl šedivý stín. Byl to kapr a pěkný! Popadl jsem podběrák a ryba do něj poslušně vklouzla. „Ano!“ Měl jsem ho a nedostávalo se mi slov. Podíval jsem se do podběráku, abych se podíval, jak vlastně vypadá. Již jsem nějaké kapry viděl, ale tohle byl velký jezerní kapr a zároveň velká trofej! Zdál se velmi starý a pak mi došlo, že jsem ulovil kapra z původní populace. Co jsem si mohl přát více! Opatrně jsem vesloval zpátky. Můj vzácný úlovek ležel v síti podběráku, který jsem měl přehozený přes okraj člunu. Celou cestu zpátky ke svému místu jsem na něj nevěřícně zíral. Chtěl jsem si z plna hrdla zařvat, ale neodvažoval jsem se vydat jediný zvuk! Byla taková tma, že jsem nemohl naše místa, ukrytá hluboko v lese vůbec nalézt. Nakonec jsem zastavil v hlubší vodě a přivázal člun k vidličce. Zkontroloval jsem zda-li je ryba v pořádku a potom se vydal doprava. Když jsem došel do lesa, rozsvítil jsem na vteřinu čelovku, abych se trochu zorientoval. V paprsku světla jsem uviděl dvě oči, které se na mě upřeně dívali. Na chvíli mě to hrozně vylekalo, ale nakonec mi došlo, že je to vlastně nervózní Flash, který se tady potuluje okolo a hledá svého otce. Ulevilo se mi a věděl jsem, že místo je již blízko. Šel jsem vzbudit Leea. „Mám ho, kámo!“ řekl jsem tichým a vzrušeným hlasem! Vydali jsme se směrem ke člunu. Lee měl s sebou velkou plovoucí podložku od Venture. Kapra jsme vyndali z vody a položili ho na ní. Můj lead clip odvedl svoji práci dokonale a olovo při záběru odpadlo. Háček měl kapr vzorově zaseknutý v dolním pysku. Finální hmotnost ryby byla po odečtení podložky 20,7kg! Déšť neustával a tak jsme si dali rychlý šálek čaje na oslavu našeho úlovku a vydali jsme se každý zpátky do bivaku. Když jsme pili čaj, řekl jsem Leeovi, že teď potřebuje kapra chytit ještě on a můžeme odsud odjet! Věděl jsem, že to cítí úplně stejně.

Moc jsem toho nenaspal. Byl jsem stále rozrušený ze svého úlovku. Když přišlo ráno, stále ještě pršelo. Jako tiché veverky jsme pořídili několik fotografií mého úlovku a pustili kapra zpět do modrozelených hlubin jezera. Následně padlo rozhodnutí. Byl pátek a to znamenalo, že na jezeře začne být hodně rušno a s nastávajícím víkendem se to ještě zhorší. Vláčkaři dorazí patrně mezi 4–5 hodinou ranní a našim prutům bude hrozit, že budou zachyceny jejich nástrahami. Psí pelechy byly strašně špinavé a psi samotní z toho již byli také pěkně otrávení. Rozhodli jsme se, že tuto část výpravy označíme jako první část naší mise. Vrátíme se zpátky na základu, dáme se trochu do kupy, dobijeme energii a na Velké jezero se na několik dní vrátíme opět v neděli. První část výpravy byla úspěšná, ale Lee stále ještě potřebuje ulovit svého kapra. Doufejme, že se mu to podaří během druhé části naší mise!

7-nahled

Umístil jsem svůj bivak hluboko do podemletého bažinatého břehu, kam normálně sahá hladina vody…

Cesta na základnu
Cesta z jezera zpět na základnu byla neuvěřitelná. Ten pocit úlevy, který se dostavil poté, co jsme projeli roklí pryč od jezera, se nedá popsat.  Bylo to, jako kdybych dostal nějakou cenu, a teď jsem s ní musel rychle zmizet. Nebyli jsme chyceni a já se smál širokým úsměvěm, když jsem viděl, jak mi jezero mizí ve zpětném zrcátku. Pro jistotu jsem ještě přišlápl plyn a zrychlil. Pak jsem si konečně mohl zařvat přesně tak, jak jsem chtěl ve dvě hodiny ráno, když jsem ulovil kapra. Myslím, že jen kaprař může pochopit, o čem mluvím. Chvěl jsem se od hlavy, až k patě!

Jakmile jsme dojeli do kempu, napsal jsem další blog. „Jednoho máme,“ zněl nadpis, který jsem použil a který shrnul celou událost úplně dokonale. Byla to týmová práce, ale bylo mi jasné, jak moc by chtěl také Lee ulovit svého kapra. Plán byl takový, že se na jezero vrátíme v neděli okolo oběda, porozhlédneme se okolo a pokud bude naše místo stále volné, vrátíme se na něj. Rozhodli jsme se, že zajedeme na Cassien, navštívit našeho italského kamaráda Danila, který rybařil na Avironu. „Tak jak se daří,“ zněla naše otázka. „Dobře,“ odpověděl. Podařilo se mu totiž ráno ulovit známého šupináče jménem Chardonnay s hmotností více, než 25kg. Byl to super chlapík a tak jsme samozřejmě slíbili, že večer dorazíme na party. Ta se bude skládat z Danilovy italské večeře a několika lahví. Hádejte čeho? Myslím, že to máte! Chardonnay! Byl to skvělá noc a my měli konečně dobrý pocit a nemuseli jsme se neustále otáčet přes rameno, jestli nás někdo nesleduje.

8-nahled

Finální hmotnost ryby byla po odočtení podložky 20,7kg!

Kapři se třou!
Přišla neděle a tak jsme do dodávek naložili poslední zbytky vybavení. Tentokrát jsme již věděli, co nás čeká, ale i přesto jsme byli opět překvapení. Když jsme zaparkovali, všimli jsme lidí rozmístěných po celé oblasti zátoky, zejména pak opalujících se dívek v bikinách! „Dáme procházku,“ zeptal jsem se s úsměvem, když jsem vylezl z vozu. V zátoce jsme viděli francouzského rybáře, kterého jsme znali a tak jsme se vydali na cestu po bažinaté zemi podél jezera. Voda byla díky dlouhému dešti oproti minulému týdnu o něco výše. Jak jsme se tak prodírali mezi stromy, slyšeli jsme nějaké šplouchání, semtam se zavlnila hladina, až následoval mohutný úder o hladinu. Kapři se začali třít! Pohovořili jsme s francouzem, který nám řekl, že zde před lety rybařil, když byli kapři ve tření a výpravu zakončil se seznačním úspěchem, když se mu během týdne podařilo ulovit kapry 28, 26, 25, 24, 23kg a dalších 5 menších ryb. Nicméně nám sdělil, že během víkendu vypozoroval, že se kapři vůbec nekrmí a byl zatím bez jediného záběru.

ilust1-nahled

Možná jste již viděli kapry, jak se třou a nepřijde vám to zase tak výjimečné. Na jezeře takové rozlohy, kde jsou ryby úctyhodných rozměrů, je to ale něco výjimečného. Chodili jsme po okrajích jezera a téměř všude jsme viděli kapry. Tři, někdy i čtyři samci se snažili vytlačit jikernačky z vody a do zarostlých mělčin. Energie, kterou můžete sledovat při tomto rituálu, vám dá jasnou představu o tom, proč bývají kapři po tření často poranění. Není proto divu, že jsme na dně viděli spoustu roztroušených šupin.

9-nahled

Zdál se velmi starý a pak mi došlo, že jsem ulovil kapra z původní populace…

Úžasná podívaná
Druhá část naší mise byla v plném proudu. Částečně ukryté místo, ze kterého jsme lovili minulý týden, bylo volné a tak jsme se zde znovu usadili a připravovali se k lovu.  Každých pár vteřin jsme slyšeli nějaké kapry při tření, což nás velmi rozptylovalo a zpomalovalo naši přípravu. Nakonec byly pruty konečně zavezeny a my byli připraveni na další noc na Velkém jezeře. Přišlo pondělní ráno a my byli oba brzy vzhůru. Kapři byli slyšet celou noc a tření nyní propuklo v celé své síle. Doufali jsme, že se nějaké liché ryby zastaví na svačinku, ale kapři byli natolik zaujatí pářením, že je ani neobtěžovala naše přítomnost, když jsme mezi nimi procházeli v prsačkách. Bylo zde mnoho menších šupináčů, ale každou chvíli mohl jeden z nás zahlédnout mnohem větší rybu. Neviděli jsme nic úplně kolosálního, ale určitě jsme zaznamenali několik kaprů mezi 23–27kg. Třeli se také cejni, viděli jsme i líny. Celá zátoka byla plná všech možných druhů ryb. Každou chvíli jsme také slyšeli srknutí, jak ryby nasávali vajíčka z kořenů stromů. Nakonec nám došlo, že záběr mít asi nebudeme a že bylo vlastně mnohem zajímavější pozorovat tu úžasnou podívanou. Později odpoledne se kapři trochu uklidnili. Pruty jsme měli připravené na další noc. Ta byla v porovnání s předchozí nocí, kdy kapři doslova řádili o poznání klidnější. Dokonce, až podivně klidná.

10-nahled

Celá zátoka byla plná všech možných druhů ryb…

Jsem úplně vyřízený
Spánek pro nás byl velmi obtížný, protože jsme oba věděli, že porušujeme pravidla. Drželi jsme si palce na rukou i na nohách a doufali, že jeden z nás bude mít záběr. Ve 4 ráno se rozjel jeden z Leeových prutů. Lee odvedl na svých alarmech skěvlou maskovací práci a přelepil diody i díru pro reproduktor černou páskou, aby tak zabránil zybtečným zvukům a světlu. Viděl jsem ve tmě Leea, jak stojí a pevně drží prut a tak jsem vstal z lehátka a šel jsem mu pomoci. Záběr přišel na pravý prut z mělčiny, kde měl Lee nastaržený tygří ořech. Nastoupil do člunu a vydal se na vodu, protože se v těch místech vyskytovalo velké množství vázek a keřů. Popřál jsem mu hodně štěstí, když se vydával do pronásledování ryby. Mezitím, co byl pryč, jsem připravoval čaj. Každou chvíli jsem z vody slyšel šplouchání. Doufal jsem, že je to velký kapr, který skončil v podběráku. Stál jsem na jeho místě a pozorně naslouchal. Skrze černý rubáš tmy jsem mohl pozorovat šedivou siluetu člunu, jak se blíží ke břehu. „Jak je velký?, " zašeptal jsem. "Přišel jsem o něj. Omotal se mi okolo keře, tak jsem vylezl ze člunu a snažil se ho vyprostit. Cítil jsem tam rybu, jak se hýbe, když najednou přetrhla návazec a byla pryč. Jsem úplně vyřízený.“ Viděl jsem, že je z toho hodně špatný a tak jsem ho raději ponechal o samotě a vrátil se do spacáku. V takovou chvíli nemohou žádná slova nic nabídnout.

11-nahled

Úžasná podívaná!

Malé mistrovství v lovu plotic…
Ráno se naše místo zdálo úplně jiné. Vypadalo to, jako kdyby do města dorazil na víkend velký cirkus a teď bylo po víkendu a vše bylo pryč. V celé oblasti nebyl jediný kapr, vše co tu zůstalo, byli plotice a líni, kteří se krmili jikrami. Vesloval jsem k ostrovu, a ačkoliv jsem asi 5 kaprů zahlédl, vypadali jako opozdilci, kterým ujel vlak.  Bylo to opravdu neuvěřitelné. Ještě před pár hodinami byla zátoka plná kaprů a najednou tu nebyl ani jeden. Bylo to trochu děsivé. Rozhodli jsme se, že ještě jednu noc vydržíme, kdyby se nějací kapři rozhodli pro pozdní orgie. Během odpoledne jsem se snažil Leea trochu povzbudit a tak jsem vytáhl matchku. Byl jsem velmi překvapený, jak jednoduché bylo chytat plotice. Byli úplně všude a byli mezi nimi i velcí jedinci. Jediné, co bylo třeba, byl kousek chleba, který jsem nahazoval do jejich hejna mezi stromy a oni se o něj skoro poprali. Vymyslel jsem pro nás takové malé mistrovství v lovu plotic s následujícími pravidly. Každý dostal krajíc chleba. Všechny chycené ryby budou uchovány v podběráku, až do závěrečného hvizdu. Čas závodu bude 30min a každý jsme mohli použít pouze jeden náhradní háček. Na konci ryby zvážíme a nafotíme. Jak se dalo čekat, pro Leea to bylo naprosto osvěžující tonikum a ačkoliv tam byly z jeho strany některé námitky k pravidlům, bylo to pochopitelné, protože jsem skončil první a tak jsem byl obviněný ze všech možných druhů podvádění. Podařilo se mi ulovit 10 plotic, Lee jich měl ve svém podběráku 6, ale dvě z nich byli masivní hybridi. Ve vzduchu bylo cítit napětí, když Lee zvedal svůj podběrák na váze a ta se zastavila na 3,5kg. Při mém vážení se ručička váhy přehoupla těsně přes 3,5kg na 3,71kg! Vítězství bylo sladké! Udržet si během fotografování vážnou tvář bylo poměrně složité, ale najednou byl Lee zase usměvavý a na svoji noční ztrátu dočasně zapomněl.

13-nahled

Byl to zloděj?
Druhý den ráno přišel čas rozhodování. V noci se nic zásadního neudálo kromě úlovků několika línů, které jsme chytali již den předtím. Další podivná událost se stala v ranních hodinách a Lee ji po celou dobu sledoval, protože já jsem v tu chvíli právě upadl do hlubokého spánku. Nedaleko od našeho místa se v noci objevil návštěvník na nafukovacím člunu. Stalo se to asi okolo 4h ráno. Lee pozoroval osobu, která nenápadně a velmi potichu veslovala směrem k našemu místu tak, aby nás neprobudila. Definitivně měla něco za lubem. Byl to zloděj? Lee viděl, jak se jedno z jeho vesel zachytilo o vlasec, a signalizátor zapípal na poplach. Loď pak potichu vycouvala a už se znovu neobjevila. Lee věděl, že spím a nevěděl, jestli mě má vzbudit. Místo toho nehnutě ležel a sledoval, co se to vlastně děje. Moji psi byli jako vždy úplně k ničemu a celou údálost sladce prospali.

12-nahled

V noci se nic zásadního neudálo kromě úlovků několika línů…

S touto epizodou v myslích a s faktem, že kapři prostě zmizeli, jsme se rozhodli, žese podíváme do dlouhé zátoky na naše záložní místo, případně na nějaké další oblasti, o kterých jsme věděli. Rychle jsme se sbalili a vyrazili se pokusit nalézt nějaké kapry. Žádné jsme však neviděli. Když jsme se blížili k dlouhé zátoce pro závěrečné pozorování, spatřili jsme zde jednoho velmi známého francouzského kapraře. K našemu překvapení měl na svém nafukovacím člunu benzínový motor. Rybáři tady mají používání spalovacího motoru zakázané a jediný, kdo ho může používat je rybářská stráž. Není opravdu lepší možnost, jak na sebe přitáhnout pozornost, když tímto způsobem porušujete pravidla.  Lee usoudil, že to nejspíše dělá schválně, aby upozornil na to, že jsou na jezeře jiní kapraři a sám si myslí, že se na něj zákon nevztahuje! Lee tothoto rybáře potkal o pár měsíců později na Cassienu bez rybářské výbavy. Proč? Byl přistižen během nočního rybolovu i se spalovacím motorem a rybářská stráž mu zabavila kompletní vybavení.  Ten spalovák asi nebyl nejlepší nápad. To je poukazuje na to, že zákony platí pro všechny stejně. Lee a já jsme si naprosto vědomi, že jsme porušovali pravidla, ale když už to děláte, nenechte se chytit. Na velké pláži jsme následující den již kapra nechytili. Pro mě tím mise na velkém jezeře končí. Mám splněno a zcela jistě se sem již nevrátím. Bylo to, až příliš stresující!

Jake Langley Hobbse& the dogs

V diskuzi je 23 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (10 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč