Jarní bláznovství aneb dočkal jsem se - Tomáš Pásler

Téma Ostatní články, publikováno 4. 8. 2017, přečteno 1528x.

Stál jsem na břehu rybníka, v ruce svíral ohnutý prut a napjatě čekal, jaká ryba se na konci udice objeví. Vlasec byl napnutý k prasknutí a vysílená ryba se pomalu blížila k sítí podběráku. Už zbýval jen kousíček. Ale NE! To přece není možné, ryba se na poslední chvíli vyhákla a zmizela. Vzbudil jsem se a celý se třásl. Velmi pomalu jsem si začínal uvědomovat, že nestojím na břehu rybníka, ale jsem stále v posteli. Ne, tak to byl jen sen. Uf. Na ryby teprve pojedu.

1-nahled

Byl to už téměř rok a půl, kdy jsem naposledy chytal kapry. Zdálo se mi to jako neskutečně dlouhá doba. Když jsem však otevřel svoji garáž plnou toho rybářského harampádí a začal se tím vším přehrabovat a připravovat na další rybářské dobrodružství, připadalo mi to, jen jako několik týdnů, které jsem kaprům nevěnoval. Jako by to bylo nedávno, co jsem naposledy nahodil.

4-nahled

Vzpomínal jsem na staré časy

Byla půlka února, venku stále ještě vládla zima a nic nenasvědčovalo tomu, že by se mělo něco změnit. Dorazil jsem k řece, která byla stále ještě zahalena tmou. Běžně k vodě tak brzy nejezdím, ale onen dlouhý kaprařský půst mne déle už čekat nenechal. Po několika rozpačitých náhozech, jsem přece jen dostal pruty tam, kde jsem míval štěstí. Až s příchodem světla jsem začal pozorovat řeku. Tolik se změnila. Tam, kde bývala velká vrba, zel jen vykotlaný pařez. Tam kde bývala hluboká tůň, byla díky padlému stromu hloubka sotva po kolena. Řeka si sama našla novou cestu a s tím i své koryto. Snad alespoň kapří osádka zůstala nezměněna. Vzpomínal jsem na staré časy – jaké to bylo.

2-nahled

Cívka se začala točit, konečně!

Do večera jsem o žádnou rybu nezavadil, natož o kapra. Takto skončila moje první, druhá a mám pocit, že i ta třetí vycházka. Až na další výpravě se mi podařilo udělat záběr. Opět jsem přijel k vodě nezvykle brzy ráno. Průtok, byl poměrně velký a až nad ránem voda rychle opadala. A to byla moje chvíle. Pruty, jsem tentokrát už s větší jistotou poslal pod protější břeh do největší hloubky. Rukou přihodil několik hrstí pelet a nakrájeného boilies. Když byl průtok nejslabší, špička se prudce ohnula a cívka se začala točit, konečně! Po tak dlouhé době mám na konci opět kapra. Zdolávání jsem si užíval až do poslední chvíle. Z podběráku na mne vykoukl krásny říční šupináč. Byl jsem štěstím bez sebe a začínal se dostávat do euforie. Jak jen jsem to mohl bez nich tak dlouho vydržet, ptal jsem se. S největší opatrností jsem udělal několik fotek a kapra pustil zpět. Další dvě krátké výpravy jsem byl bez záběru. Nijak mně to neznervózňovalo. Přece jen byla stále zima a voda neměla více než 5°C.

3-nahled

Blízké setkání s vydrou, bobrem či ledňáčkem

Další, tentokrát dvoudenní výprava, byla už za teplejšího počasí. Přesto byste na stromech ani pupen listu nezahlédli. Bylo jen takové předjaří, kdy ptáci teprve ohlašují příchod jara. Sednul jsem si na jedno z mých oblíbených míst. Dobré místo je jak pod břehem, tak i na druhé straně. Jeden prut jsem tedy jen zhoupnul pod břeh. Deštník jsem si naschvál postavil kus od vody, abych se přímo na břehu pohyboval minimálně. Moc dobře vím, jak jsou zde kapři plašší. Chytal jsem jen na malé dipované kuličky a ještě obalené v těstě. Jelci mi to umožnili. V sezóně bych si to dovolit nemohl. Průtok byl opět dosti zvýšený a já věřil, že ráno by to mohlo opět přijít. A skutečně, ze spacáku mne vytáhla rychle se točící cívka.

5-nahled

Během chvíle jsem měl rybu v podběráku. Byl to velikostně podobný kapr jako ten první. Měl jsem z něj obrovskou radost. Ledová voda mu stále ponechávala zimní zbarvení. Prut jsem rychle nahodil zpátky a přihodil jen hrst kuliček. Nechci si místo příliš plašit. Při focení jsem na poli zahlédl vydru. Kapra jsem pustil a rozběhl se za ní. Ve vodě mrštnou, za to však na souši neobratnou vydru jsem v mžiku doběhl. Kousek jsem běžel vedle ní, až na mě začala syčet a prskat. Nechal jsem ji vběhnout do lesíka, odkud pak skočila do vody. Byl jsem udiven, co asi mohla dělat za mrazivého rána uprostřed pole s ozimy. Za takové příhody jsem nesmírně rád. Není to jen o těch rybářských zážitcích, ale o celkovém soužití s přírodou. Mnohdy jsou tyto zážitky tím, co mě u vody naplňuje nejvíc. Blízké setkání s vydrou, bobrem či ledňáčkem.

10-nahled

Vrátil jsem se zpět k prutům. Jeden byl stále pokryt jinovatkou, kterou na ni mráz vytvořil. Zrovna když jsem si chystal snídani, rozjel se mi prut. A zrovna ten s jinovatkou. Musel jsem rybu více držet, protože jezdila blízko padlých stromů. Nakonec jsem ji přece jen dostal do podběráku. Snad mi v tom pomohla i stále studená voda. Nicméně od prvního záběru neuteklo ani půl hodiny a na břehu už byl druhý kapr. V tak chladné vodě a za mrazivého rána více než slušný výsledek. Pravda nebyli to žádní obři, ale já byl šťastný. Opět jsem mohl chytat kapry. Nic jiného mne v ten moment nezajímalo.

6-nahled

Doslova to tady smrdělo záběrem

Uběhlo několik teplých týdnů, které daly stromům listy a kaprům dopřály teplejší vodu v řece, kde se schylovalo ke tření. Cejni už to měli místy za sebou. Na tuhle dobu jsem čekal. Začal jsem podnikat krátké, třeba jen noční výpravy k řece a k rybníkům. Tohle období mám velmi rád, nejen pro zvýšený apetit kaprů, ale i díky zvěři, kterou kolem vody rád pozoruji. Nikdy nevíte, na co narazíte. Jednou je to bobří rodinka, nic netušíc hrající si na hladině, jindy zase srnci přeplouvající řeku. A právě v tomto období jsem přijel k vodě. Místo, kam jsem si chtěl sednout, bylo obsazené. I druhé pod velkou vrbou bylo okupováno rybářem. Přemýšlel jsem kam tedy vyrazit. Nakonec jsem si sednul do takové stráně, která prudce padala až do řeky. Břeh byl podemletý a vypadal i dost nestabilní. Byl jsem kryt ze všech stran. Raději se někde schovám, než abych byl někomu na očích. Držím se hesla: nebýt viděn, nebýt chycen. Velmi opatrně jsem sešel dolů k vodě. Vidličky zapíchal kus od břehu a křesílko postavil vysoko nad řeku za košatý keř, tak abych z vody nebyl vidět. Velmi se mi zde voda líbila. Přímo u břehu byla hloubka ke třem metrům a břeh byl podemletý až na kořeny vysokých olší. Ideální místo. Oba pruty jsem jen spustil dolů na dno. Jeden ke břehu do bahýnka, druhý hned za ono bahýnko na tvrdé kamenité dno. Místo jsem proházel několika hrstmi boilies. Malé navoněné kuličky jsem již nahradil za pořádné vysušené válce. Zkrátka čím méně atraktivní tím lépe. Doslova to tady smrdělo záběrem. Dlouho jsem neměl z místa tak dobrý pocit jako nyní. Zatímco jsem tiše seděl a sledoval okolí, proplul kolem mě starý černý bobr. V zubech držel silnou čerstvě překousanou větev. Připlaval až pod moje pruty, kde se potopil i s větví. Celý břeh je tedy podkopaný a bobři v něm mají nory, které si zde nejspíš vytvořily nutrie. Vždy když vidím bobra či nutrii snažím se chovat co nejnápadněji. Velmi snadno je totiž vyplašíte a oni vám pak mohou rozplašit místo. Zvlášť poplašený bobr umí být velmi hlučný. S napětím jsem čekal na noc, kdy voda jako mávnutím proutku ožívá a v duchu si přál, aby jelci nechali mé nástrahy na pokoji.

8-nahled

Přesně o takové rybě jsem tam v dáli snil

Noc to byla velmi hlučná. Sem tam bylo i kapra slyšet. Záběr přišel, jak jsem očekával, až za tmy. Byl tak zběsilý, že mi málem prut vlítnul do vody. Jen taktak jsem jej v poslední chvíli zachytil. Okamžitě jsem cítil mohutný tah, který postupně sílil. Ruce jsem už měl natažené, když v tom tah povolil. Celý rozrušený jsem smotal prut a zjišťoval, co se stalo. Návazec vypadal v pořádku. Ryba musela být špatně píchlá. Jen jsem jej vyměnil za nový a prut tiše nahodil zpátky. Nechtěl jsem nic měnit, tento návazec používám na silová zdolávání léta a jen výjimečně mě zklame. Noc bude ještě dlouhá, něco ještě určitě přijde. Brzy ráno mne probudily paprsky slunce. Pruty mlčky ležely ve vidličkách. Záběr tedy už nepřišel.  HožHoce jsem sgsrnlsfg Hořce jsem litoval onoho neproměněného záběru. Mohl to být jeden z těch velkých lysců. Ach, tak snad příště. Už jsem měl jednu nohu v botě, když se rozjel jeden prut. Opět to byl razantní záběr, kdy prut div z vidličky nevylétl. Popadl jsem jej a rukou dobrzďoval rozjetou cívku. Ryba si ještě vzala pár metrů, ale pak jsem ji otočil. Dlouho mi jezdila pod nohami někde u dna. Nemohl jsem ji odlepit a přitáhnout blíže k hladině. Měl jsem času dost, ale chtěl jsem ji už už alespoň zahlédnout. Bude to ten lysec? Není. Šupináč, ale velmi slušně stavěný a široký. Pak už jsem jej podebral a položil na podložku. Na tuto vodu opravdu velký šupináč. Marně jsem vzpomínal, jestli jsem zde někdy ulovil většího. Bylo na něm vidět, že už má něco za sebou. Takový starý válečník to byl. Ještě před pár měsíci jsem se potloukal po tichomořských ostrovech a o sladkovodním rybaření si mohl nechat jen zdát a teď jsem zpět u svých milovaných vod a držím v ruce můj vysněný úlovek. Přesně o takové rybě jsem tam v dáli snil.

  12-nahled

Tohle období jsem se snažil využít na maximum, a tak jsem u vody trávil co nejvíce času. I když úlovků nebylo desítky, často jsem odjížděl od vody bez jediného záběru, užíval jsem si to, jak jen mohl. Záběry chodily jak v noci, tak i během dne za což jsem byl velmi rád. Na onom místě na stráni jsem ulovil ještě několik krásných kaprů nacpaných k prasknutí. Nebyl mezi nimi však žádný lysec. Někdy vám revír vydá jen část svých pokladů a někdy vás odmění velkoryse. Je jen na nás, jak tomu bude v budoucnu. Chovejme se nejen k rybám, ale i k okolí ohleduplně a s úctou a každému se dostane tomu, po čem touží nejvíc.

Přeji krásné chvíle u vašich milovaných řek, jezer či rybníků.

Tomáš Pásler

V diskuzi je 0 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (30 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč