Bahno, pot a slzy na Orientu - Jake Langley-Hobbs

Téma Dobrodružství Jakea Langley-Hobbse, publikováno 2. 10. 2016, přečteno 2887x.

Okolo mocného jezera Orient jsem projížděl již minulý rok. Bylo 4. února a já byl na cestě na Cassien, kde měla začít moje pětiletá rybářská výprava. Byla již tma, když jsem projížděl okolo dálničního sjezdu Foret de Orient, ale v hlavě se mi stále zjevovaly představy o Bulldozerovi a mnoho dalších příběhů z tohoto obrovského jezera, o kterých jsem v minulosti četl. Stejně tak jako slavné jezero na jihu Francie, ke kterému jsem mířil, byl i Orient často zmiňován v hlavních titulcích s úlovky velkých kaprů a s ním i mnoho odvážných kaprařů, kteří se mu rozhodli postavit. Bylo to určitě jezero, které bylo na mém seznamu, ale otázkou bylo, kdy se k němu dostanu. 

Lidé se mě často ptají, kdy budu rybařit tady a kdy zase tam. Orient byl na seznamu velmi vysoko a bylo jen otázkou času, kde se objevím na jeho březích při své honbě za obřími kapry. Jednou věcí je vydat se do těchto vybraných destinací, tou další je vybrat ten nejlepší možný čas pro rybaření. Mnoho lidí mi říkalo, že nejlepší dobou je na Orientu konec roku, což je období, kdy se jezero vypouští. Nevypouští se celé, ale voda klesne opravdu hodně. Jakmile voda klesne na určitou výšku stavidla, jezero se na zbytek roku uzavírá. Většinou se tak děje na začátku listopadu a mým plánem bylo zahájit moji výpravu na konci září a během následujících pěti týdnů se pokusit naplnit svůj orientský sen. Ten čas konečně nadešel. Vše běželo podle plánu a čas mé výpravy na Orient se nezadržitelně blížil.

1-nahled

Ještě před WCC na Madine jsem na začátku srpna podnikl na Orient poznávací výpravu. V tu dobu byla hladina Orientu ještě poměrně hodně vysoko. Vyrazil jsem se podívat do Bivvy City a pak na Michelin, kde jsem navštívil svého přítele a byl jsem velmi udiven, jak moc již vlastně voda klesla. Čerstvá tráva ležela na břehu jezera a původní hladina byla zřetelně viditelná na stromech v mělčinách. Z Bivvy City je to na Michelin docela dlouhá procházka! Trvala mi okolo 90 minut a byla to velká úleva, že jsem byl odměněný studeným pivem, když jsem konečně dorazil k Andymu Chambersovi. Andy vyrazil na Orient ihned po skončení WCC na Madine. Já se rozhodl tam zůstat, jak jsem již napsal minulý měsíc, ale teď tady stojím a jsem připravený začít svůj první útok na Orient. Byl jsem ve společnosti Mistra Orientu a jeho několika dobrých orientských přátel a cítil jsem se jako malý školák. Potřeboval jsem učinit rozhodnutí, kde budu rybařit. Bylo tu stále mnoho volných mist a já byl rozhodlý zůstat po celou dobu výpravy na tom, které si nyní vyberu. Chtěl jsem začít rybařit následující víkend a tak jsem měl na rozhodnutí poměrně ještě hodně času, ale i tak mě to táhlo do Bivvy City. Věděl jsem, že je tam jeden rybář a nějací Francouzi, kteří měli před víkendem odjet. Důležitou věcí, kterou jsem musel zvážit, byla skutečnost, že jsem s sebou měl své skvělé partáky – Charleyho a Flashe. Určitě by pro mě ani pro ně nebylo přijemné vylézt z bivaku rovnou do hlubokého bláta a tak jsem se rozhodl pro rozumnější řešení. Bivvy City se zdálo jako nejmoudřejší volba. Je to patrně jedno z nejpříjemnějších míst pro vaší první výpravu na Orient. V porovnání s ostatními tady není tolik bláta, docela to tu žije lidmi a auto můžete zaparkovat nedaleko, takže je nutné vzít v úvahu i jeho bezpečnost. Dalším rozhodujícím faktorem byla skutečnost, že se odtud v minulosti nachytala mnoho velkých kaprů a tak to bylo jasné. Bude to Bivvy City!

2-nahled

Když jsem sešel dolů, zbývalo dalších 150m skrze bláto k mému místu. Byla to práce plná potu, ale tohle je Orient…

Andy Chambersovi trvalo 4 roky, než se dostal za 20kg hranici

Vyložil jsem auto a připravil čluny. V tu dobu to na Orientu moc dobře nevypadalo. Za poslední měsíc se chytlo jen velmi málo ryb a žádná se neulovila v Bivvy City. Lokalizace je na Orientu největším problémem. Je to obrovské jezero se spoustou rezervací a samozřejmě ne všichni kapři jsou monstra. Orient je jedním z těch jezer, na které jedete prostě jen s přáním úlovit jakéhokoliv kapra. To je vše! Jak bude veliký, záleží jen na tom, který vám to zrovna sebere. Je nutné si uvědomit, že Andy Chambersovi trvalo 4 roky, než se dostal za 20kg hranici. Tento příklad hovoří za všechny. Můžete říct, že zbytek je pro Andyho již historie, protože zde následně zažil několik úžasných výprav a jeho úspěch na Bivvy City z roku 2004 je jedním z nejlepších výsledků na jezeře vůbec. Proto jsem si o své výpravě nedělal vůbec žádné iluze. Samozřejmě, že jsem v hloubi duše toužil po úspěchu a úlovku velké ryby, ale na druhou stranu jsem byl realistický a chtěl ulovit alespoň jednoho kapra. Tentokrát vůbec nešlo o velikost. Moje výprava začala 26. září. Dostat všechno vybavení na místo byla první hora, kterou jsem musel zdolat. Zahrnovala asi dvacet procházek s těžkým vybavením ze srázu kamenité hráze. Když jsem sešel dolů, zbývalo dalších 150m skrze bláto k mému místu. Byla to práce plné potu, ale tohle je Orient. Neměl jsem v úmyslu první noc rybařit. Užíval jsem si atmosféru a pomalu připravoval tábor pro sebe a pro psy. Moji rozmazlení psi měli pro tuto výpravu svůj vlastní bivak! Chtěl jsem tak ušetřit ten svůj a lehátko od bahna a prachu, protože můj domov byl současně mojí kanceláří, kde jsem měl každý den připravovat svůj blog. Nebylo to poprvé, co jsem psy na dlouhé výpravě takto separoval do vlastního bivaku. Budu také ušetřený jejich prdíků, kterých jsem si s nimi v jednom bivaku užil až, až.

3-nahled

Tráva byla úplně všude…

Jediná možnost, jak to zjistit a bylo to prostě fyzicky zkusit!

Následující den byl časem na práci se člunem. Jednou pastí, do které jsem na Orientu nechtěl spadnout, byl lov v extrémních vzdálenostech. Chtěl jsem se pokusit nalézt nějaká místa blíže a tento rok byly trávy na Orientu velmi viditelné a vytažené okolo 300m od břehu. Tráva byla úplně všude. Když jste vyrazili na člunu, mohli jste ji pozorovat pod hladinou. Čím dále jste jeli, tráva pokračovala pouze s tím rozdílem, že byla níže pod hladinou. Rozhodl jsem se, že tráva bude startovacím místem pro dva pruty a podařilo se mi najít dvě místa ve vzdálenosti asi 250m. Není to úplně krátká vzdálenost, ale hustota trav prostě neumožňovala položit montáž blíže. Big Foot je jedím ze slavných rysů Orientu a dá se nalézt z místa, kde jsem lovil. Je to obrovské plato nebo hrb, který je pokrytý množstvím vázek a pařezů. Vzdálenost z mého místa sem byla obrovská. Chtěl jsem sem umístit jeden prut, ale nebyl jsem si jistý, zda-li mi sem vystačí vlasec na mých Longcastech. Byla jen jedna možnost, jak to zjistit a tou bylo prostě to fyzicky zkusit! Měl jsem vlasec Korda Adrenaline v 18lb verzi a tak jsem z cívky vystříhal starý vlasec, zavesloval jsem zpátky na místo, které jsem měl označené i s 1000m špulkou vlasce. Na konec jsem přivázal olovo a vesloval jsem zpátky ke svému místu. Dvě distanční nálepky během mé cesty zmizely a signalizovaly mi, že mám za sebou směrem k Big Footu již 500m, ve skutečnosti asi 570m. Vesloval jsem ještě asi 80m směrem ke břehu a pak jsem vlasec ustřihnul. Navázal jsem vlasec a vyrazil i s prutem na vodu zpátky k místu. Když jsem se tam blížil, vypadala již moje cívka velmi plná, ale nebylo to nic alarmujícího. Ve skutečnosti to bylo úplně perfektní! Možná jsem právě objevil novou techniku! Věděl jsem, že po zavezení mi na navijáku zůstane jen 80m vlasce, ale pokud budu mít záběr a budu postupovat jako obvykle a včas naskočím do člunu, neměl by to být žádný problem. Teď už jen mít ten záběr! Trvalo mi nějaký čas, než jsem pruty zavezl a pak již přišel čas na zahájení vyčkávací hry.

4-nahled

V hlubinách jezera plave definitivně nekolik ryb přes 30kg 

Když vezmete v úvahu, že někteří rybáři prožili na Orientu nespočetné množství dní a nocí při čekání na svého prvního kapra z Orientu, má spojení vyčkávací hra opravdu ten správný význam. Znám několik kaprařů, kteří zde čekali vice, než 60 nocí, než jsem jim podařilo ulovit prvního kapra z této vody. Je to skličující, ale je to také o velkém odhodlání. Odměna může být skvělá. V hlubinách jezera plave definitivně nekolik ryb přes 30kg, takže asi rozumíte, proč tomu tak je. Pro mnoho rybářů kapr z Orientu znamená velmi mnoho, pro další je to jen kapr z jezera. Každý se dnes na úlovky dívá jinak a někdy se to zdá opravdu hloupé, když se o nějakých kaprech říká, že nemají svoji cenu a za jiného byste měli pomalu dostat Oscara. Každá ryba z každého jezera má svoji hodnotu. Myslím, že je nutné se na chvíli zastavit a vzít v úvahu to, že rybařina je především o zábavě. Já své úlovky ze svazových i soukromých vod dnes hodnotím úplně stejně, protože mi přinesly stejnou radost, když jsem je ulovil. Na některé z nich jsem se možná vice nadřel, ale konec byl vždy úplně stejný. Kapr v mém podběráku – a to je přesně to, v co teď doufám na Orientu!

6-nahled

Kapr nebyl jen velmi dlouhý, ale také extrémně široký!

Rovný a napnutý vlasec!

Rybář, který chytal po mé levici, už byl na Orientu od začátku září. Ulovil zatím několik línů a cejna. Zatím byl bez kapra. Jeho štěstí však mělo přijít ve středu, během mého prvního týdnu na Orientu, kdy se dočkal odměny za svoji trpělivost v podobě 8kg lysce a jeho prvního orientského kapra. Úplně narovinu se mu tímto úlovkem hodně ulevilo. Není nic, co by vás mohlo vice namotivovat, než vidět někoho jiného ulovit kapra. Na Orientu je to něco trochu jiného, protože i když chytáte v blízkosti někoho, vaše pruty od sebe mohou být vzdálené půl kilometru. Moje pruty byly ve vodě už několik dní a tak přišel čas vyrazit je všechny zkontrolovat. Záměrně píšu vyrazit, protože je nemožné na takovou vzdálenost a přes takové množství silných trav je vytáhnout.  Proto, abyste šetřili baterii, je nutné, abyste měli vše nezbytné pro předělání vašich montáží ve člunu s sebou. Na takto velkých vodách je take důležité počkat si na správný čas kvůli větru. Někdy může prestat foukat jen na chvíli. Může to být ráno nebo večer, ale je nutné si na tuto chvíli počkat, protože převážení v silném větru může být pak naprostou ztrátou času a také je to nebezpečné. Vždy je nutné počkat si na správnou chvíli a rychle vyrazit, než se vítr zase vrátí. Rovný a napnutý vlasec! Žádný oblouk! Další důležitou věcí přijet k vašemu místu rovně s napnutým vlascem. Nabitá baterie a rychlost jsou naprosto nezbytné prvky k úspěchu. Není nic horšího, než když vás vítr kvůli slabé baterii odnese do strany a vy skončíte s velkým obloukem, který se patrně někde zamotal do trávy nebo podvodních překážek, což znamená velký problem při kontaktu s vaší montáží. Další otázkou je zda-li použít šňůru nebo monofilní vlasec? Na jedno doporučení jsem se na Orientu rozhodl pro vlasec a to z několika důvodů. Nebudu je jmenovat všechny, ale zmíním jeden, který dává smysl. Šňůra nemá žádnou průtažnost, a pokud se vám na ní pověsí pohybující se trávy, přidává to extra váhu. Čím více trávy se na takto zatíženou šňůru nabaluje, tím větší hrozí možnost, že dojde k posunutí vaší montáže nebo se vám dokonce mohou pruty zamotat. Vlasec má průtažnost a díky tomu tyto těžké návaly absorbuje a vaše montáž by měla zůstat na svém místě. Myslím, že je to ve finále na rozhodnutí každého rybáře, co je pro něj pohodlnější.

7-nahled

Tohle stimuluje vaše vzrušení do maxima, protože je možné, že je to naprosté monstrum!

Do víkendu ulovil rybář vedle mě z jednoho místa asi 10 kaprů. Pomáhal jsem mu s fotografováním, několikrát jsem s ním byl i na lodi a pomáhal mu při zdolávání. Kvůli silným travám nebylo vůbec jednoduché se k rybě dostat. Nešlo vůbec použít motor, dokud jste se nedostali dále od břehu, kde nesahaly tak vysoko. Nejprve se tedy muselo veslovat a často to byla kvůli silnému větru a také mělké vodě, docela makačka. Byla to ale legrace a vědomí, že jste na člunu s osobou, která má na prutě orientského kapra, stimuluje vaše vzrušení do maxima, protože je možné, že je to naprosté monstrum!

V pondělí ráno, poté co můj soused ulovil několik dalších kaprů a dva z nich čekali v sacích na fotku, se mi dostalo zlaté příležitosti. Bylo to něco, co by mě nikdy nenapadlo, ale bylo mi prostě řečeno, abych si zavezl jeden prut do produktivního místa! Dvakrát jsem se ujistil, jestli je po této nabídce v pohodě, ale poté, co mě ujistil, že je ok, jsem naskočil do člunu a zavezl montáž, kterou jsem si předtím v rychlosti připravil na toto místo a vrátil jsem se na břeh. Udělali jsme fotografie dvou již zmíněných kaprů, pustili je a já se vrátil do svého bivaku, abych pokračoval v psaní mého denního blogu. Tři hodiny poté, co jsem zavezl prut na hot spot mi jednou pípnul příposlech. Právě jsem seděl v bivaku a pracoval na svém laptopu, když se příposlech rozezvučel pod brutální jízdou. Vyběhl jsem bahnem k prutu jen v botech, protože jsem si v té rychlosti nestihnul obléknout prsačky. Když jsem k němu dorazil, cívka se točila neuvěřitelnou rychlostí. Ještě před vyvezením jsem na prutu vyměnil cívky a dal jsem na naviják šňůru, protože se ve směru vyvezení nacházely bojky s řetězy pokrytými mušlemi. Už jsem na prutu cítil sílu několika velkých ryb, ale tohle bylo něco neobyčejného. Snad 15 sekund to bylo pořád stejné. Můj prut byl ohnutý na maximum a já se snažil pomocí brzdy rybu trochu zpomalit. V mém výrazu tváře se v tu chvíli mísila čistá radost a terror! Proboha, co je to na tom druhém konci?!

obrazek obrazek

Když už jsme viděli, co je to za obludu, mým nervům to moc nepomohlo

Člun byl již téměř připravený k vyplutí. Sundal jsem si boty, volnou rukou si vyroloval kalhoty a vyrazil jsem bahnem na vodu a naskočil do člunu. Byla to zoufale pomalá jízda směrem za rybou. Když jsme konečně dorazili na místo, kde jsem položil montáž, šnůra pokračovala dalších 50m skrze trávy pod vodou. Právě jsme se nacházeli na nebezpečném místě se spoustou vázek a zbytky základů budov, které se nacházely na dně jezera. Viděl jsem, jak mi očky prochází šokovka a ryba byla již pod námi. Snažil jsem se ji jemně pumpovat a protáhnout ji travami. Cítil jsem každý její pohyb. Poměrně rychle se dostala do našeho zorného pole a skrze oblak kalné vody jsme ji poprvé matně zahlédli. Myslím, že nám v tu chvíli oběma málem vypadly oči z důlků. Kapr nebyl jen velmi dlouhý, ale také extrémně široký! Úžasný starý lysec se obratil pod hladinou s velkým trsem trávy nabaleným na uzlu mého šokáče. Věděl jsem, že boj není zdaleka u konce. Přišly další krušné chvíle, když se kapr rozhodl vybojovat si svobodu. Bylo naprosto fantastické zdolávat svého prvního kapra z Orientu, ale když už jsme viděli, co je to za obludu, mým nervům to moc nepomohlo. Ještě několikrát jsem musel rybě povolit, než se konečně položila na hladinu, připravená k podebrání. Ještě předtím, než jsme tak mohli učinit, jsme ale museli ručně odstranit trávu, která byla na šňůře. Modlil jsem se, aby háček držel a naštěstí to vyšlo! Ryba vklouzla do podběráku a první kapr z Orinetu byl můj a jaká to byla ryba, se kterou jsem zahájil svoji výpravu! Byl to magický okamžik. Určitě můžete říct, že k němu vedly značně polehčující okolnosti, ale byl to naprosto výjimečný kapr svého druhu a já pod ním byl podepsaný.

8-nahled

Jeho prsní ploutve byly větší, než moje ruce

Vážící process byl docela komplikovaný a museli jsme použít dvě váhy. Vysvětlím to! Hmotnost ryby jsme odhadovali ještě předtím, než jsme ji zvedli ze země. Byl to mlíčák, mlíčí z něj stále teklo, ale byl již prakticky prázdný. Náš odhad byl tak 27kg a oba jsme byli překvapení, když nám váha ukázala méně, než 25kg. Moc se mi to nezdálo a tak jsem se rozhodl kapra převážit ještě jednou na své váze. Tentokrát váha ukázala 25,2kg. Obě váhy jsme prověřili ještě na mých dvou pytlech 15kg pelet, které jsem přinesl z dodávky. Shodli jsme se na tom, že moje váha váží přesně a první váha navážila na 30kg o nějaké gramy méně. Pokud nevěříte svým očím, je vždy lepší si vše ještě jednou překontrolovat. Byl bych hrozně šťastný, i kdyby měl kapr méně, než 25kg, ale skutečnost, že měl právě přes tuto hmotnost, učinila můj první úlovek z Orientu ještě neuvěřitelnější. Byl jsem v sedmém nebi! Držet takovou rybu pro fotografování bylo záležitostí naprosté cti a kapr se choval jako profesionál. Byl patrně stále unavený z boje. Jeho prsní ploutve byly větší, než moje ruce a měřil 110cm. Při pouštění vyrazil na vodu velmi rychle. Předtím jsem se ještě ujistil, že najde cestu na otevřenou vodu skrze trávy v mělčinách.

9-nahled

Měl přes 6kg a to již určitě stojí za fotku…

Široko daleko nikdo nebyl a tohle jsou přesně ty chvíle, kdy přemýšlím o životě

Následující ráno jsem se rozhodl obhlédnout pruty. Převezl jsem ty, které jsem měl blíže v travách dále na otevřenou vodu a dal jsem je vedle sebe, abych měl větší šanci trefit nějakou rybu, pokud by tu projíždělo hejno. Rozhodl jsem se také přemístit další prut do blízkosti Big Footu, což znamenalo, že jsem měl nyní dva pruty na poměrně produktivních místech. Pokud jde o krmnou strategii, tak jsem v blízkosti Big Footu krmil každý den od doby, co jsem tam položil první prut. Nekrmil jsem moc, jen trochu každý druhý den. Rozhazoval jsem návnady všemi směry, aby si kapři mohli v případě jednoho nálézt i další sousto a museli se u toho aktivně pohybovat. Chtěl jsem tímto způsobem také pozdržet ryby v této oblasti, pokud sem přijedou. Jsem poměrně svědomitý rybář a myslím si, že pokud kapři dorazí na mé místo a začnou se krmit, tak nějaké chytím. V tuto chvíli jsem byl ale přesvědčený o tom, že kapři moje místa ještě nenavštívili a tak jsem stále čekal, až k tomu dojde.

10-nahled

Velmi rychle jsem měl v podběráku krásného tmavého šupináče z Orientu…

Psi si na svůj bivak zvykli velmi rychle a ten fungoval velmi dobře jako strážnice před nevítanými nočními hosty. Jedno ráno jsem slyšel přicházející francouzské hlasy okolo 1:30 ráno a pak jsem již zaslechl psy, jak několikrát zaštěkali a zavyli. Hlasy zmizely stejně rychle jako kroky a moji psi si vysloužili dobrou večeři na následující den. Flash se mi vplížil do bivaku 7. října okolo 1:30 ráno. Svým dlouhým nosem si otevřel zip a zavřel za sebou dveře. Vyskočil ke mně na lehátko, aby se nechal podrbat a asi o 5 min později mi jednou pípnul prut zavezený na extrémní vzdálenost. Čekal jsem a jsem si jistý, že Flash věděl, co bude následovat! Další pípanec a po něm ještě jeden mi rozsvítili zelenou diodu mého příposlechu. Vyskočil jsem z lehátka a oblékl se do prsaček. Došel jsem k prutu a stále jsem si nebyl jistý a tak jsem pozoroval špičku. Mírně se ohnula a příposlech v prsačkách mi znovu pípnul. To mi již stačilo, tak jsem zvednul prut a naskočil do člunu. V silném větru mi trvalo poměrně dlouho, než jsem se dostal k 570m vzdálenému místu. Konečně, dostal jsem se na šokáč a cítil jsem, jak vystřelil z nějaké podvodní vázky a já byl najednou v přímém kontaktu s rybou. Její energický výpad mě utvrdil v tom, že se bude opět jednat o kapra a za chvíli jsem ho již take uviděl. Jednalo se o malého šupináče, kterého jsem rychle podebral. Právě jsem ulovil svého druhého kapra z Orientu! Můj první kapr udělal z tohoto úplného skřítka, ale já měl velkou radost a vracel se pomalu na místo. Moc rád bych znovu položil montáž na své místo, ale vítr byl příliš silný a já byl již odtažený více, než 100m vlevo. Baterie se také již nezdála moc silná a tak jsem od toho musel upustit. Fotografie tohoto 7kg šupináče jsem udělal za pomoci samospoušti a pustil ho zpět. Flash mi stále ležel na lehátku a tak jsem mu poděkoval za štěstí, které mi přinesl a poslal jsem do jeho postele. Seděl jsem tam ještě chvíli v ranní tmě, dal si dva šálky čaje, abych se trochu zahřál a užíval jsem si klid a pohodu. Kromě větru nebyl slyšet žádný jiný zvuk. Široko daleko nikdo nebyl a tohle jsou přesně ty chvíle, kdy přemýšlím o životě. Ten můj se během posledních 22 měsíců dramaticky změnil a musím říct, že se mi tahle změna moc líbí. Předtím, než jsem opustil UK, jsem měl v životě několik problémů. Některé z nich byly dosti vážné a utéct od nich pro mě bylo tou nejlepší možnou volbou. Musím tímto poděkovat mým sponzorům. Nejsem bohatý, nevyhrál jsem v loterii ani nevlastním žádné domy. Vyrazil jsem za dobrodružstvím s tím, co jsem měl, ale peníze nevydrží věčně. Ve skutečnosti žiji s velmi omezeným rozpočtem, a pokud bych neměl své sponzory, můj výlet by již dávno skončil. Myslím, že tím by mohl své přemýšlení ukončit.

11-nahled

Lín o hmotnosti 4kg, který byl mým dalším osobním rekordem!

„Ta nejtěžší věc asi bude nenechat se u toho chytit“

Nikdy mě nezajímali líni nebo cejni. Každopadně si myslím, že pokud se tyto a jiné druhy ryb vyskytují ve vaší oblasti a přilákají je vaše nástrahy, měli by být někde nablízku i kapři. Velký cejn byl vždy něco, co jsem si přál ulovit a tady na Orientu je jich hodně. Jedno odpoledne když jsem převážel pruty, jsem si všimnul, že mi na jednom prutu visí dolů swinger. Po chvíli začal mírně tancovat a já jsem ze 400m přitáhl svého prvního opravdu velkého cejna. Měl přes 6kg a to již určitě stojí za fotku. Byl jsem na své výpravě již třetí týden a poprvé od doby, kdy jsem se vydal na svoji dlouhou cestu, začal přemýšlet o jiné lokalitě. Normálně neházím ručník do ringu, ale kvůli stále většímu počtu kaprařů lovícím z lodí, což není na Orientu povolené, se stávalo rybaření docela frustrující. Když vezmete v úvahu, že jich většina loví v blízkosti hráze a u bojek, které ohraničují rezervaci, nepřekvapí vás, že nějaké ryby chytají. V kombinaci s obrovským množstvím krmení, které do vody nasypou, to začalo být poměrně bezútěšné. Proč by se kapři vzdalovali z oblasti, kde na ně každý den sypou tolik krmení? Dva holandští kapraři nachytali na Orientu z lodi během jednoho týdne okolo 150 kaprů, takže to nakonec není tak složité. Ta nejtěžší věc asi bude nenechat se u toho chytit. Během své výpravy na Orientu jsem měl několik návštěv. Jim Lightfoot tady rybařil ve stejnou dobu. Jima jsem znal ze svého blogu. Se svým parťákem Markem ulovili tři kapry, kteří měli velkou cenu potom, co se celkem třikrát stěhovali. Navštívil mě take kamarád Dan Turtle. Gigantica je jen 20km od Orientu a tak bylo osvěžující vidět známé tváře a mít čerstvý chléb, který při každé své návštěvě dovezl.

ilust1-nahled

14. října okolo 23h se mi rozjel prut z dálky. Lovil jsem v hloubce 2,7m a jedna pop-up obelstila další kapra z Big Footu. Narozdíl od posledního záběru, který jen párkrát pípnul, tohle byla pořádná jízda. Slyšel jsem, jak mi zvoní vlasec, když jsem se dostal do blízkosti ryby. Když se mi ji podařilo vyprostit z trav, uviděl jsem na hladině tělo šupináče. Kapr byl již dosti unavený a velmi rychle jsem měl v podběráku krásného tmavého šupináče z Orientu. Kapra jsem na břehu zvážil. Váha ukázala 13,7kg. Zasakoval jsem ho, abych si ráno udělal několik snímků a dokonce se k němu připojil lín o hmotnosti 4kg, který byl mým dalším osobním rekordem. Věděl jsem, že nastal čas ukončit výpravu a protože dlouho nepršelo, dostal jsem další dárek pro snadnější sbalení. Břehy byly tak vyschlé, že jsem mohl až k bivaku zajet pohodlně mojí dodávkou. Znamenalo to, že balení bylo procházkou růžovou zahradou. Opravdu se mi nechtělo lézt dvacetkrát nahoru po zdi hráze. Orient ke mně byl v mnoha směrech velmi laskavý, ale jestli se sem ještě vrátím, je jiným příběhem pro jiný čas.

V tuto chvíli ještě nevím, kam vás zavedu příště, protože jsem se, až do dnešního dne věnoval pouze psaní. Nemusíte se ale bát. Budu se snažit, aby to bylo, co nejzajímavější!

Uvídíme se příště.

Jake Langley Hobbs & the dogs

V diskuzi je 0 příspěvků.

Zobrazit diskuzi k tomuto článku

Zprávy od vody (7 n.)

Nejbližší kaprařské akceDalší

Žádné aktuální akce.

Všechny akce

Akční nabídky e-shopůVšechny slevy

Název lorem ipsum

Zvýhodněná originální Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu.

cena: 2 987,- Kč

Produkt co houká a píska

Akce nulla augue urna, pretium a dictum eu, sagittis non elit. T scelerisque risus...

cena: 987,- Kč